První plochu nejpostiženějšího území stát vyhlásil na začátku dubna, patřilo tam tehdy území ze sedmi krajů.
Území v tzv. červené zóně rajonizace se v několika lokalitách rozšířilo na území jižních a západních Čech. "V těchto lesích mohou lesníci omezit obranná opatření, například lapáky, aby mohli včas zpracovat a asanovat napadené dříví. Zároveň můžou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. To umožní vlastníkům lesa soustředit se výhradně na zpracování kůrovcového dříví, a zabránit tak dalšímu šíření škůdce," sdělil úřad. Dodal, že situaci dál monitoruje a v případě potřeby oblasti rozšíří.
Mapka rajonizace. Zdroj: MZe
Stát zároveň umožnil kvůli nedostatku nebo naopak přebytku druhů dřevin na trhu snáze vybírat dřeviny na zalesňování. "Nově můžou vlastníci lesa ve vyjmenovaných oblastech používat k obnově lesa lesní dřeviny bez ohledu na pravidla přenosu mezi přírodními lesními oblastmi a lesními vegetačními stupni. Tím dáváme lesním hospodářům důvěru, že zalesní co nejširší spektrum vhodných dřevin, a zajistí tak co nejstabilnější lesy pro budoucnost," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Uvolnění podmínek se podle úřadu nevztahuje na smrk ztepilý, který bude mít stejně zpřísněnou výsadbu jako dosud. "Díky uvolnění zásad přenosu může vlastník lesa plně využít nabídky lesních školek a co nejdříve zalesnit na trhu dostupnými druhově vhodnými dřevinami," dodalo MZe.
Stát pravidla obranných opatření proti kůrovcové kalamitě ve zničených oblastech zmírnil na jaře. Tehdy kromě zavedení rajonizace umožnil, aby se těžba souší, tedy stromů, ze kterých již kůrovec odlétl, odložila do konce roku 2022.
Na nejhůře postiženém území mají vlastníci možnost ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou lapače a lapáky. Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlužuje z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat a těžit napadené stromy.
Kompletní znění Opatření obecné povahy si můžete stáhnout zde. Přílohu - přehled KÚ - pak můžete stáhnout zde.
SVOL nesouhlasí s vyřazením lehčí výsadby smrku, Duha to vítá
Předsedovi Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Františku Kučerovi se nelíbí vyřazení smrku z uvolněných pravidel šíření sadebního materiálu. Hnutí Duha naopak dnes zveřejněné rozhodnutí ministerstva kvituje. Jak ale řekl ČTK Jaromír Bláha z hnutí, nová rajonizace ani další zásahy ze strany státu, nejsou v boji proti kůrovci dostatečné. Kučera pak zopakoval, že vlastníci lesů by na pomoc s kůrovcovou kalamitou potřebovali více peněz.
"Že tam není smrk, to je podle nás špatně. Je to na popud zelených, protože chtějí ten smrk potlačit," řekl ČTK Kučera. Podle něj se při vytváření nové rajonizace počítalo s tím, že kůrovcová kalamita bude pokračovat, nové plochy, kde jsou uvolněné podmínky pro nové zalesňování, jsou tak přizpůsobené tomu, aby se nemusely každé čtvrtletí měnit. Stát by se však podle něj měl snažit o jiné kroky, například dát vlastníkům lesů dostatek peněz, aby měli za co vůbec zalesňovat.
Podle Bláhy ministerstvo rozšířilo plochy, kde se již nemusí mimo jiné instalovat lapáky, "s křížkem po funuse". "Víme, že se kůrovec již šíří v dalších lokalitách," dodal. Ministerstvo by podle něj mělo "zásadním" způsobem pozměnit lesní a myslivecký zákon, aby byli mimo jiné myslivci pod sankcí nuceni snižovat počty přemnožené zvěře, která ožírá mladé zejména listnaté sazenice. To, že se neuvolní pravidla pro sadební materiál smrku, naopak Bláha vítá.
Podle ČTK, red.
Komentáře
Na podporu boje proti kůrovcům malý vlastník lesa nemá pomalu šanci a už dva roky tu kůrovci čekají, chudáci kapou hlady aby už konečně na ně došlo a zastavila je jakási úřední bariéra.....
O to zajímavější je to u zemědělců, ti aniž by se dělo cokoli tragického už spřádají plány na výsadbu stromů do přírody.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/krajina-zemedelstvi-voda-dane-stat-ulevy-krajinne-prvky.A190829_105123_domaci_jadv
Ale lidé divte se ! Kalkuluje se s náklady na jeden vysazený strom v ceně 600-700 kč a naše Mze s tím koketuje.(nepleťte si prosím s cenou jedné sazenice-uvádí 300-600 Kč)
Kolik že nám páni přispíváte na jeden strom do lesa???
Nebo les vás už jako součást přírody nezajímá???
Kdo má dnes zákonnou povinnost sázet stromy??? Lesník, či zemědělec??
No a další návrh je zemědělce osvobodit od daní za zalesněný pozemek a co v lesích???
Jsem rád, že tu máme takto dobře nastavené hodnoty pro určité lidi.... tak si lidé udělejte obrázek .
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/krajina-zemedelstvi-voda-dane-stat-ulevy-krajinne-prvky.A190829_105123_domaci_jadv
tak já mam takových krajiných prvků v lese asi 100 ha :-D nazývají se lesní půda a nikdy z nich nebude ani koruna.. Ale povinnosti a platby za to jsou ;) Nedejbůch když to sfoukne vítr.. zalesnit třeba skálu to se dělá dobře, ale taxátor tam holinu klidně napíše.
A co malí vlastníci, těm to pomůže co?