Nebývalý nárůst této patogenní houby nastartovala klimatická změna, která vedla k vyhynutí 95% vodních živočichů a 70% suchozemských organismů. Hromadné vymírání fauny a flóry v Permu zahájila rozsáhlá vulkanická činnost, poté co se uvolněním plynů do atmosféry pozměnilo stávající pozemské klima. A právě pozměněné přírodní podmínky velmi vyhovovaly houbám ze skupiny Rhizoconta, které se velmi rychle namnožily a začaly likvidovat tehdejší lesy.
„Moderní Rhizoconta přenášejí řadu rostlinných patogenů, poškozujících kořeny, stonky i listoví mnoha druhů rostlin,“ říká spoluautorka studie Cindy Looy z univerzity v Berkley. „Soudě podle nalezených stop můžeme předpokládat, že právě některá pra-Rhizoconta stála za destabilizací lesů, a byla spouštěčem masové mortality během konce permské krize.“ Jehličnaté lesy, ne nepodobné dnešním borům a jedlinám byly následně nahrazeny stromovitými přesličkami a výtrusnými kapradinami. Po dalších 4-5 milionů let se na původním kontinentu Pangea jehličnany nevzpamatovaly. Otázka, kterou Looy se svými kolegy řešila, byla, zda stávající globální klimatické změny nemohou opět podpořit růst a rozvoj nějakých patogenních hub, které by negativně ovlivnily suchem či vysokými teplotami oslabené porosty stromů.
Nalezené nitkovité mikro fosilie, pojmenované Reduviasporonites jsou příčinou sporu mezi badateli. Někteří totiž tvrdí, že houby jen rozkládaly dřevní hmotu mrtvých stromů, zatímco jiní oponují, že se aktivně podíleli na ničení stojících dřevin. „Patogenní houby jsou důležitým prvkem ekosystémů všech lesů,“ říká paleobotanik Hank Visscher. „Problém může nastat, pokud je les oslaben přírodními stresovými faktory. Pak by patogeny přenášené houbovými vlákny skutečně mohly ovlivnit porosty v plošném měřítku.“ Teorii o destrukčních účincích Reduviasporonites zakládá Looy a její tým hlavně na nápadné podobnosti se současnou skupinou Rhizoconta. „Dormantní, chcete-li klidová, stádia a jednotlivé vývojové fáze těchto hub jsou prakticky identická,“ říká Looy. V současné době zatím není jisté, jaký faktor měl největší podíl na likvidaci jehličnanů v pozdním Permu. Jisté je, že lesy narušené změnou atmosféry byly oslabeny, a tak snadněji mohly podlehnout houbové nákaze.
Podle ScienceDaily (7. 8. 2011)
Radomír Dohnal
