"Kůrovcová kalamita dosáhla takového rozsahu, že bychom museli vykácet veškeré smrkové lesy. To je samozřejmě nemyslitelné, aby přes polovinu národního parku tvořila holina," uvedl ředitel. Kácet se proto bude kvůli bezpečnosti návštěvníků a ochraně sousedních lesů na okrajích parku.
V určitých částech národního parku tak budou uschlé lesy, podle odborníků je to ale lepší než holina, protože se v takových místech drží vlhkost, je tam stín. "Nová generace lesa tak má podstatně lepší podmínky pro růst," řekl Benda.
Reportáž ČT: Národní park České Švýcarsko vzdává boj s kůrovcem. Zakázal plošné kácení lesů
Už v letošním roce nezasahovala správa v 1. zóně parku. "Důvodem nezasahování do některých lokalit je i to, že s technikou se tam člověk nedostane a ruční prací je to neřešitelné," poznamenal ředitel. "Národní park je tu od toho, aby sledoval přirozené procesy. Les má obrovskou sílu, takže i kdyby nikdo nezasahoval, lidé se nemusí bát, že tu lesy nebudou, akorát budou mít jinou podobu, nebudou to smrkové monokultury jako dnes," zdůraznil Benda.
Rozhovor Radiožurnálu s ředitelem NP České Švýcarsko Pavlem Bendou
S přeměnou lesa tam, kde byl původně pouze smrkový na smíšený, začali správci už před dvaceti lety, kdy nejmladší národní park v ČR vznikl. "Chtěli jsem tu přeměnu udělat pomalu, to se dařilo do roku 2018, čtvrtinu smrčin jsme takto předělali, pak do toho vstoupilo sucho, které změnilo podmínky hry. Jedinou prioritou se stalo potlačování kůrovce a stala se z toho výroba holých ploch, přitom kůrovec postupoval dál," řekl mluvčí parku Tomáš Salov.
Nyní nechají správci smrkové plochy být a počkají až vznikne přirozenou cestou hustý přípravný porost. Teprve do něj pak vysadí cílové dřeviny jako je buk, dub, javor či jedle.
Podle ČTK, red.
