Mgr. Patrik Mlynář, vrchní ředitel Sekce lesního hospodářství Ministerstva zemědělství
Cíle a hlavní změny novelizace
- Připomeňte prosím hlavní smysl a podstatné cíle novely lesního zákona.
Lesní zákon byl od roku 1996 již mnohokrát z různých důvodů a v různých souvislostech částečně novelizován. Za jeho 30letou platnost se zásadním způsobem změnilo ekonomické prostředí lesnického hospodaření, byl dokončen restituční proces a ustálily se vlastnické vztahy k lesům, přičemž zrychleným tempem se proměňují i přírodní charakteristiky lesního prostředí. Cílem novely tak bylo zjednodušit a zmírnit zákonná omezení regulace spojená s nakládáním s lesy a vytvořit vlastníkům lesů lepší podmínky pro úspěšnou správu lesů a zajištění trvale udržitelného hospodaření v měnících se podmínkách.
- Můžete zrekapitulovat nejzásadnější změny a nové povinnosti, které vlastníky lesů čekají od 1. ledna 2026?
Novela obsahuje přibližně 200 změn, které cílí především na zpřesnění, zjednodušení a rozvolnění lesního zákona. Z pohledu vlastníka nestátního lesa považuji za nejvýznamnější zrušení dvou ze tří závazných ustanovení lesního hospodářského plánu (LHP), dále pak prodloužení lhůt pro obnovu a zajištění lesního porostu nebo například nahrazení parametru zakmenění zápojem. Pro farmáře je zcela jistě přínosem umožnění pastvy v lese. Upravujeme postavení Národního lesnického institutu (NLI). Rozvolněním zákonných omezení lesnického hospodaření snižujeme administrativní zátěž jak vlastníkům lesů, tak státní správě lesů. Případů je celá řada a každý si jistě najde přínosnou změnu. Rád v této souvislosti připomínám, že vlastníkům lesa v souvislosti s touto novelou nevznikají žádné nové povinnosti.
- Jaké povinnosti vlastníkům lesů či dalším subjektům v lesním hospodářství od nového roku naopak odpadnou?
Již jsem zmínil, že vlastníkům obecních a soukromých lesů s účinností novely zůstává pouze závazné ustanovení maximální celkové výše těžeb, neboť nejdůležitějším kritériem udržitelnosti lesního hospodářství je těžit maximálně do výše přírůstu. Vlastník lesa si v případě využití reprodukčního materiálu vzniklého na jeho lesních pozemcích, například v rámci přirozené obnovy, k umělé obnově vystačí pouze s čestným prohlášením. Vlastníkům lesů, kteří nemusí mít zpracovaný LHP, se ruší závaznost převzatých lesních hospodářských osnov (LHO). Kromě zrušených povinností novela rovněž obsahuje řadu rozvolnění zákonných podmínek.
- Které z nových paragrafů vznikly na základě zkušeností s kůrovcovou kalamitou nebo vycházejí z jejích důsledků?
S ohledem na zkušenosti z kůrovcové kalamity a pokalamitní obnovy lesů novela nepřinesla žádná zcela nová ustanovení. Poznatky se však promítly do řady změn, které zjednodušují nebo zpřesňují povinnosti vlastníků lesů. O těch nejdůležitějších jsem se zmínil již v předešlých odpovědích. Z dalších je možné uvést například zjednoznačnění odpovědnosti za rozvoj kalamitních kůrovců z vyrobeného dřeva uloženého v lese, a to následujícím způsobem: Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismů nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které uchovávají vlastní skladované dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů. Je-li vlastníkem vytěženého dřeva jiná osoba než vlastník lesa, vztahují se na ni povinnosti podle odstavce 1 a opatření podle odstavce 3 písm. b) až e) obdobně.
Kompletní rozhovor najdete na stránkách říjnového vydání Lesnické práce. Předplatné časopisu snadno získáte ZDE.
Změny a jejich vysvětlení
- Jedním z novelizačních opatření je i zmíněný paragraf, který ukládá, že zisky podniku Lesy ČR, jež jsou odváděny do fondu zakladatele, bude možné použít pouze pro podporu plnění funkcí lesa. Lze tedy očekávat, že o využití zisků Lesů ČR již nebude rozhodovat Ministerstvo financí? A máte představu, k jakému účelu by tyto zisky měly v budoucnu sloužit?
Toto považuji za velký úspěch. Zákon hovoří o tom, že prostředky fondu zakladatele lze použít pouze na podporu činností směřujících k naplnění účelu lesního či vodního zákona nebo na pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách. Bude tímto posílena kompetence MZe ve financování zmíněných odvětví. Rozpočet lesního hospodářství bez Ministerstva financí tvořit nelze, nicméně rozpočet bude výrazně posílen právě o prostředky plynoucí z výsledku hospodaření státního podniku. Pokud se bavíme o cílení prostředků pro lesní hospodářství, prioritu máme především v úhradě výdajů k plnění cílů NV 30/2014 Sb., od roku 2028 pak sekundárně k úhradě plateb za ekosystémové služby lesů. Hospodářský výsledek státního podniku však nemůže být jediným zdrojem pro tyto nástroje podpory vlastníkům lesů.
- Mezi cíli novely byla hodně akcentována témata spojená s uvolněním rukou vlastníkům lesů nebo ekologická a adaptační témata. Naproti tomu ekonomická témata, problematika konkurenceschopnosti či podpory podnikání v lesním hospodářství byly zmiňovány spíše okrajově. Čím si to vysvětlujete?
Nedomnívám se, že by ekonomická témata byla zmíněna okrajově. Například zavedení nástroje plateb za ekosystémové služby je obrovským posunem vpřed v podpoře vlastníků lesů při využívání nástrojů sledujících poutání uhlíku v lesích a zlepšování biodiverzity majetků. Obdobně klíčová změna ve výpočtu poplatku za odnětí pozemků z lesního půdního fondu, kdy poplatek nebude již navázán na průměrnou cenu dřeva, ale bude postaven ryze na jeho dopadu na ekosystémové služby lesa, je velmi inovativní. Dále bych mohl pokračovat v podpoře sdružování vlastníků lesů malých výměr prostřednictvím úhrady nákladů na odborného lesního hospodáře atp. Co se týká podpory podnikání v lesním hospodářství, není to primární úloha zákona o lesích. Tuto oblast musíme řešit např. v rámci řízení výkonů státního podniku, při vytváření příležitostí v dotační politice nařízení vlády č. 30/2014 Sb. a dalších.
Nevíte si rady s výkladem nebo aplikací některého paragrafu nového lesního zákona?
S blížící se účinností novely lesního zákona mohou vznikat nejrůznější otázky ze strany odborné veřejnosti. Pokud máte dotaz, napište nám ho prostřednictvím formuláře níže. Dotazy jsou zcela anonymní a zodpoví je tvůrci novelizace. Odpovědi zveřejníme v lednovém vydání časopisu Lesnická práce a na webu Silvarium.cz.
Otázky pokládejte ZDE.
- Hodně diskutovanou změnou je snížení obmýtí, respektive obnovní těžby. K úpravě zásadního hospodářského parametru se na stránkách Lesnické práce vyjádřil i prof. Vladimír Simanov (LP 7/2025). Mezi řádky lze možná vytušit obavu z rizika navýšení těžeb státním podnikem za účelem zvýšení zisků. Jak toto riziko z pozice zakladatele vnímáte?
Je třeba nejdříve vysvětlit mýtus, že lesní zákon snižuje obmýtí. Obmýtí je lesoúpravnická veličina vyjadřující z řady ohledů optimální věk pro obnovní těžbu. Lesní zákon obmýtí nijak neupravuje. To si stanovuje vlastník lesa v zásadě sám při přípravě rámcových směrnic hospodaření LHP, jde o jedno ze základních hospodářských doporučení. Novelou lesního zákona došlo ke snížení minimálního věku pro těžbu mýtní úmyslnou u lesa vysokého z 80 na 60 let, tedy ke snížení věku pro začátek obnovní těžby.
Cílem snížení bylo odstranit administrativní zátěž jak vlastníků lesa, tak orgánů státní správy lesů, a minimalizovat značné množství státní správou lesů standardně udělovaných, objektivně oprávněných výjimek. Úvaha, že toto snížení věku bude znamenat automaticky zásadní navýšení objemu těžeb, či snad bylo dokonce takto motivováno za účelem možnosti navyšování těžeb státním podnikům, je neopodstatněná a také neodborná. Zcela ignoruje nejdůležitější aspekt výnosovosti úmyslné obnovní těžby dříví spočívající v zásadním významu hodnotového a objemového přírůstu, v péči o porostní zásobu a o co největší zastoupení cenných sortimentů. Zjednodušeně řečeno, zvýšení objemu těžby mýtně nezralých stromů nemůže kompenzovat či výnosem předčit výnos z těžby stromů, u kterých kulminoval jak hodnotový, tak objemový přírůst.
- Podstatnou změnou je také přechod zadávání LHO z obcí na NLI. Co si od této změny slibujete?
Lesní hospodářské osnovy jsou nástrojem státní správy lesů, a musí tak státní správě přinášet objektivní informace o lesích v jejich zařizovacím obvodu. Nedobrá, dlouholetá zkušenost s velmi rozkolísanou kvalitou a cenou vyhotovení LHO nás vedla k zásadní změně jejich zadávání. Jednotlivé obce s rozšířenou působností často nemají optimální odborné zázemí pro zajištění takto specifické veřejné zakázky a nemají rovněž srovnání s ostatními. Institut pro ně v řadě případů odbornou podporu již zajišťoval.
Náš původní záměr byl přenést pořizování osnov přímo na NLI, abychom zajistili co nejvyšší a nejvyrovnanější úroveň díla, zároveň podpořili rozvoj nových metod zjišťování informací o lese a celou agendu tak aktivně modernizovali. Tento záměr však narazil na argument, že zúžíme prostor pro volnou hospodářskou soutěž a že LHO by proto měly být nadále zajišťovány podnikatelskými subjekty v rámci veřejné zakázky. Z toho důvodu jsme na NLI přesunuli alespoň proces jejich zadávání. Od odborné erudice a nezávislosti institutu na dodavatelských subjektech i vlastnících lesa si slibujeme především zajištění vyrovnané a vysoké kvality vyhotovených osnov.
- Jaké zásadní změny čekají LHP?
Uvedu je ve zkratce.
- LHP bude možné nově předkládat ke schválení pouze v elektronické podobě, a to včetně všech jeho součástí (textová část, hospodářská kniha, plochová tabulka, lesnická mapa).
- Novela dále vypouští modřín opadavý z procesu posuzování jako tzv. nepůvodní dřeviny v rámci schvalovacího procesu LHP. U modřínu opadavého byla vědecky doložena jeho původnost v ČR.
- Novela ruší současnou omezující podmínku pro „zkracování“ platnosti LHP. Nově bude možné požádat o zkrácení platnosti plánu z celé řady praktických důvodů, zahrnutých pod pojem „významné změny přírodních nebo hospodářských podmínek“ (např. významné změny vlastnictví nebo rozsáhlé kalamitní těžby či požáry mající vliv na změnu prostorového uspořádání lesa). Nicméně z pohledu lesnického plánování je předčasné ukončení plánu až posledním, krajním řešením a institut změny plánu, respektive jeho závazných ustanovení (§ 27d odst. 1 lesního zákona) zůstává i nadále prioritním způsobem řešení méně významných změn LHP.
- Proces schválení LHP je nově veden ve správním řízení se speciální úpravou podle lesního zákona a výsledným správním aktem tohoto procesu je vydané rozhodnutí. Podání námitek proti neschválení LHP tak již bude formálně považováno za odvolání. Dále dochází k zakotvení možnosti přezkoumat rozhodnutí o schválení nebo neschválení plánu postupem podle části druhé hlavy IX. správního řádu.
- Pro soukromé vlastníky lesů se zužuje okruh závazných ustanovení LHP pouze na maximální celkovou výši těžeb.
Děkuji za odpovědi (22. 9. 2025), Jan Příhoda
