Vyhlášením CHKO se zabývají ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). CHKO pak vyhlašuje vláda svým nařízením. K záměru vytvoření CHKO Krušného hory se Karlovarský kraj přihlásil před dvěma lety, Ústecký o něco později. Na podporu vyšší ochrany Krušných hor vznikla i petice. Na stránkách ji podepsalo okolo 5 500 lidí.
V programovém prohlášení současné vlády je, že připraví podklady pro CHKO ve spolupráci s obcemi. Ministerstvo na to má podle Tesaře zhruba dva a půl roku. „CHKO není vymezena, teď startuje vyjednávání se všemi zainteresovanými obcemi a dalšími subjekty,“ uvedl Tesař. V území by podle pracovního návrhu bylo 69 obcí z Ústeckého a Karlovarského kraje.
Cílem vyhlášení CHKO Krušné hory je podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františka Pelce ochrana krajiny jako celku. Krušné hory jsou jediné velké hory v České republice bez ucelené ochrany. Podle Pelce je Krušnohoří unikátní krajinou, jejíž části jsou už nyní chráněny evropskými předpisy. „CHKO umožňuje sjednocení péče, ochranu celku a vyhledávání možností rozvoje,“ uvedl ředitel AOPK.
Návrh v podobě, ve které byl představen 24. 4. 2023, by se týkal území o rozloze více než 1 200 km2. Navrhovaná CHKO by se tak stala největší v ČR.
„Plocha, která je vstupní a podkladová, reprezentuje to nejhodnotnější, co v Krušných horách máme k dispozici. Jsou to nejenom náhorní plošiny s rašeliništi a navazující louky a pastviny, ale i kvalitní horské lesy, včetně svahových bukových porostů a charakteristická krajina,“ řekl František Pelc České televizi.
V přípravě CHKO se počítá i s možností těžby lithia na Cínovci či rozvojem větrných elektráren. „Přišli jsme zahájit debatu, která má být věcná, racionální,“ uvedl Tesař. Kromě přírodních hodnot je území podle ministerstva cenné i pro udržení vody v krajině. Pelc se snažil na zastupitelstvu rozptýlit obavy, které kritici vyhlášení CHKO vznášejí, zodpovědět nejčastější otázky a výtky.
Opoziční zastupitel Milan Štovíček (STAN) řekl, že Krušné hory si ochranu zaslouží, ale je třeba podrobně vysvětlovat lidem, jak to s ochranou přírody je. Koaliční zastupitelka Karolína Žákovská (Spojenci pro kraj) řekla, že myšlenku vyhlášení CHKO Krušné hory podporuje, protože tak lze zabránit divokému rozvoji. Ozvali se také zastupitelé, kteří uváděli příklady z praxe, kdy jako starostové či zástupci obcí narazili na úředníky z CHKO (např. České středohoří), kteří jim nevycházeli vstříc. Opoziční zastupitel Martin Klika (Lepší Sever), který byl v minulém volebním období v čele Ústeckého kraje, uvedl, že v souvislosti s prací úředníků se o rok a půl zbrzdila stavba domova důchodců v Milešově v CHKO České středohoří. Ministerstvo životního prostředí nyní představí koncept v sousedním Karlovarském kraji, následně v obcích.
Krušné hory jsou územím o rozloze 6 000 kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina.
Česko má 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Na území Ústeckého kraje je 71 přírodních památek, 27 přírodních rezervací a dvě smluvně chráněná území a také jeden národní park.
Podle ČTK a ČT, red.
Komentáře
Loňský pohled z Luznýho.
Pro ty, co žijou v minulosti.
http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/velka-mokruvka-hlv25/
A částečně je to i na tý Mokrůvce vidět, že je něco z normální sadby.
Na Březníku jsem byl prvně na podzm 90, ještě za LZ Kašperské hory. To byly kolem ještě krásné hvozdy. Nicméně už pár let lesní závod likvidoval kalamitu mezi Trampusovým křížkem a Březníkem - tam to byla samá paseka. Morůvka pak měla dvě velké pruhové mýtné seče, v tehdejší době s již zapojenou kulturou.
Pak jsem tam byl někdy za deset let a bylo suchý kolem toho Trampusova křížku - to bylo ještě před Kyrilem. Medvědí hora byla ještě zelená.
Ale jak říkáte, všude byla vidět podsadba buku a jedle. Do těch řekněme 1200 m.
Pak jsem byl na Luzném v roce cca 2010.
Suché ale s podrostem. Na české straně jen ysmrk a jeřáb. Tedy od těch 1200 do 1400m.
Z Bavorska ale normálně rostou buky až k hraniční čáře a na Luzném až k prvním schodům.
Má to jediný vysvětlení, že česká strana byla totálně zničena pastvou, ještě dlouho před zelenýma parazitama. To je patrný i ze starých fotek.
Přes těch 1200 jsem nikde vysázený buk neviděl, ale je to podle mě stejná chyba, jako, že nechali uschnout prameny vltavy a Trojmeznou.
Lidskej pohled je strašně omezenej tím krátkým životem.
Takže blbě to dělá každá parta.
Minimálně ta, co si myslí, že to sama dělá nejlíp.
Mě jen vadí, když někdo tvrdí - dnes - ne před 15 lety - že je nahoře Šumavy pustá pláň.
To je stejná blbost, jako, že se les nemá těžit.
PS : k čemu je dobrý LVS - když tam pak smíte místo dubu sázet smrk a borovice ? A ještě z dotací na zalesňění zemědělský půdy. Což je samo o sobě tragédie.
vždyt tady na ekoaktivity zdechneme.....šílené ....a vláda už není při smyslech...bohužel.. .