„Loni jsme měli k 1. červnu vyznačeno 50 tisíc kůrovcem napadených stromů, v roce 2010 to bylo 30 tisíc stromů, v letošním roce to je zatím pouze 15 tisíc. To ukazuje, že aktivní ochrana lesa má své opodstatnění. Věříme, že již příští rok se situace okolo kůrovcové kalamity a jejího řešení na Šumavě uklidní a péče o lesní ekosystémy spolu s ochranou přírody národního parku Šumava se vrátí do normálních kolejí,“ říká náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. „Likvidací kůrovce tímto způsobem snižuje Správa Národního parku Šumava počty napadených stromů v lesních porostech. Na Šumavě tak zůstane více zelených lesů, které poskytují prostor pro život mnoha chráněným živočichům a rostlinám a jsou i místem pro relaxaci obyvatel i návštěvníků národního parku,“ říká Jan Stráský ředitel Správy Národního parku Šumava.
Nejhorší je momentálně situace v západní části Šumavy, kde je nepřirozeně vysoké zastoupení smrku a přesto se zde naši předchůdci rozhodli ponechat polomy z roku 2007 bez zpracování. Kůrovec se zde proto nekontrolovaně namnožil a proto se zde kůrovcovou kalamitu nepodařilo ještě zastavit. Jedná se o oblast Modravska, Srňska a Prášilska. Stejně jako v loňském roce použije Správa Národního parku Šumava v lesích i ekologicky šetrný způsob asanace – odkorňování napadených stromů na stojato. „Bude to v podobném rozsahu jako loni. Práce proběhnou na stejných místech – na Smrčině, kde nás k asanaci kůrovcem napadených stromů zavazuje Česko-rakouská dohoda a také na Křemelné,“ vysvětluje Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy národního parku Šumava. „Těmito ekologicky šetrnými, ale ekonomicky velmi náročnými způsoby asanace se všemi dostupnými kroky snažíme předejít možné blokádě. Pokud by se ale blokáda přesto konala i letos a blokádníkům se podařilo zastavit práce v lesních porostech, bude to znamenat další rozšíření lýkožroutů smrkových a napadení dalších lesních porostů v národním parku,“ uvádí ředitel Jan Stráský.
Podle Správy Národního parku Šumava jsou insekticidní obranná protikůrovcová zařízení používána legálně na základě platného rozhodnutí státní správy ochrany přírody. „Při instalaci a provozu těchto zařízení jsou dodržována všechna stanovená pravidla, včetně ochrany vodních zdrojů i vodních toků či podmáčených stanovišť,“ říká Pavel Pechoušek, mluvčí Správy Národního parku Šumava. Kontaminace vodního prostředí spojená s odumíráním vodních živočichů, obojživelníků či ryb, popřípadě jiných obratlovců je podle něj při přísném dodržování stanovených pravidel vyloučena. Správa Národního parku Šumava nově využívá i moderní insekticidní sítě, na které se postřik vůbec neaplikuje.
Množství používaných insekticidních přípravků na území Národního parku Šumava má podle vedení parku klesající tendenci. V roce 2007, po orkánu Kyrill bylo v lesích Národního parku Šumava chemickými prostředky postříkáno 110 tisíc stromů.
„V letošním roce, stejně jako loni, nebyly insekticidy přímo na stromy použity vůbec. V lesích jsme nainstalovali necelých 8 tisíc kusů insekticidy ošetřených obranných zařízení, jako jsou například trojnožky nebo lapáky,“ uvedl mluvčí Správy NP Šumava Pavel Pechoušek. Pokles použití chemických prostředků v Národním parku podle vedení parku dokazuje i statistika množství spotřebovaných insekticidů. Nejvíce insekticidů bylo použito v roce 2007 - více než 2,5 tisíce litrů insekticidního přípravku Vaztak. Současná spotřeba tohoto přípravku v celém Národním parku Šumava se pohybuje v několika desítkách litrů.
red.
