Návrh vyhlášky podle MZe naplňuje úkol NAP „Revidovat cílové druhové skladby a doporučené způsoby hospodaření pro hospodářské soubory s důrazem na částečnou náhradu smrku stanovištně vhodnými dřevinami v závislosti na přírodní lesní oblasti a příslušných hospodářských souborech. Do 3. lesního vegetačního stupně v oblastních plánech nedoporučovat umělou obnovu smrku s výjimkou vhodných ekotypů a stanovišť (zejména vodou ovlivněných, inverzních)".
V tomto smyslu byly přílohy vyhlášky upraveny tak, aby odpovídaly:
- požadavkům na přizpůsobení se očekávané změně klimatu,
- doporučovanému druhovému spektru stanovištně vhodných dřevin,
- a odrážely očekávaný teplotní posun.
Jak uvádí MZe, vyhláška také rozšířila výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (především listnáčů) v souladu s novými vědeckými poznatky, podněty z lesnické praxe. Návrh vyhlášky tím naplňuje i další úkol NAP a umožní vlastníkům lesů pěstování druhově pestřejších porostních směsí i s využitím příměsí dlouhodobě prověřených dřevin introdukovaných, které mohou lépe odolávat předpokládaným účinkům klimatických změn.
"Dalším přínosem nového návrhu je snížení doporučené doby pro smýcení lesních porostů, které umožňuje všem vlastníkům lesů svobodu v rozhodování vlastních parametrů odpovídajících jejich hospodářskému záměru při zachování trvalosti a vyrovnanosti produkce a respektování růstových a stanovištních podmínek. Návrh tímto opatřením naplňuje další úkol NAP stanovený Ministerstvu zemědělství," píše se ve vyjádření MZe.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že podle objektivních údajů zjištěných Národní inventarizací lesů, dosahuje využití smrku při umělé obnově lesa (zalesňování) za celou ČR pouze 32,6 %. Je však pochopitelné, že vzhledem k dlouhé produkční době lesů (cca 100 let) se tento klesající trend zastoupení smrku projeví až za několik desítek let.
Smrk, i přes současné problémy druhově stejnorodých a stejnověkých porostů, zůstává na vhodných stanovištích jednou z doporučovaných dřevin cílové druhové skladby. Je však nutné při jeho výsadbě důsledně respektovat jeho stanovištní nároky (vhodné jsou zejména půdy přirozeně vlhké, podhorské a horské polohy) a jeho výsadbu provádět ve směsích s listnáči tak, jak navrhuje vyhláška.
Čtěte také: Ekologové kritizují chystanou vyhlášku o lesích, neomezuje smrky (ČTK)
Zástupci lesnického výzkumu i praxe se shodují, že smrk lze na vhodných stanovištích pěstovat i v nižších nadmořských polohách, vždy však pouze jako dřevinu přimíšenou a vtroušenou či dřevinu přípravnou s cílem zvýšení biodiverzity, vytvoření zástinu pro cílové dřeviny a snížení škod zvěří apod. Proto není účelné bránit spontánní přirozené obnově smrku i v nižších polohách. Pro tyto účely však návrh vyhlášky uvádí zvýšené riziko spojené s jeho dopěstováním do mýtného věku.
Obecným cílem vyhlášky je podle MZe to, aby vlastníkům lesů byla dána širší možnost ve využívání vyššího spektra melioračních a zpevňujících dřevin (především listnáčů) a tím širší možnost k využití dotačních a dalších motivačních nástrojů. Lesnická legislativa nemůže pokrýt svými ustanoveními širokou pestrost přírodních poměrů v naší zemi a je proto účelné vytvořit rámec, možností v obnově lesních porostů, který si každý vlastník může přizpůsobit odpovídajícím přírodním podmínkám ve svých lesích.
"Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že tento způsob je mnohem efektivnějším než uplatňování nadbytečných restriktivních opatření navrhovaných ze strany některých nevládních organizací," uvádí tisková zpráva MZe.
Podle TZ MZe, red.
