logo Silvarium tisk

Mrtvé dřevo ročně uvolní uhlík ve výši globálních emisí z fosilních paliv

Mrtvé dřevo v různé fázi rozkladu ročně uvolní množství uhlíku odpovídající celosvětovým emisím z fosilních paliv. Vyplývá to z výzkumu mezinárodního týmu s českou účastí. Odborníci také poprvé zjistili, jak se na rozkladu dřeva podílí hmyz. Na projektu spolupracovalo 50 výzkumných skupin, za Česko se zúčastnil Mikrobiologický ústav AV (MÚ AV). Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Nature.

Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají ho do půdy. Mají tak důležitou roli v ochraně klimatu. Podle AV však o dopadu tlejícího dřeva mrtvých stromů na globální koloběh uhlíku dosud vědci věděli jen málo. Rozklad dřeva a recyklace v něm obsažených živin přitom v lesích patří k nejdůležitějším procesům.

Vědci v 55 lokalitách na šesti kontinentech rozložili dřevo více než 140 druhů stromů. Cílem bylo posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovinu dřeva uzavřeli do síťových klecí, které zamezily přístupu hmyzu. Zbytek nechali bez ochrany. Výsledky výzkumu ukázaly, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu závisí na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje ho tam, kde jsou teploty nižší.

Podle odborníka na ekologii mikroorganismů Petra Baldriana také experimentální data umožnila modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku. Baldrian vede Laboratoř mikrobiologie životního prostředí na Mikrobiologickém ústavu Akademie věd.

„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv,“ uvedl Baldrian. „Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodal.

Odborníci na výzkumu pracovali tři roky.

Podle ČTK

Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s Doc. RNDr. Petrem Baldrianem, Ph. D.  v Lesnické práci 11/2017Propojení mezi stromy a jejich symbionty je velmi intimní 

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+1 # riha 2021-09-06 10:13
To by člověk neřekl, že teplota zvyšuje rozklad. Emise CO2 z mrtvého lesa řešili již před lety - viz např. https://www.osel.cz/3922-hmyzi-skudci-meni-les-na-oxid-uhlicity.html
+12 # milan.kosulic 2021-09-06 09:40
+19 # Lakatoš 2021-09-06 12:08
Je to již mnoho let, můj oblíbený učitel nám, žáčkům nevycválaným, tehdy položil záludnou otázku. Jak prý poznáme skutečného vůdce, jenž má být schopen vést celek ku prospěchu všech, nikoliv pouze svému. My se předháněli s odpověďmi, že má být psychicky odolný a nezdolný, charismatický, samozřejmě hluboce znalý problematiky. On jen pokyvoval šedivou bradou - ne pánové, to není ta hlavní náležitost. A co tedy? Inu musí být schopen nahlížet na věc ze všech relevantních úhlů, i tedy z těch, jež se jeho myšlení příčí, reprezentovaných těmi, jež třeba nemá rád!
Měl hlubokou pravdu. A tak je tomu i zde. Ponechání mrtvých kmenů nepochybně uvolní velká množství oxidu uhličitého. Zároveň však také vytvoří půdu, mikroklima, zadrží více vody a vytvoří podmínky pro mikroorganismy, jež nevyužije nikdo menší než ... nová generace lesa! Ve výsledku tedy stromky, jež zde vyklíčí či budou vysazeny, porostou nepochybně rychleji, než stromky rostoucí jinde, kterým tento požitek nebude dopřán. A co znamená rychlejší růst? Znamená více spotřebovaného oxidu uhličitého! Proto se na mne nezlobte, ale teprve ve chvíli, kdy tato studie vyčíslí proti sobě oxid uhličitý uvolněný z masy tlejících kmenů proti témuž oxidu ve výrazně vyšší míře spotřebovanému k růstu, bude moci být považována za seriózní.
-9 # Přemek 2021-09-04 11:33
Hlavně ať to pošlou přečíst parazitům z NP Šumava.
+4 # najše 2021-09-04 08:26
Chce se mi napsat - konečně ! Tento výzkum se samozřejmě NELÍBÍ všem uctívačům HOLY DISTURBANCE. Dřívější i současná propagace významu mrtvého dřeva (je obecně známo, kteří tzv. akademici jsou do toho namočení) ve své podstatě sloužila a slouží k zdůvodnění režimu bezzásahovosti, který v domácích boreálních lesích včetně fragmentů dochovaných pralesů nutně vede k jejich rozpadu. Přítomnost mortalitních parazitů v situaci globálního stresu hostitele (v tomto případě Smrk ztepilý) jednoduše musí vést k vyššímu úspěchu v jejich ataku - kůrovec přemnožený do nepřirozeně vysokých stavů potom plení sekundární smrčiny stejně jako ty původní. Jelikož se na propagaci perspektivy KŮROVEC - PORODNÍK A LÉKAŘ LESA podíleli právě propagátoři významu odumřelého dřeva v lese, budou tito shora uvedený výzkum zpochybňovat.

Mě osobně přijdou výsledky logické - pokud lesy rostou a dospívají do své přirozené věkovitosti, tak uhlík spíše vážou (kromě opadu asimilačních orgánů a přirozené selekci). Dokonce i těžbu a následné zpracování dřeva lze vidět jako zpomalení/zabrždění nežádoucího uvolňování uhlíku do atmosféry.

Pečlivé dodržování zásad hospodářské úpravy lesa - dodržování obmýtí, ochrana tzv. podstaty lesa (dtto adultní fáze lesa) a důsledná ochrana před všemi škůdci, vede v posledu (s využitím jak výběrného způsobu, tak i lesa VĚKOVÝCH TŘÍD) k vyrovnanější a odpovědnější bilanci s emisemi tzv. skleníkových plynů. Ponechání péče přirozeným procesům v situaci antropogenní zátěže/vývoje okolností vede k dlouhodobé degradaci lesních porostů.

Samozřejmě, že líbivější je a BUDE pohádka o přirozených a neměnných autoresuscitačních vlastnostech ekosystému. My lesníci jsme tomu ve vší úctě říkali vždycky pouze sukcese.
+10 # Lakatoš 2021-09-06 09:59
Pane Najše, aniž bych chtěl a priori zpochybňovat Vaše postuláty, obávám se, že situace není tak černobílá, jak ji popisujete. Ekologisté, proti nimž se i já vymezuji, nejsou jednolitou masou třídních nepřátel, na niž ji zjednodušujete. Dřevo zpracované do krovů či nábytku také uvolňuje oxid uhličitý, pouze způsobem a mechanismem, jež nebyly zkoumány touto studií. Masivní rozpad smrkových monokultur, který je v podmínkách středu Evropy již nevyhnutelný a to navzdory jakýmkoliv zásahům či pasivitě, jež mohou nastat, určitě nepovede k podobně masivnímu ponechávání dřevní hmoty k zetlení, a to z důvodů především ekonomických. Změny hospodaření k citlivějším přístupům, zejména směrem k postupnému vyloučení holosečí a změně druhové skladby v neprospěch smrku, jsou nevyhnutelnými, chceme-li udržet lesnatost našeho regionu i nadále vysokou a nesmíříme-li se s desetitisíci hektarů porostů tvořených bezem, břízou, jívou a jeřábem. Klíčovými jsou zde prokazatelné chudnutí lesních půd vlivem opakovaných výsadeb boreálů a modřínu, a pomalý, ale trvalý růst průměrné teploty. Lesní krajina nyní, v porovnání s několika dekádami dříve, zajisté není více či negativněji ovlivněná člověkem, neboť turismus, jakkoliv vysoký, se koncentruje do omezených uzlů, řada pozemků není obhospodařována a vrací se tam původně blízké porosty, a v neposlední řadě byly o více než 90% redukovány imise oxidu siřičitého. Údaje o původnosti smrku, na něž se odkazujete (kupříkladu Vámi zmiňovaný doktor Nožička) nebyly nikdy obecně přijímány, ale naopak už v šedesátých letech zpochybňovány a poté se v ČSSR prosadily pouze z důvodu nástupu komunistické normalizace. Víte pane, viděl jsem již spoustu stanovišť, kde by se pan Nožička zaradoval nad domnělou původností a prosperitou smrku, a byla to i živná stanoviště pahorkatin, původních dubohabřin, kde čile zmlazoval. Aby také ne, když zde naplňoval strategii pionýra, kterou tam z důvodu tlaku zvěře a absence jiných dřevin mohl plnit jakožto jediný. Nyní tyto domněle stanovištně vhodné smrčiny coby padesátileté hromadně hynou. Byl to tedy právě vliv ignorování antropogenního vlivu na přirozenou dřevinnou skladbu doktorem Nožičkou a jeho souputníky, který si popletl homeostázu s klimaxem. To vše můžete odbýt jako pouhé názory či povzdechy starého dědka, nicméně ať Vy či já chceme či nechceme cokoliv, budoucnost lesnictví v ČR je nyní stejně již dána. Neexistencí kapacit, společenské a politické vůle i klimatických podmínek k tomu, aby bylo udrženo lesnictví věkových tříd boreálních dřevin, na něž jsme byli všichni po více než 150 let zvyklí.
+14 # najše 2021-09-06 22:17
Dobrý den pane Lakatoši, děkuji za obšírný komentář/dopis, který jste mi věnoval. Pokud byste měl chuť, tak nějaké pojednání o rozdílu mezi klimaxem a homeostázou si s chutí přečtu - vážně.
A co se týče pana Nožičky - doktora archívnictví, už ho nechte prosím Vás v klidu odpočívat - vykonal v dokumentaci lesnictví mnoho (dtto Historie lesnictví) a kniha o smrku není ideologickým pamfletem, jak např. pan Pelíšek a teď trochu i Vy naznačujete. Ve skutečnosti nám ta kniha říká o ekologii smrku jedinou věc - že je Picea abies Karst. ekologicky PLASTICKÝ - nic víc. Smrk bude vždycky příměsí v celém spektru našich přírodních podmínek a že z něj nějaký megaloman opět udělá monokulturu/lignikul turu, tomu stejně nezabráníte. A já osobně si ponechám názor, že smrk v rozumné míře neškodí nikde - tím spíš uvážím-li jeho schopnost intercepce.
Ať se Vám daří ! Martin Klewar alias Najše
+25 # milan.kosulic 2021-09-02 12:56
Mrtvé dřevo ročně uvolní uhlík ve výši globálních emisí z fosilních paliv.
Kdo si přečte jen tento titulek, tak pochopí, že mrtvé dřevo je špatné dřevo. Cílem projektu bylo ale podle dalšího odstavce něco jiného: posoudit vliv klimatu na rychlost rozkladu. Nepřijde vám titulek zprávy manipulativní? Mně tedy ano.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Vláda schválila novelu lesního zákona, měla by přinést změny prospěšné pro zdravé, odolné a druhově pestré lesy

Zobrazení: 8682

Větší prostor pro samostatné rozhodování vlastníků lesů, lepší podmínky pro přizpůsobení lesů na klimatickou změnu, novou...

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4875

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4368

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2940

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Zobrazení: 2805

Na vážné problémy a výzvy související se současným hospodářským vývojem v Německu poukazují výsledky průzkumu Německého...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2535

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě