V tématu budoucnosti těžby a dopravy dříví po kůrovcové kalamitě pokračujeme v listopadovém čísle Lesnické práce prezentací názorů profesionálů věnujících se těžebně-dopravním strojům (TDS) z pozice jejich prodejců. Postoje vlastníků a správců lesů, akademických pracovníků a dalších odborníků, které byly součástí říjnového čísla, doplňujeme o pohled týkající se budoucího uplatnění jednotlivých typů strojů, ale například také o názory k dotační politice, možnostem řešení vysokého počtu strojů, které likvidovaly kůrovcovou kalamitu, nebo očekávaným inovacím.
Ing. Tomáš Kuchta
TM Forest s.r.o.
Kalamita vždy způsobí škody. Dříve nebo později dá na frak každému. Nejprve majitelům lesů, lidem, potom strojům a nakonec i jejich vlastníkům. Poslední kůrovcová kalamita se od jiných kalamit liší. Trvá dlouho a tím je zákeřná. Za roky jejího trvání se mnohé změnilo. Ta tam je relativní stabilita a vyrovnanost, což je to nejhorší, co našemu sektoru způsobila. Jak z toho ven?
Z dlouhodobého hlediska stále platí pravda našich předků – co nejvíce zredukovat zvěř a co nejdříve zalesnit holiny. Pouze zdravý a prosperující les nám bude přinášet užitek. Tedy pokud nám ho ochránci „nevychrání“.
Ze střednědobého pohledu jsou jasné dvě věci. Velkých strojů je mnoho a v probírkách je velký dluh. To, že si nikdo moc nebude chtít přidělávat holiny, je též jasné. Že jsou mladé porosty mnohde přeštíhlené a potřebují citlivý a šetrný přístup, je rovněž jasné. Proto nepřekvapí, že máme rekordní prodeje našeho nejmenšího harvestoru Vimek 404 T8.
Z krátkodobého pohledu bude nejdůležitější s co nejmenšími ztrátami zredukovat „kalamitní výrobní kapacity“ zpět k potřebám trhu. Využít jakýkoliv způsob, jak se nadbytečných strojů co nejvýhodněji a bez sentimentu včas zbavit. Musí přijít pokora, šetrnost a úspory. Po dlouhém mejdanu nastává kocovina. Zde nám žádné dotace nepomohou. Prostě silných těžeb ubylo a delší dobu jich bude méně. Pokud dotace, tak nyní pouze na nejmenší probírkové stroje, kde se naopak kapacit nedostává. A i zde bych byl opatrný.
Co ale jasné úplně není, je výhled vývoje s vlastními TDS u státních lesů. Jaký bude jejich koncový počet, podle jakých pravidel budou nasazovány? Pedagogové ekonomiky nás na lesnické fakultě učili o pravidlech volného trhu a férové konkurence. Bylo by zajímavé znát jejich pohled na tuto situaci, kdy stát a jím zřízené správní organizace na stejných územích současně soutěží dodávky služeb a prodej dříví, ale zároveň samy stroje provozují a samy dříví prodávají. Je to situace, která na mnohé vlastníky (nejen) strojů působí jako rudý hadr na býka. Jasné vymezení, definování pravidel by jistě bylo pro sektor užitečné.
Z našeho pohledu jsou výše těžeb v kůrovcových letech rekordní. Při vší úctě k velikosti ČR i velikosti sousedních zemí, které kůrovcová kalamita také postihla, nemají naše objemy těžeb na vývoj TDS ve světě pražádný vliv. Obecně se velká pozornost věnuje softwarům pomáhajícím s organizací práce. Lze očekávat další vylepšení lokalizace produkce v mapách, propojení se snímkováním drony apod. Roste výroba velkých a malých TDS. Ve velkých a těch největších modelech je odbyt zejména na „plantážích“ a zemích Latinské Ameriky či v Kanadě, dříve i v Rusku. Co zde očekávat v dalším vývoji? Skončila patentová ochrana hybridního pohonu harvestorů, který známe z harvestorů Logset. Pravděpodobně se další výrobci „pochlubí“ hybridním pohonem, protože v harvestorech je opravdu úžasný. Jinak zatím neočekávám masivní nástup „elektrifikace“ lesních strojů. U malých strojů o velikosti, jako je např. Vimek, roste odbyt v oblastech, kde si o to „příroda říká“. Ukazuje se, že první výchovné zásahy je nutné dělat malými stroji, protože spoléhat se na ruční práci již moc nelze. Koho by dříve napadlo, že úbytek dělníků v lesním provozu budou řešit i v takových zemích, jako je Rumunsko či Bulharsko. Ani u nás tomu nebude jinak.
Jakub Hacura
Ponsse Czech s.r.o.
Z pohledu výrobce lesní techniky, konkrétně harvestorů a vyvážecích traktorů, je zcela jednoznačně výhodné a vhodné použití harvestorové technologie (dále jen HT) i pro jiný druh těžby než mýtní. V průběhu kůrovcové kalamity se HT ukázala jako jediná možná efektivně použitelná metoda ke zmírnění, nebo i přímo zastavení jejích projevů. Z údajů zveřejněných ve Zprávě o stavu lesa je zřejmé, že techniky je v ČR mnoho, otázkou však zůstává, jaké procento je vlastně životaschopné. Další důležitou otázkou je, zdali můžeme většinu této techniky použít i ve výchovných těžbách. Pokud budeme schopni poučit se od zemí, kde HT (se šířkou nad 2,5 m) je již několik desítek let využívána právě pro výchovné těžby, tak ano. Jsme ale schopni opustit velmi konzervativní způsob myšlení ohledně využitelnosti HT ve výchovných těžbách?
Velmi důležitým parametrem ve výchovných těžbách je šířka linek, po kterých by se stroje měly pohybovat. Požadavek je co nejužší linka, aby se zachovalo co nejvíce stromů v porostu. Je třeba si uvědomit, že zachovanou řadu stromů navíc bude nutné nakonec odstranit při dalším zásahu, dochází zde k poškození kořenových náběhů a dokonce vlastních kořenů při pojezdu techniky v blízkosti kmenů. Na základě uvedeného je ideální šířka linky 4 metry, kdy je eliminováno riziko poškození kořenových náběhů při pojezdu techniky po lince pokryté klestem. V tomto případě je možné použít stroj střední dimenze s osmikolovým podvozkem s možností použití kolopásů pro snížení měrného tlaku na půdu a využitím hydraulického jeřábu s dosahem 10–11 m, kdy je možné splnit požadavek na šířku pracovního pole 20 m bez nesmyslného a pro kořenový systém škodlivého pojezdu techniky uvnitř porostu. Ač je to možná zbytečné, rád bych uvedl, že nejčastějšími harvestory používanými v probírkách v severských zemích jsou Ponsse Beaver, Cobra a Scorpion. Speciálně harvestor Ponsse Cobra byl vyvinut na základě požadavků německých lesníků na probírkový stroj – šestiválcový výkonný motor, hydraulický jeřáb s dosahem 11 m a harvestorová hlavice schopná zpracovat i silnější stromy ve strukturovanějších porostech.
Konstrukce vhodného stroje pro výchovné těžby je ale jen jedna část, další významnou částí je operátor. Jak již bylo zmíněno v minulém čísle LP, požadavky na odborné znalosti operátorů jsou velké a ve výchovných těžbách to platí dvojnásob. Proto společnost Ponsse přichází s technologickým konceptem „asistent hustoty probírky“, kdy na stroj instalovaný lidar přečte celý porost, zobrazí prostorové uspořádání porostu a v závislosti na nastavené cílové hustotě porostu i navrhne místa s možným zásahem. Tento softwarový koncept je výrobkem společnosti Ponsse ve spolupráci s operátory a věřím, že v budoucnu se přetaví v konečný produkt pro zákazníky.
Roman Prokšík
FOREST MERI s.r.o.
Strukturu našich zákazníků tvoří z více než 70 % státní a vojenské lesy a pak zejména majitelé lesních pozemků z řad městských, obecních, církevních a soukromých lesů, kteří mohou čerpat dotace na pořízení lesní techniky. To velmi ovlivňuje celkový obchod naší společnosti, protože bez těchto dotací jsou obchodní případy ze strany soukromých poskytovatelů služeb v lesnictví tvořeny jen asi 20–25 %. Důvodem jsou samozřejmě vyšší pořizovací ceny kvůli výrobě v západní Evropě a naše zaměření na stroje, které dlouhodobě vydrží každodenní používání. K cenám strojů se ale vrátím na konci své úvahy.
V tomto smyslu jsou pro nás dotace na lesní techniku velmi důležité a pro vlastníky lesů rovněž. Určitě si však dokážeme představit situaci, kdy by vlastníci lesů dostávali dotaci na plochu podobně jako zemědělci a s obdrženými platbami si mohli nakládat dle svého uvážení. Odpadla by tak nemalá administrativa s tím spojená a počty úředníků, tedy i výdaje státu, by se také mohly snížit. Dokud jsme ale stále příjemci dotací, změna asi nenastane.
Dopady kůrovcové kalamity způsobily přinejmenším omezení či zastavení mýtních těžeb a soustředění se na těžby výchovné. To přineslo jednoznačnou změnu ve struktuře poptávaných a dodávaných strojů v tomto roce, která se projevila v posledním kole dotací na lesní techniku na podzim roku 2022, kdy vlastníci lesů v daleko větší míře poptávali menší techniku.
Konkrétně to byl menší model Valtry A115 (82 kW), který sice nenabízí komfort série N, umožňující otočné řízení a lesnickou kabinu, ale sedačka otočná je, a obsluha má tedy možnost stále sedět v kabině. K tomuto traktoru se tak automaticky přidal i menší model vyvážecích vleků s nosností 8 t AGA LV8 či ještě menších vleků PALMS 8s/9sc. Jednoznačně se také zvedla poptávka po železných koních FOREST HORSE MK 21 RC.
Posledním strojem, u kterého jsme zaznamenali raketový vzestup, byly minivyvážečky od švédského výrobce ALSTOR 8 x 8. Zde byl nárůst zcela markantní, protože předešlé roky se nesly zcela ve znamení velkých strojů a o malé nebyl vůbec zájem. O to větší radost jsme měli, že poptávky přišly v době, kdy výrobce oznámil výrobu čtvrté generace, přičemž začátkem letošního září jsme byli u příležitosti 25. výročí založení firmy Alstor na představení páté generace. V současné době tak zákazníci mohou dostat maximum, co lze s tímto typem stroje dosáhnout, v podobě miniharvestoru nebo kombinovaného stroje.
A nyní se dostávám k ceně strojů. V rámci prezentace v Alstoru vystoupil majitel dvou modelů, které pořídil jako uzel – harvestor 840 H a vyvážečku 840. Vytěžil a přiblížil 204 000 ks stromů s průměrnou hmotnatostí 0,05 m3. Denně zpracoval cca 550 stromů a pracoval průměrně 185 dní/rok/stroj. Za m3 dostával odměnu 550 SEK, tj. v přepočtu asi 1 200 Kč/m3. Po odečtení nákladů na opravy, mzdy pro dva pracovníky, amortizaci a pohonné hmoty mu zůstal čistý zisk z obou strojů ve výši pořizovacích nákladů, tzn. za jeden rok měl celý uzel zaplacený.
Máme tedy západoevropské ceny strojů, ale východoevropské ceny práce. S tímto handicapem bohužel žijeme již několik desetiletí. Pro některé poskytovatele služeb je tak obnova strojů stále těžko dostupná, nebo jsou nuceni stroje držet za hranicí jejich životnosti.
Aktuálně je navíc poptávka po strojích na historickém minimu. Dodávají se stroje z období dlouhých dodacích lhůt či z dotačních titulů, ale nové objednávky nemají ani prodejci traktorů, aut či další výrobci lesní techniky. Zároveň došlo k velkému poklesu spotřebního materiálu u JMP (lišty, řetězy). Přichází tak ochlazení ekonomiky způsobené poklesem ceny dřeva, snížením či zastavením výkupu a následně i těžby dřeva u některých vlastníků lesa. Otázkou tak je, jaká bude v této situaci investiční ochota v následujících měsících i s podporou dotačních titulů.
Náš výhled je, že poptávka po malých technologiích bude mít ještě pár let stoupající tendenci. Otázkou ovšem zůstává, kdo je bude obsluhovat.
Děkuji za odpovědi (19. 10. 2023), Jan Příhoda
Celou anketu najdete v listopadovém čísle LP
