Na sedmi z nově navrhovaných lokalit Evropská komise trvá dlouhodobě, v těchto případech však mohou kvůli různým veřejným zájmům nastat spory s obcemi a dalšími resorty. Ministerstvo dnes seznam představilo na tiskové konferenci.
Doplnění sedmi lokalit požadoval Brusel už několikrát, ale předchozí vlády je podle náměstka ministra Vladimíra Dolejského nikdy neschválily. Jde o Labské údolí v Ústeckém kraji, Slavíkovy ostrovy a Labišťata u Přelouče nad Labem, Ždánický les a Meandry Jihlavy v Jihomoravském kraji, Dobřany v Plzeňském kraji a Vidnavu v Jeseníkách.
EK už s ČR zahájila podle informací MŽP takzvané pilotní řízení, které předchází řízení pro porušení evropského práva. Lhůta na splnění požadavků je do ledna 2016. Pokud nebudou splněny, hrozí ČR finanční sankce a ohroženo by bylo čerpání dotací na ochranu přírody a krajiny, kde se už počítá se 70 miliony eur z nového operačního programu.
Národní seznamy evropsky významných lokalit vznikají v každém evropském státě. Požadavek na tvorbu seznamu vyplývá z evropského práva, konkrétně ze směrnice o „stanovištích“. Cílem soustavy Natura 2000 je ochrana cenné evropské přírody a zachování její biologické rozmanitosti pro budoucí generace.
Stávající český seznam čítá 1075 evropsky významných lokalit o celkové rozloze 7 856 km2, tedy necelých 10 % území ČR. Po doplnění seznamu se evropsky významné lokality v ČR rozšíří o 170 km2, což představuje 0,2 % území ČR. EVL v ČR tak budou pokrývat 10,23 % území ČR. „Ve srovnání s ostatními státy je Česká republika co se týká pokrytí území lokalitami EVL stále na chvostu žebříčku. Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko má v režimu EVL přes 25 % rozlohy státu, na Slovensku pokrytí EVL dosahuje téměř 14 % rozlohy státu, což je i celoevropský průměr,“ srovnává náměstek Dolejský.
Pro návštěvníky nových lokalit zařazených do soustavy Natura 2000 se nic nemění. Vyhlášením evropsky významných lokalit se stát zavazuje daná území chránit s cílem zachovat jejich současnou kvalitu. To, jakým způsobem bude ochrana probíhat, ovlivňuje konkrétní předmět ochrany. Podle toho se vyhlašují buď zvláště chráněná území jako např. přírodní rezervace, přírodní památky atp., které mají konkrétní ochranné podmínky definované zákonem, anebo se lokalita ponechává v základní ochraně, kdy platí obecné pravidlo, že lokalitu, resp. druhy či stanoviště je zakázáno poškozovat. „V ČR se naprostá většina aktuálních i nových evropsky významných lokalit překrývá se stávajícími chráněnými územími. Doplnění soustavy Natura 2000 tak návštěvníky lokalit nijak neomezí,“ dodává Vladimír Dolejský.
Co se týká případného rozvoje území ať už v zájmu státu, krajů, obcí či soukromých aktivit, tak záměry budou jako doposud podléhat posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. procesu EIA. Bude-li záměr ovlivňovat lokality Natura 2000, pak bude v případě jeho negativních dopadů na tyto lokality nutné hledat dostatečná kompenzační opatření v podobě vymezení jiného stanoviště v odpovídající kvalitě, rozšíření hranic EVL atp. Kompenzační opatření se podařilo najít např. při stavbě obchvatu u Břeclavi, který je i přes své umístění v evropsky významné lokalitě možné realizovat.
Návrh nyní zamířil do mezirezortního připomínkového řízení, kde zůstane měsíc. Změny v předloženém návrhu lze podle MŽP akceptovat pouze na základě silných odborných argumentů. Následně půjde návrh do Legislativní rady vlády a v prosinci na jednání vlády tak, aby změny mohly začít platit od ledna 2016.
Ke stažení:
Nové lokality navrhované na doplnění do národního seznamu evropsky významných lokalit
Prezentace: Doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit
Podle TZ MŽP (9. 7. 2015), red.
