Stalo se tak na semináři k problematice lesnického hospodaření pořádaném Úřadem vlády ČR dne 24. března 2010 za účasti tehdejší premiéra Jana Fischera.
Deset let, čtyři kraje, možnost vybírat si, co chci a co nechci těžit. To je smlouva na úklid zbytků větví po těžbě dřeva, kterou státní podnik Lesy České republiky (LČR) dal bez soutěže společnosti LST. Tak uvádí smlouvy mezi Lesy ČR a LST Trhanov Mladá Fronta.
Konkurenti, kteří tuto možnost nedostali, o smlouvě podle MF Dnes hovoří jako o výjimečném kontraktu. Státní lesy naopak argumentují, že je pro stát výhodná a v době, kdy byla uzavírána, o podobný úklid neměl nikdo jiný zájem. MF DNES má smlouvu a její dodatek k dispozici.
Za společností LST stojí bývalý kapitán českého průmyslu, který vládl padlému holdingu Chemapol, Václav Junek. A kolem firmy se v minulosti pohyboval také zbrojař Richard Háva. Na kontrakt už upozornil také premiér Petr Nečas (ODS), který pro MF DNES uvedl, že bude žádat vysvětlení, proč šla zakázka přímo. „Je to velmi nestandardní,” dodal Nečas.
Proč je klestí tak žádané? Zatímco dříve se pálilo na pasekách a státní podnik musel vynakládat stamiliony na jeho uklízení, vlivem vzrůstajících dotací na výrobu elektřiny z biomasy v letech 2007 a 2008 se z něj stalo ceněné zboží. Zajímají se o ně proto velcí hráči.
Štěpka z klestí se totiž může pálit ve speciálních kotlích na biomasu nebo se může přidávat k běžnému uhlí. Podle toho, v jakém poměru je s běžným palivem spalována, dostává majitel turbíny různě vysokou výkupní cenu elektřiny.
Státní lesy argumentují tak, že nic nenakupují - větve naopak prodávají, a proto nezadaly tendr podle zákona o veřejných zakázkách. „V době, kdy byla uzavírána smlouva s LST, nabídla tato firma za těžební zbytky o celý řád vyšší cenu, než kolik dosahovalo průměrné zpeněžení zbytků do té doby,” uvedl mluvčí LČR Zbyněk Boublík. Podle něj navíc před rokem, kdy byla smlouva s LST na první dva kraje uzavřena, státní lesy neregistrovaly takový zájem o klest jako dnes. Kritikové smlouvy naopak argumentují tím, že státní podnik mohl udělat například dražbu koncese na úklid těžebních zbytků a dostal by se na vyšší ceny než u LST.
Jednu z největších poptávek po štěpce má aktuálně Plzeňská teplárenská. Ta letos spustila 10megawattovou turbínu, v níž topí jen takzvanou zelenou štěpkou, tedy zbytky z lesa. Ač ředitel státních LČR Svatopluk Sýkora dříve tvrdil, že smlouva s LST není tak výjimečná a podobnou má například plzeňská teplárna, její výrobní ředitel Zdeněk Dongres to popírá. „Žádnou takovou smlouvu nemáme,” uvedl Dongres pro MF DNES s tím, že účinkováním LST na trhu se možná mírně zhoršily podmínky nákupu, respektive se zvýšily ceny. LČR včera uvedly, že o smlouvě s Plzeňskou teplárenskou jednají už několik let a doporučily LST, aby s ní uzavřela dodavatelskou smlouvu.
V plzeňském regionu dostala letos hlavní slovo při sběru klestí právě firma LST. Před rokem podepsala desetiletou rámcovou kupní smlouvu na těžební zbytky v územní působnosti Krajského ředitelství LČR Karlovy Vary a Plzeň. Letos jí LČR přidaly území v působnosti krajských ředitelství Jihlava a Brandýs nad Labem. Systém má fungovat tak, že LČR přednostně LST nabídnou, zda chce dané území „vyčistit” a za dohodnutou cenu zbytky koupit.
Pokud se do toho LST nechce třeba z důvodu horší přístupnosti terénu, tedy menší výtěžnosti, může smlouvu odmítnout. LČR potom zkoušejí zadat zakázku dále. Podle konkurenčních firem LST je taková smlouva velmi výhodná a tvrdí, že by o podobný kontrakt také stály, ale nedostaly se k němu.
MF DNES to potvrdily například společnosti Solitera, Progles, skupina LESS či Silvatres HK.
„Dříve se pořádaly malé veřejné aukce, třeba na úklid jedné paseky,” vysvětluje spolumajitel Solitery Vladimír Křížek. Podle něj by byl takový přístup transparentnější a víc by vydělaly i LČR. „Takto se zadělává na podobný problém, jako byl se solárkem. Chtějí vytvořit biomasové cary,” dodal Křížek. Firma LST slovy svého prokuristy Miloslava Konopíka kritiku ostatních firem krátce odmítla.
Lesy ČR jednají s dalšími zájemci
Státní lesy odmítají, že by kvůli smlouvě s LST skončily aukce či v nich byly vyšší ceny. Letos se podle státního podniku prodalo přes elektronické aukce 57 procent klestí, přes rámcové smlouvy šla čtvrtina. Ne všechno klestí je navíc určeno k prodeji, někde se nechává v lese z ekologických důvodů a o hůře přístupné oblasti není zájem. V takovém případě LČR za úklid platí, letos to bude asi 190 milionů korun.
„Obchod s biomasou z těžebních zbytků je zatím v plenkách. My bychom ale do soutěže také šli,” říká majitel dřevařského holdingu Less Jan Mičánek. Podle něj hodně firem v uplynulých letech investovalo do technologií na zpracování klestí a začaly se učit, jak s biomasou zacházet a obchodovat s ní. „A najednou se dozvěděly, že jejich úsilí je pryč, že nemají možnost se ke klestí dostat. A nikdo se jich ani nezeptal, zda by nedaly státu víc,” dodal Mičánek. Sám odhaduje možné tržby ze sběru a prodeje klestí ze čtyř krajů na stamiliony. Zisk však podle něho může být podstatně nižší, v desítkách milionů, protože operaci provázejí vysoké náklady.
Státní lesy včera uvedly, že cítí stále větší tlak na uzavírání dlouhodobých smluv a že například skupině LESS nabídly smluvní pokrytí pro území krajských ředitelství Choceň, Svitavy a Brno. „Objevují se žádosti dalších firem, například Teplárny Náchod, a bude s nimi jednáno,” dodal Boublík. Vedle LST má smlouvu zatím jen firma Lesy Hluboká nad Vltavou pro jižní Čechy. Ta ji získala už v roce 2008.
„O podobnou smlouvu bychom samozřejmě měli zájem. Nejprůhlednější by však bylo, kdyby se úklid stal součástí velkých tendrů na celkovou zakázku,” říká spolumajitel firmy Progles David Šidák. LČR namítají, že dopředu nelze objem zbytků vyčíslit, což by tendry komplikovalo.
