Negativní vliv na biodiverzitu, který bývá nejvýraznější u nepůvodních dřevin, jejichž areály jsou geograficky velmi vzdálené, není u borovice černé v ČR významný. V určitých specifických situacích (např. při rekultivaci bývalých výsypek) je dokonce schopna zlepšovat úrodnost půdy. Její porostní plocha v ČR činí 3490 ha a zásoba 803 611 m3 při průměrném věku 96,58 let.
Přirozený areál borovice černé zaujímá asi 3,5 mil. ha od severu Afriky přes jižní Evropu do Malé Asie. Nejsevernější přirozený výskyt má v Rakousku. V jižní Evropě jde o hospodářsky nejvýznamnější domácí jehličnan, ale je často vysazován i mimo původní oblast. Rozlišuje se šest hlavních podruhů.
Roste na různém podloží od vápenců a mramorů až po kyselé a vulkanické půdy. Je netolerantní ke stínu, snadno podléhá požárům, ale odolává větru, suchu a částečně i mrazu. Se středoevropskými přírodními podmínkami se na rozdíl od rychle rostoucích proveniencí z Korsiky a Kalábrie lépe vyrovnává borovice černá – rakouská, která má minimální nároky na vodu, odolává mrazu, je dlouhověká a relativně odolná vůči větru. S postupující změnou klimatu tak lze předpokládat zvyšování jejího zastoupení.
Borovice černá. Foto: Pixabay
Suchovzdornost borovice černé nepovažují vědci za striktně vázanou na lokalitu původu, a proto k podpoře adaptační schopnosti doporučují místo výběru jedné optimální zdrojové provenience využívat raději přirozenou obnovu či směs více genotypů. Druh má i krajinářské a jiné využití.
V ČR se zatím borovice černá příliš dobře nezmlazuje, mimo přirozený areál se však dokáže chovat i invazně. K častým příčinám odumírání v našich podmínkách patří sypavky, poslední dobou pak vlivem teplotních extrémů a přísušků trpí prosycháním, které může v akutní formě vést po několika letech až k odumření. Na oslabených borovicích je navíc usnadněn nástup dalších biotických škůdců.
K jejím pozitivům vědci řadí většinou obdobnou produkci jako u borovice lesní, široké využití dřeva, toleranci k půdě, imisím, suchu, větru, námraze, mrazům (s výjimkou časných), obdobné spektrum biotických škůdců jako u borovice lesní, možné uplatnění ve směsích s hlavními hospodářskými dřevinami a častou a dobrou úrodu semen s vysokou klíčivostí.
Z negativ uvádějí např. nízkou odolnost k těžkému mokrému sněhu či vysoké hladině podzemní vody, nepříznivé meliorační účinky, redukci bylinného patra a potenciální riziko invazního chování.
Objektivní posouzení růstových reakcí potomstev geograficky vzdálených populací na odlišné prostředí míst výsadeb umožňují provenienční pokusy. Znalost vhodných oblastí původu reprodukčního materiálu pro zajištění dostatečné produkce kvalitní dřevní suroviny a udržení stability porostů v očekávaných proměnlivých ekologických podmínkách po dobu obmýtí je v moderním lesním hospodářství nezbytná.
U nás se ověřuje růst devíti proveniencí na dlouhodobé výzkumné ploše s borovicí černou ve středních Čechách na výzkumné lokalitě č. 41 – Roblín, která se nachází v Českém krasu.
Tento provenienční pokus vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Zhodnocení růstu proveniencí borovice černé ve středních Čechách ve věku 51 let, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.
Borovice černá. Foto: Pixabay
Experiment byl založen v roce 1971 na základě doporučení ověřit v ČR vybrané provenience z Rakouska (Vídeňský les), bývalé Jugoslávie, Řecka, Bulharska, Rumunska (Banát), italské Kalábrie (známé rychlým růstem, dobrou produkcí, tvárností kmene a relativní odolností k mrazu), Korsiky (půdy na zvětralých kyselých horninách), osvědčenou kulturní provenienci Koekelare z Belgie a domácí provenience (Český kras).
Vědci v současnosti změřili na výzkumné ploše ve věku 51 let celkem 306 borovic, zaznamenali však o 101 méně jedinců než před 10 lety. Již v období 2009–2011 zde docházelo k odumírání stromů a značná část jedinců vykazovala známky zhoršeného zdravotního stavu.
Nejvyšším výškovým růstem se vyznačovaly francouzská provenience 9 (průměr 20,0 m) a srbská 2 (19,3 m). Nadprůměrných výšek dále dosahovaly řecká provenience 8 (18,9 m) a bulharská 7 (18,8 m). Největší tloušťkový růst byl zjištěn u řecké provenience 8 (průměr 25,6 cm), francouzské 9 (25,3 cm) a bulharské 7 (24,8 cm). Nejtvárnějšími kmeny se vyznačovala bulharská provenience 7, kterou následovaly francouzská 9 a srbská 2. V ukazateli zdravotní stav vynikaly francouzská provenience 9, bulharská 7, srbská 2 a řecká 8.
Při souhrnném posouzení z hlediska kvantitativních i kvalitativních znaků se jako nejlepší projevily francouzská provenience 9 – Les Barres, Oise, která vynikala ve výškovém i tloušťkovém růstu, zdravotním stavu a tvárnosti kmene, a srbská provenience 2 – Crni Vrh, Titovo Užice, která byla kromě rychlosti růstu, tvárnosti kmene a zdravotního stavu pozitivně hodnocena i v tloušťce hlavních větví.
Domácí provenienční výzkum borovice černé dokládá, že při výběru vhodných proveniencí lze v ČR na sušších a teplejších lokalitách vypěstovat perspektivní porosty této dřeviny.
Zhoršující se zdravotní stav borovice černé, který je patrný v posledních letech, však zároveň nabádá k větší opatrnosti, pokud jde o doporučení pro budoucí využívání této dřeviny. Pro schopnost odolávat tlaku škodlivých činitelů a dožít se v dobré kondici mýtního věku je klíčový dobrý zdravotní stav (nízká míra defoliace).
Potvrdilo se, že provenience dosahující větších dendrometrických parametrů (výšky a tloušťky) mají současně nižší defoliaci, tj. mají i vyšší odolnostní potenciál.
Článek Zhodnocení růstu proveniencí borovice černé ve středních Čechách ve věku 51 let je ke stažení zde.
Článek vznikl v rámci řešení výzkumného projektu NAZV č. QK22020045.
TZ VÚLHM, v. v. i.
