"Až by se chtělo věřit, že vyhláška je čirým zlem a může za veškeré problémy našich lesů. Aspoň to tvrdí někteří „odborníci". Pravda je ale jiná. Tito „odborníci" účelově vytrhávají jednotlivá ustanovení vyhlášky z kontextu platných právních předpisů, a to, co se jim nehodí, buď zamlčují, překrucují, nebo vůbec nepochopili význam daných ustanovení. Proč to dělají a proč k tomu zneužívají neodbornou veřejnost, asi vědí jen oni sami," vysvětluje Ministerstvo zemědělství.
"Předně je třeba říci, že vyhláška žádnou druhovou skladbu lesů neurčuje a ani nemůže. Povinnosti je totiž možné v demokratických státech ukládat pouze zákonem. Ten vlastníkům ukládá povinnost zalesňovat stanovištně vhodnou dřevinou a vyhláška na základě rozsáhlého vědeckého zkoumání pouze doporučuje dřeviny. Na různých stanovištích doporučuje různé - vždy však pro konkrétní stanoviště vhodné - například buky, duby, jedle, javory, ale samozřejmě i ten proklínaný smrk. To však jen v případě, že je stanovištně vhodný. S ohledem na předpokládané dopady klimatických změn ho nikde nedoporučuje vysazovat v nízkých polohách," informuje v tiskové zprávě MZe.
"Ministerstvo si dobře uvědomuje nebezpečí spojené s pěstováním smrkových monokultur, a proto také ve středních polohách označuje jejich využití za rizikové. S ohledem na vývoj klimatu je nutná opatrnost. Smrky pěstované ve směsích s ostatními dřevinami však nemohou představovat ekologickou hrozbu. Ani jeden evropský stát nezakazuje pěstování smrku. V tom bychom byli raritou. Smrk se u nás zcela přirozeně zmlazuje a roste si, kde sám uzná za vhodné. Tedy i tam, kde ho chtějí zakazovat samozvaní „odborníci". Ministerstvo samozřejmě motivuje vlastníky k pěstování jiných vhodných dřevin finanční podporou, pěstování smrku v hospodářských lesích ale nepodporuje vůbec. Koneckonců sami víte, že motivace funguje vždy lépe než zákazy," uvádí tiskové oddělení MZe.
Celou tiskovou zprávu s vyjádřením k pěstování "exotických" dřevin, MZD či středního a nízkého lesa najdete zde.
Podle TZ MZe, red.
Komentáře
Pokud se nám mění klima a s ním vegetace, bude bohužel nutné typologické mapy revidovat a s tím na konkrétních plochách pozměnit cílovou skladbu (a vlastně i přirozenou). Ale upouštět od doporučování vhodné skladby ze strany OPRL a taxátorů s odvoláním na zodpovědnost lesních hospodářů a konkrétní lokality bych považoval za nešťastné. Spíš bych apeloval právě na tu zodpovědnou aplikací poznatků lesnické typologie při stanovení LHP. Protože tam mi to právě někdy přijde na hraně a dost často je to nastavené podle povinného zastoupení MZD a více se neřeší. Tákže šablonovitě to rozhodovat jde a velmi dobře. Jasně že pokud tam v reálu roste a dobře se zmlazuje ještě jiná dřevina, je nutné se tomu přizpůsobit. Ale pokud má LHP k něčemu být jako vodítko, asi by nemělo být u valné části HS cílová skladba SM7BK3 + ještě nějaké výjimky navíc, kdy se nedává ani to. On to tam hospodář podle zákona dát může, ale asi by měl při pohledu do LHP cítit, že něco šponuje a může být do budoucna problém. A ne, že to píšou i v LHP jako ideálním modelu.
Mimochodem to 0N na kokořínsku je opravdu pěkný příklad. Protože i v případě že okolo by to nešlo, typologie s tím počítá a na těchhle azonálních stanovištích nebo při inverzích LVS to výsadbám smrku nebrání (jak píšete, on je tam zastoupený i v přirozené skladbě). Jen bych ještě dodal, že tohle přece všechno není žádná novinka nebo výstřelek posledních let, typologický systém úhúl už tu máme celkem dlouho.
pokud se týká plánování dřevinné skladby do zalesnění při tvorbě LHP a LHO, máte pravdu v tom, že se to skutečně v 99% omezuje na ono zmíněné SM70,BK30..problém je v tom, že nás taxátorů( a myslím tím skutečné taxátory, kteří to ještě dělají srdcem) je v poslední době jako šafránu a mám pocit, že situace je rok od roku horší - takže jsme kolikrát rádi, že to všechno vůbec stačíme oběhnout...ale určitě by stačilo, kdyby si tohle zadavatel vložil jako jednu z podmínek do zadávací dokumentace. Moje zkušenost je ovšem taková, že problematice tvorby LHP a LHO ve své podstatě rozumí pouze velmi málo lidí..a bohužel kolikrát i lesáků
Ale abychom se nezdržovali: pokud jsem byl v pozici, která ten les tvoří, projektoval jsem klidně 0,8 ha oplocenky se směsí dřevin. 100% MZD. Jenže v té době - úsek byl charakteristický rozsáhlými monokulturními "plachtami dvojek", chalcograph si teprve brousil zuby - ještě šly umísťovat náseky. To se to pak hrálo na pěsťaře! A proč nezkusit jedli "na světle, že!
Nyní je třeba řešit skutečně obrovské plochy , kde jednak hektar nic neznamená a jednak se oplocenka neudrží. Řekl bych, že třeba postupy na LS Město Albrechtice by měly vejít lesníkům pod kůži. Tzv. náhradní porosty, netradiční směsi BO, MD, BR... Pak vnášet "cílovky"? Kdo to zaplatí? Není prostor ani na dumání nad typologií. Jenom dát přednost stabilitě porostů před podnikáním s. p. A to už není na revírnících...
I když ty "přípravné dřeviny" poskytnou také výnos. Ale drahá ochrana, zejména u jedle, kde v některých lokalitách je 20 let minimum.
Netradiční postupy budou vyžadovat i větší % tradičních postupů (koník či modernější železný koník), některou těžbu směřovat do opravdu zimního období s dostatečnou vrstvou sněhu atd.
Stále visí ve vzduchu realizace plošné platby/ha za alespoň část mimoprodukčních funkcí.
Ale většinou je argumentace příliš jednostranná a nevyvážená. Házet kůrovcovou kalamitu na změnu druhové skladby ve prospěch smrku je příliš jednoduché a laciné. Časem se zpravidla ukáže, že problém není tak jednoduchý.
U kůrovce nejspíš došlo k podcenění ze strany LČR, v kombinaci s přístupem smluvních firem a s počasím.
Na Šumavě se jednalo o "válku" dvou táborů, zatímco příroda "pracovala" a dnes jsou již vidět její dílčí výsledky.
A znovu připomenu jedlové podsadby v I. zóně u jezera Laka, ačkoliv v okolí žádná jedle není a jedná se o bezzásahovou zónu. Nevím, zda tam ty podsazené jedle ještě rostou a jak vypadají, pár let jsem tam nebyl.
Ale účel zřejmě světí prostředky.
Technokratický postup dle barevné mapy zvládne v podstatě vyškolený pracovník.
Praktické zkušenosti a zejména cit pro přírodu, to je otázka let a let zkušeností nabytých pozorováním.
Zavrhovat plošně smrk je ukázka omezeného vnímání. Problémy se však netýkají jen smrku.
Jmelí na severní Moravě, poškozené a chřadnoucí kořenové systémy lip také na severní Moravě, chalara fraxinea, problémy s acer pseudoplatanus, jilm už je v podstatě vyřešený.
Jen je třeba před tím nezavírat oči.
https://video.aktualne.cz/dvtv/lesy-hynou-na-obrovskych-plochach-stat-sabotuje-navrhy-vedcu/r~13aee0e673b911e8a302ac1f6b220ee8/