„Je to pořád dokola. Správa CHKO vydává špatná rozhodnutí a umožňuje ničení vzácné přírody. Správa je tak vstřícná k lesníkům a k těžařům, že dokonce ani nerespektuje metodiku a pravidla stanovená ministerstvem. Pochybení je natolik závažné, že vyzýváme jak ředitele, tak vedoucího Správy CHKO, aby přijali odpovědnost a sami rezignovali ze svých funkcí,“ uvedl Ondřej Bačík, ze Společnosti přátel Jeseníků, která se proti udělení výjimek odvolala s Hnutím Duha.
Ve zrušených výjimkách byla podle Bačíka sice část území vyčleněna jako bezzásahové pásmo A, ale v dalších částech rezervace bylo umožněno nejen odkorňování kůrovcem napadených stromů nastojato, ale také destruktivní metody asanace formou kácení stromů, odvětvení, manipulace a odkornění. V pásmech B a C pak Správa CHKO Jeseníky podle Bačíka povolila i použití jedovatých chemických postřiků na pokácené stromy. „Konkrétně v případě Národní přírodní rezervace Králický Sněžník tvořilo bezzásahové pásmo jen pět procent plochy lesů,“ doplnil.
Podle Petra Šaje z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se likvidace kůrovce umožňuje – za přísných omezujících podmínek – především kvůli tomu, aby se rozpad lesů v určitých částech rezervací co nejvíce zpomalil. Opatření má navíc umožnit, aby tam v budoucnu mohl růst druhově pestřejší les. V porostech, kde je proti kůrovci umožněno zasahovat, jsou povoleny buď vyloženě nebo převážně šetrné metody asanace kůrovce jako např. odkorňování nastojato stojících stromů bez kácení, stromy polámané či vyvrácené větrem zpravidla nejsou odvětvovány ani nijak kráceny. Největší stromy jsou při napadení kůrovci i zde ponechávány bez zásahu.
„Máme stejný cíl, ale s některými nevládními organizacemi se rozcházíme v tom, jak rychle mají být lesy v jesenických národních přírodních rezervacích kompletně bezzásahové. Vždycky bereme v úvahu široké spektrum hledisek: přírodovědnou hodnotu lesních porostů v jednotlivých územích, jejich historický vývoj i současný stav, ale také aktuální vědecké poznatky o horských smrkových lesích. Podle těchto kritérií jsou národní přírodní rezervace rozděleny do tří pásem. Ta nejcennější zůstávají bez lidského zásahu již dnes, vybraným segmentům ještě určitou dobu citlivé zásahy určitě prospějí. Kupříkladu většina lesů v NPR Praděd je dnes již ponechána bez lidské intervence. Další místa k tomu postupně směřují,“ řekl Šaj.
Podle ČTK a TZ AOPK ČR
