Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají ho do půdy. Mají tak důležitou roli v ochraně klimatu. Podle AV však o dopadu tlejícího dřeva mrtvých stromů na globální koloběh uhlíku dosud vědci věděli jen málo. Rozklad dřeva a recyklace v něm obsažených živin přitom v lesích patří k nejdůležitějším procesům.
Vědci v 55 lokalitách na šesti kontinentech rozložili dřevo více než 140 druhů stromů. Cílem bylo posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovinu dřeva uzavřeli do síťových klecí, které zamezily přístupu hmyzu. Zbytek nechali bez ochrany. Výsledky výzkumu ukázaly, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu závisí na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje ho tam, kde jsou teploty nižší.
Podle odborníka na ekologii mikroorganismů Petra Baldriana také experimentální data umožnila modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku. Baldrian vede Laboratoř mikrobiologie životního prostředí na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd.
„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv,“ uvedl Baldrian. „Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodal.
Odborníci na výzkumu pracovali tři roky.
Podle ČTK
Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s Doc. RNDr. Petrem Baldrianem, Ph. D. v Lesnické práci 11/2017: Propojení mezi stromy a jejich symbionty je velmi intimní
Komentáře
Měl hlubokou pravdu. A tak je tomu i zde. Ponechání mrtvých kmenů nepochybně uvolní velká množství oxidu uhličitého. Zároveň však také vytvoří půdu, mikroklima, zadrží více vody a vytvoří podmínky pro mikroorganismy, jež nevyužije nikdo menší než ... nová generace lesa! Ve výsledku tedy stromky, jež zde vyklíčí či budou vysazeny, porostou nepochybně rychleji, než stromky rostoucí jinde, kterým tento požitek nebude dopřán. A co znamená rychlejší růst? Znamená více spotřebovaného oxidu uhličitého! Proto se na mne nezlobte, ale teprve ve chvíli, kdy tato studie vyčíslí proti sobě oxid uhličitý uvolněný z masy tlejících kmenů proti témuž oxidu ve výrazně vyšší míře spotřebovanému k růstu, bude moci být považována za seriózní.
Mě osobně přijdou výsledky logické - pokud lesy rostou a dospívají do své přirozené věkovitosti, tak uhlík spíše vážou (kromě opadu asimilačních orgánů a přirozené selekci). Dokonce i těžbu a následné zpracování dřeva lze vidět jako zpomalení/zabrždění nežádoucího uvolňování uhlíku do atmosféry.
Pečlivé dodržování zásad hospodářské úpravy lesa - dodržování obmýtí, ochrana tzv. podstaty lesa (dtto adultní fáze lesa) a důsledná ochrana před všemi škůdci, vede v posledu (s využitím jak výběrného způsobu, tak i lesa VĚKOVÝCH TŘÍD) k vyrovnanější a odpovědnější bilanci s emisemi tzv. skleníkových plynů. Ponechání péče přirozeným procesům v situaci antropogenní zátěže/vývoje okolností vede k dlouhodobé degradaci lesních porostů.
Samozřejmě, že líbivější je a BUDE pohádka o přirozených a neměnných autoresuscitačních vlastnostech ekosystému. My lesníci jsme tomu ve vší úctě říkali vždycky pouze sukcese.
A co se týče pana Nožičky - doktora archívnictví, už ho nechte prosím Vás v klidu odpočívat - vykonal v dokumentaci lesnictví mnoho (dtto Historie lesnictví) a kniha o smrku není ideologickým pamfletem, jak např. pan Pelíšek a teď trochu i Vy naznačujete. Ve skutečnosti nám ta kniha říká o ekologii smrku jedinou věc - že je Picea abies Karst. ekologicky PLASTICKÝ - nic víc. Smrk bude vždycky příměsí v celém spektru našich přírodních podmínek a že z něj nějaký megaloman opět udělá monokulturu/lignikul turu, tomu stejně nezabráníte. A já osobně si ponechám názor, že smrk v rozumné míře neškodí nikde - tím spíš uvážím-li jeho schopnost intercepce.
Ať se Vám daří ! Martin Klewar alias Najše
Kdo si přečte jen tento titulek, tak pochopí, že mrtvé dřevo je špatné dřevo. Cílem projektu bylo ale podle dalšího odstavce něco jiného: posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Nepřijde vám titulek zprávy manipulativní? Mně tedy ano.