V letošním rozpočtu je pro ministerstvo zemědělství vyčleněno 59 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok, který zpracovala předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS) a Sněmovna ho odmítla, počítal s 55 miliardami korun. Šebestyán upozornil, že dlouhodobě rozpočtové prostředky ministerstva klesají, a to zejména v reálném vyjádření. „Musíme se podívat na to, proč nedošlo k reakci rozpočtu na inflaci, která tu byla,“ řekl. O novém návrhu rozpočtu bude vláda jednat v úterý.
Po schůzce s prezidentem na začátku prosince Šebestyán naznačil, že v rozpočtu MZe na příští rok chybí více peněz než sedm miliard korun, o kterých hovořila nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Já si myslím, že to číslo je hodně korektní, těch sedm miliard,“ uvedl. Letos bude konečný rozpočet MZe po zahrnutí dalších výdajů činit asi 70 miliard korun, řekl tehdy Šebestyán.
Prezident Agrární komory Jan Doležal řekl, že v rozpočtu MZe na příští rok chybí přibližně 13 miliard korun. „Jedná se zejména o povinné výdaje na kofinancování evropských prostředků v objemu sedm až osm miliard korun a další zhruba tři miliardy korun na ostatní nezbytné výdaje. Zároveň sektor zatěžuje přibližně třímiliardový dluh přenesený z roku 2025, kdy chyběly prostředky na kofinancování podpory pro znevýhodněné oblasti, lesní a vodní hospodářství,“ dodal Doležal.
Jako další priority ministr označil zvýšení podpory zpracování zemědělských a lesních surovin v České republice, aby se omezila závislost na dovozu. Podpora by měla zajistit růst přidané hodnoty tak, jak je to v dalších oblastech českého hospodářství. Důležité je podle něj snížit deficit, který máme v soběstačnosti. Chce se také zasadit o snížení byrokracie, a to i na celoevropské úrovni. Zároveň chce v EU jednat o tom, aby se v příštím rozpočtovém období nekrátily peníze určené na společnou zemědělskou politiku.
Premiér Andrej Babiš a členové jeho vlády na první tiskové konferenci po ustavujícím zasedání kabinetu dne 15. prosince 2025. Foto: vlada.gov.cz
Šebestyán také řekl, že od bývalého ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) dostal obsáhlou složku materiálů ohledně Babišova střetu zájmů, kvůli němuž stát pozastavil po jmenování nového premiéra vyplácení dotací holdingu Agrofert. Zároveň upozornil, že toto rozhodnutí učinil SZIF. „Budu si přát po panu generálním řediteli (SZIF), aby mě o tom informoval,“ řekl Šebestyán.
Výborný novinářům řekl, že se svým nástupcem o problému dotací pro Agrofert mluvil a že nový ministr problematice střetu zájmů rozumí. Podle něj Šebestyán považuje za logické, aby byly dotace pozastaveny do doby, než Babiš střet zájmů vyřeší. Premiér už dříve uvedl, že hodlá holding převést do slepého fondu, po jeho smrti Agrofert získají Babišovy děti.
Zatímco Agrární komora a Zemědělský svaz vstup Šebestyána do úřadu už dříve podpořily, Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která zastupuje rodinné farmy, ho za vhodného ministra s ohledem na jeho spojení s velkými zemědělskými podniky nepovažuje. „Těžko si lze představit větší popření oprávněných zájmů zemědělců než aktivní nominaci Martina Šebestyána do role představitele resortu zemědělství,“ řekl dříve předseda ASZ Jaroslav Šebek.
O důvěru chce vláda požádat 13. ledna. Ve Sněmovně ANO, SPD a Motoristé sobě disponují 108 křesly.
Martin Šebestyán (* 1973) vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde v roce 2005 získal i titul MBA se zaměřením na zemědělství a ekonomiku. Má také certifikát mezinárodního auditora z Českého institutu interních auditorů (2002). Začínal jako auditor, v roce 2003 přišel do Státního zemědělského intervenčního fondu, kde působil do roku 2022; začínal jako ředitel interního auditu, v roce 2007 se stal náměstkem ředitele, později působil jako první náměstek a na konci roku 2013 byl jmenován ředitelem SZIF. Z čela fondu odešel na konci srpna 2022. Od března 2023 působil několik měsíců ve vedení velké zemědělské společnosti Agro Měřín, poté se věnoval poradenství a začátkem letošního roku nastoupil do čela IZPP.
Martin Šebestyán. Foto: FB/Ministerstvo zemědělství
Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, kterou Šebestyán letos vedl, vznikla v roce 2014. Založili ji majitelé velkých zemědělských podniků, kteří také stále působí v jejích orgánech. Patří do ní například Agrofert nebo podniky Úsovsko, AGRO 2000 či ZD Krásná Hora nad Vltavou. Členské firmy produkují 12 procent mléka, pětinu hovězího, polovinu vepřového, 42 procent drůbežího a 23 procent české výroby vajec. Místopředsedou IZZP je výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz.
Z čela SZIF, který rozděluje většinu dotací pro zemědělce, potravináře nebo lesníky, Šebestyán oficiálně odešel v létě 2022 po dohodě s tehdejším ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL). Server Seznam Zprávy ale uvedl, že se o Šebestyánově konci mluvilo od nástupu vlády Petra Fialy (ODS), podle webu jej požadovali zejména občanští demokraté. Šebestyán čelil kritice, že při vyplácení zemědělských dotací stranil holdingu Agrofert.
Během působení v čele SZIF zasedal Šebestyán také v dozorčích radách Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu nebo státního podniku Povodí Labe.
Podle ČTK a TZ MZe, red.
