Výměny mezi LČR a VLS ČR by měly snížit roztříštěnosti majetků a vytvořit nový přímo řízený lesní závod LČR. Ministerstva zemědělství a obrany v tiskové zprávě také uvádějí, že cílem tohoto kroku je zefektivnění hospodaření v lesích a vytvoření lepších podmínek pro zvládnutí kůrovcové kalamity.
Převod práva hospodařit začne platit od července letošního roku. V přechodném období do konce roku 2021 budou oba státní podniky ve spolupráci se svými zakladateli, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany, řešit změny práva hospodařit k souvisejícímu majetku a právní vztahy navázané na tento majetek. Převody budou bezúplatné a celkový počet pracovních míst zůstane zachován.
Na detaily této transakce jsme se ptali zástupců Ministerstva zemědělství ČR i obou státních podniků.
Mgr. Patrik Mlynář
náměstek pro řízení sekce lesního hospodářství
- Jaké byly hlavní důvody pro změnu majetkoprávních vztahů podniků Lesy ČR a VLS ČR a jaké hlavní přínosy od nich MZe, jako zakladatel podniku Lesy ČR, ale i ústřední orgán státní správy lesů, očekává?
Předně bych chtěl zdůraznit, že se nejedná o směnu pozemků, jak se často nesprávně uvádí, ale o změnu majetkoprávních vztahů, tedy přechod práva hospodařit k nemovitostem, a řešení navazujících právních vztahů. Vlastníkem majetku zůstává Česká republika. Z pohledu Ministerstva zemědělství, jako zakladatele státního podniku Lesy ČR, je nejdůležitější přínos z hlediska arondace (snížení roztříštěnosti) majetků ve správě Lesů ČR a z hlediska lepšího zvládání kůrovcové kalamity v oblasti severních Čech, mimo jiné i posílením vlastních kapacit vytvořením nového přímo řízeného lesního závodu Lesů ČR.
- Jak dlouho byla konkrétní podoba změny majetkoprávních vztahů připravována a kým byla iniciována?
Jedná se o výsledek kontinuální komunikace mezi zakladateli obou podniků a podniky samotnými. K vzájemným převodům majetku mezi oběma podniky dochází průběžně, jde o dlouhodobý pokračující proces. Na expertní úrovni byla změna připravována od prosince loňského roku.
- Z jakého důvodu bylo nutné provést změny majetkoprávních vztahů za účasti obou podniků a nedošlo pouze k převodu práva hospodařit u pozemků, které nejsou třeba pro výcvikové účely, z VLS ČR na Lesy ČR?
Tato změna majetkoprávních vztahů nepřispěje pouze k optimalizaci hospodaření v lesích, ale i k řešení úkolů při obraně státu. Z Lesů ČR na VLS ČR jsou proto převáděny např. pozemky v areálu využívaném Armádou ČR u obce Bílek u Chotěboře. Řešení od počátku vycházelo z uznání strategické potřebnosti samostatné existence obou státních podniků s ohledem na jejich specifické poslání. VLS ČR sjednotí své majetky v zájmové oblasti Armády ČR.
- Jsou připravovány nějaké další změny ve struktuře majetku Lesů ČR?
Arondace majetků s právem hospodařit pro Lesy ČR je dlouhodobý proces. Další změny ve struktuře majetku v kontextu tohoto procesu nelze vyloučit.
- Jak konkrétně má výměna správce lesů v severních Čechách napomoci v boji s kůrovcovou kalamitou?
Z hlediska kůrovcové kalamity je nejproblematičtější částí majetku spravovaného v současnosti Lesy ČR jednoznačně oblast Libereckého a části Ústeckého kraje. Řešením je vytvoření ucelené nefragmentované struktury státního majetku, která bude podléhat jednotnému řízení jednoho státního podniku. To umožní efektivně a stabilně řešit úkoly vyplývající z ochrany lesa a obnovy lesních ekosystémů.
Ing. Josef Vojáček
generální ředitel Lesů ČR
- Jak bude probíhat převod správy a kompetencí, ale i smluvních vztahů u majetků, které nově získají do správy Lesy ČR?
Celý převod bude probíhat ve dvou fázích. V rámci té první dojde k 1. 7. 2021 k převodu samotných pozemků. Následovat bude přechodné období do konce roku 2021, kdy budou oba státní podniky hospodařit na svém dosavadním majetku. K 31. 12. 2021 bude provedeno vyúčtování a vypořádání hospodaření. Od počátku roku 2022 již bude každá smluvní strana hospodařit na nově nabytých pozemcích. Pokud jde o platné smlouvy s dodavateli, ty zůstanou do konce letošního roku v platnosti v nezměněném rozsahu. Poté je buď převezme nový nabyvatel pozemků, nebo zůstanou v platnosti v omezeném rozsahu, případně zcela zaniknou. Všechno se bude odvíjet od charakteru konkrétní smlouvy a od její vazby na převáděné území. Divize VLS hospodaří stejným způsobem jako naše lesní závody, takže nepředpokládáme na námi přebíraném území žádné výrazné změny.
- Můžete uvést konkrétní příklady zefektivnění hospodaření dané touto majetkoprávní změnou?
V první řadě scelíme řadu dosud roztroušených a odloučených pozemků, což přinese úsporu v hospodaření samo o sobě. Vyšší kompaktnost území s sebou nese nižší náklady. Z pohledu Lesů ČR je výrazným přínosem možnost efektivního hospodaření a zasahování proti kůrovci i mimo území nově zřizovaného lesního závodu.
- Jaké očekáváte ekonomické a personální dopady této úpravy u Lesů ČR?
Ekonomické dopady jdou společně se změnou organizační struktury podniku. Z hlediska personálního získáme zaměstnance působící v rámci současné divize Mimoň a další zaměstnance obhospodařující ostatní převáděná území. Plánovaný přímo řízený lesní závod hodláme posílit o další zaměstnance, abychom získali plnohodnotný nástroj pro případné zásahy i v jiných lokalitách.
- Boudou zaměstnanci jednoho subjektu automaticky přecházet k druhému? Kolika osob se tyto změny dotknou?
Se všemi dotčenými zaměstnanci budeme individuálně možnost převodu k novému zaměstnavateli probírat, obdobně budou podle naší dohody postupovat i VLS. Konkrétní počty se budou odvíjet od těchto jednání.
- Předpokládám, že Lesy ČR se tímto stanou mimo jiné i držiteli atraktivních honiteb na Mimoňsku, ale např. i provozovatelem obory Židlov. Jak bude provoz těchto honiteb a obory v režii Lesů ČR vypadat?
Pokud jde o hospodaření v honitbách, resp. v oboře, hodláme zachovat kontinuitu dosavadního přístupu. To znamená, že počítáme s jejich režijním zařazením. O pronájmu neuvažujeme. Počítáme samozřejmě i se zachováním chovu zubra.
- Čekají Lesy ČR v souvislosti s přebíráním bývalých vojenských výcvikových prostorů nějaké vícenáklady, např. v podobě likvidace ekologických zátěží nebo vyhledávání nevybuchlé munice?
Jsme smířeni s tím, že hospodaření v bývalých vojenských výcvikových prostorech má svá specifika. Mezi ně patří i vámi zmiňované místní ekologické zátěže nebo likvidování nevybuchlé munice. Počítáme s převzetím pyrotechnické čety, která nyní působí na divizi Mimoň. Ta bude dál pokračovat ve své práci. Ostatně i Lesy ČR se potýkají se zátěží zbylé munice, např. v Bořím lese na území Lesního závodu Židlochovice.
- Jak bude parametricky vypadat nový přímo řízený závod v oblasti Lužických hor a jak se tato změna dotkne dosavadní spolupráce se smluvními partnery?
Počítáme v každém případě s personálním i technickým posílením současných kapacit přebírané divize Mimoň. Chceme mít k dispozici dostatek nástrojů i pro zásahy mimo území lesního závodu. Aktuálně se to nabízí hlavně v takřka sousedícím území severních Čech, kde o sobě dává kůrovec hodně vědět. Z hlediska celkové rozlohy budoucího lesního závodu pracujeme s variantou rozšíření nad rámec současného území divize Mimoň.
- Jak aktuálně hodnotíte vývoj kůrovcové situace v severních Čechách v oblasti mezi NP České Švýcarsko a Libercem?
Aktuálně je kůrovcová situace v oblasti severních Čech vážná. Musím říci, že mi sever Čech působí asi nejvíc vrásek z celého spravovaného území. Nechci se podrobně vracet k příčinám. Každému lesníkovi i poučenému laikovi je jasné, kam vedla tzv. změna strategie hospodaření v národním parku České Švýcarsko, k níž došlo na jaře 2019 a která spočívala v cíleném plošném nezasahování proti kůrovci. Nyní stojíme před úkolem aktivace všech vlastních i externích kapacit, abychom zastavili šíření kůrovce. Přesouváme vlastní zaměstnance a techniku z jiných oblastí, dojednáváme externí kapacity, řešíme logistiku dříví. A právě chystané získání divize Mimoň musí přispět k řešení neutěšené situace v dané oblasti. Nespornou výhodou je geografická blízkost, stejně jako fungující komplexní čety, které se mohou věnovat komplikovanějším těžbám nevhodným pro harvestory. S novým lesním závodem dostaneme celé problematické území pod lepší kontrolu, výrazně se zvýší flexibilita našich zásahů.
Ing. Petr Král
ředitel VLS ČR
- Jak bude probíhat převod správy a kompetencí, ale i smluvních vztahů u majetků, které nově získají do správy VLS ČR?
Podle aktuálního plánu bude k 1. 7. 2021 převeden nemovitý majetek jako takový, v následném půlročním období dojde k vypořádání nemovitého majetku, pracovněprávních a smluvních vztahů. Za Vojenské lesy mohu říci, že my aktuálně neplánujeme měnit způsoby a modely hospodaření v daných lokalitách, které nově nabydeme.
- V kterých oblastech očekáváte nejvyšší míru zefektivnění obhospodařování svěřeného majetku?
Těch oblastí je mnoho a v první řadě v nich půjde o snížení režijních nákladů státního podniku při správě majetku. Vojenské lesy primárně spravují vojenské újezdy a musejí tím pádem přizpůsobovat svou činnost výcvikové činnosti armády na daném území. Tím, že převezmeme správu majetku v okolí výcvikových prostor, můžeme lidské zdroje i techniku efektivně nasazovat podle výcvikových plánů armády buď vně, nebo vevnitř vojenského újezdu. Správa na větším konsolidovaném území nám samozřejmě umožní optimalizovat také náklady v oblasti logistiky při transportu dříví. Ale očekávám zajímavé efekty i například v oblasti servisních činností, které na daných územích provádíme pro ozbrojené složky, především v oblastech, jako je správa a údržba komunikací, správa malých vodních toků a podobně. Zde nám tato konsolidace hospodaření v krajině jistě umožní posílit pozici našich správ služeb.
- Jaké jsou vaše odhady ekonomických a personálních dopadů této majetkoprávní změny u VLS ČR?
V personální oblasti je prioritou nabídnout jistotu všem zaměstnancům. Při jejich přechodu dodrží Vojenské lesy a statky jejich platné zákonné nároky, počítáme s převzetím závazků z platné kolektivní smlouvy Lesů ČR. V ekonomické oblasti, jak jsem již říkal, očekáváme především pozitivní dopad do výše režijních nákladů. Směnou Vojenské lesy a statky nesnižují rozlohu lesních ploch, na kterých budou hospodařit, takže počítáme s pozitivním dopadem do hospodaření podniku.
- VLS ČR byly dlouhodobým správcem lesů na Mimoňsku, kde významnou částí aktivit podniku tvořilo myslivecké hospodaření s vlastními honitbami nebo oborou. Znamená tato změna ukončení aktivit VLS i v oblasti myslivosti v této lokalitě?
Ano, s lokalitami dochází také k přechodu aktivit i v této oblasti. Mimoň je samozřejmě z pohledu výkonu práva myslivosti silným regionem, jednou z vlajkových lodí je zde chovný program zubra evropského, který byl několikrát v souvislosti s výměnou zmíněn, nicméně my jsme s Lesy ČR dohodnuti na jakési přechodové spolupráci v této oblasti, Lesy ČR již deklarovaly, že zde chtějí tento program zachovat.
- Jaký bude osud tradičních lesnických dnů v Ralsku, pořádaných na Sklené Huti?
VLS je dlouholetým pořadatelem akce „Lesnický den v Ralsku", jde o jednu z největších lesnicko-mysliveckých událostí pro veřejnost v republice. Tuto akci si lidé již opravdu velmi oblíbili, každoročně do Ralska kvůli ní míří tisíce a tisíce lidí. Stejně tak je ale pravdou, že jejím dlouholetým tradičním partnerem jsou také Lesy ČR. Budeme s Lesy ČR diskutovat určitě i o osudu této akce a pevně věřím, že najdeme funkční shodu, jak na ní do budoucnosti třeba i společnými silami participovat a zachovat ji.
- Významnou část směny tvoří také porosty v okolí bývalého vojenského výcvikového prostoru Jince (Brdy). Jak hodnotíte aktuální kůrovcovou situaci v této oblasti?
Brdy jsou stále funkčním výcvikovým prostorem, na významné části vrchoviny má armáda díky pěchotní střelnici Jince strategické zájmy. Pro celou Brdskou vrchovinu platí, že letošní rok pro ni bude z hlediska postupující kalamity naprosto zásadní, kůrovcová kalamita do Brd postupuje především z jejich jižních částí. Vojenské lesy a statky se na tuto chvíli opravdu důsledně připravovaly, máme zde nasazena mimořádná obranná opatření, mimořádné síly v oblasti monitoringu, ale i pro následné zásahy v rámci nahodilých těžeb. Zkrátka jsme odhodláni udělat vše pro to, abychom kůrovce zpomalili a zastavili.
Děkuji za odpovědi (22. 6. 2021), Jan Příhoda
Rozhovor vyšel v červencovém čísle Lesnické práce
Komentáře