MŽP představilo možnou podobu CHKO Krušné hory

Vyhlášením CHKO se zabývají ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). CHKO pak vyhlašuje vláda svým nařízením. K záměru vytvoření CHKO Krušného hory se Karlovarský kraj přihlásil před dvěma lety, Ústecký o něco později. Na podporu vyšší ochrany Krušných hor vznikla i petice. Na stránkách ji podepsalo okolo 5 500 lidí.

V programovém prohlášení současné vlády je, že připraví podklady pro CHKO ve spolupráci s obcemi. Ministerstvo na to má podle Tesaře zhruba dva a půl roku. „CHKO není vymezena, teď startuje vyjednávání se všemi zainteresovanými obcemi a dalšími subjekty,“ uvedl Tesař. V území by podle pracovního návrhu bylo 69 obcí z Ústeckého a Karlovarského kraje.

Cílem vyhlášení CHKO Krušné hory je podle ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Františka Pelce ochrana krajiny jako celku. Krušné hory jsou jediné velké hory v České republice bez ucelené ochrany. Podle Pelce je Krušnohoří unikátní krajinou, jejíž části jsou už nyní chráněny evropskými předpisy. „CHKO umožňuje sjednocení péče, ochranu celku a vyhledávání možností rozvoje,“ uvedl ředitel AOPK. 

Návrh v podobě, ve které byl představen 24. 4. 2023, by se týkal území o rozloze více než 1 200 km². Navrhovaná CHKO by se tak stala největší v ČR. 

„Plocha, která je vstupní a podkladová, reprezentuje to nejhodnotnější, co v Krušných horách máme k dispozici. Jsou to nejenom náhorní plošiny s rašeliništi a navazující louky a pastviny, ale i kvalitní horské lesy, včetně svahových bukových porostů a charakteristická krajina,“ řekl František Pelc České televizi.

V přípravě CHKO se počítá i s možností těžby lithia na Cínovci či rozvojem větrných elektráren. „Přišli jsme zahájit debatu, která má být věcná, racionální,“ uvedl Tesař. Kromě přírodních hodnot je území podle ministerstva cenné i pro udržení vody v krajině. Pelc se snažil na zastupitelstvu rozptýlit obavy, které kritici vyhlášení CHKO vznášejí, zodpovědět nejčastější otázky a výtky.

Opoziční zastupitel Milan Štovíček (STAN) řekl, že Krušné hory si ochranu zaslouží, ale je třeba podrobně vysvětlovat lidem, jak to s ochranou přírody je. Koaliční zastupitelka Karolína Žákovská (Spojenci pro kraj) řekla, že myšlenku vyhlášení CHKO Krušné hory podporuje, protože tak lze zabránit divokému rozvoji. Ozvali se také zastupitelé, kteří uváděli příklady z praxe, kdy jako starostové či zástupci obcí narazili na úředníky z CHKO (např. České středohoří), kteří jim nevycházeli vstříc. Opoziční zastupitel Martin Klika (Lepší Sever), který byl v minulém volebním období v čele Ústeckého kraje, uvedl, že v souvislosti s prací úředníků se o rok a půl zbrzdila stavba domova důchodců v Milešově v CHKO České středohoří. Ministerstvo životního prostředí nyní představí koncept v sousedním Karlovarském kraji, následně v obcích.

Krušné hory jsou územím o rozloze 6 000 kilometrů čtverečních podél hranice s Německem, na české straně hranice je zhruba čtvrtina.

Česko má 26 chráněných krajinných oblastí, které pokrývají 15 procent rozlohy země. Na území Ústeckého kraje je 71 přírodních památek, 27 přírodních rezervací a dvě smluvně chráněná území a také jeden národní park.

Podle ČTK a ČT, red.