Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

RNDr. František Pelc
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

• Modřín opadavý (dále jen modřín) byl řadu dekád považován za geograficky nepůvodní dřevinu na historickém území Čech. Díky vědecké spolupráci napříč obory došlo v posledních letech k doložení jeho výskytu na území Čech a řekněme jeho určité rehabilitaci. Jaký je současný postoj AOPK k modřínu?

Výzkum rozšíření modřínu opadavého na našem území je ve svých počátcích. Mimo lokalit na Jesenicku byly nově determinovány lokality s předpokládaným výskytem modřínu v severních Čechách, a to na exponovaných stanovištích v pískovcových oblastech Českého ráje a Českého Švýcarska. Touto problematikou se zabývá projekt LARIXUTOR, jehož řešiteli jsou Univerzita Karlova a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Podílejí se na něm i někteří pracovníci AOPK ČR. Je potřeba zdůraznit, že AOPK ČR s ohledem na všeobecně známou doloženou existenci ostrovního původního výskytu nikdy na modřín nepohlížela stejnou optikou jako na další geograficky nepůvodní dřeviny, které mají původ ve zcela odlišných geografických oblastech či kontinentech. Tento druh byl například akceptován v příměsích cílové druhové skladby ve III., případně i II. zónách CHKO.   

• Jak nová zjištění a potvrzení výskytu modřínu na našem území ovlivnila nebo v budoucnu ovlivní rozhodovací praxi orgánů ochrany přírody v hospodářských lesích v chráněných územích a existují v tomto ohledu nějaké jednotné pokyny, jak postupovat?

S ohledem na výše uvedené to nebude až taková revoluce, ale určitě to přístup orgánů ochrany přírody poněkud ovlivní. Nicméně ještě budou důležité další poznatky. Na jejich základě AOPK ČR připraví z pověření Ministerstva životního prostředí základní analýzu. S ohledem na princip předběžné opatrnosti a míru našich znalostí bude však modřín nadále přijatelný spíše jako příměsná, nikoli jako dominantní dřevina, to vše diferencovaně podle stanovišť, předmětů a intenzity ochrany přírody.     

• Ve světle současných poznatků se nabízí otázka, jakým mechanismem a na základě jakých výzkumů se modřín dostal na seznam geograficky nepůvodních dřevin na území Čech.

Odpověď je poměrně triviální. Na základě tehdy existujících lesnicko-přírodovědeckých poznatků. 

• Vezměme v potaz princip předběžné opatrnosti a skutečnost, že areály výskytu druhů se v důsledku střídání glaciálů a interglaciálů dynamicky mění, a přihlédněme ke skutečnosti, že naše poznatky v tomto směru nejsou zdaleka kompletní (stejně jako je významný a těžko oddělitelný dlouhodobý vliv člověka v Evropě). Neměl by tedy být přístup orgánů ochrany přírody v jednotlivých státech Evropy k evropským druhům méně striktní při posuzování jejich původnosti na geografické úrovni jednotlivých zemí Evropy?

To je poněkud návodná otázka. Budoucnost je v přírodě blízkých, druhově rozmanitých a strukturně bohatých lesích pěstovaných s respektem k přírodním procesům a podmínkám. V tomto kontextu je třeba počítat i s dopady klimatické změny, například některé duby v kontaktu s naší biogeografickou oblastí se mohou stát postupně součástí našich přírodě blízkých lesních společenstev. Naše lesy ale opravdu nezachrání geograficky zcela nepůvodní druhy dřevin pěstované v porostech blízkých plantážím anebo s jejich vysokým zastoupením. V tomto kontextu doporučuji nezapomínat na některé zkušenosti z historie. Právě tady je uplatňování principu předběžné opatrnosti namístě.     

Ing. Jaroslav Kubišta, Ph.D.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem

•  Díky transdisciplinárnímu výzkumu posledních let byl modřín potvrzen jako původní dřevina ČR také na historickém území Čech. Ještě v roce 2022 ale vydalo MZe metodické pokyny pro posuzování modřínu opadavého a douglasky tisolisté jako nepůvodních dřevin v návrzích lesních hospodářských plánů v rámci jejich schvalování. Jsou tyto metodické pokyny stále platné?

 Ano, jedná se stále o platné metodické pokyny, ale podle dostupných informací zvažuje ministerstvo jejich aktualizaci v návaznosti na dokončení vámi zmiňovaného výzkumu.

• Jak se nové poznatky o výskytu modřínu na našem území propsaly nebo v budoucnu propíší do rámcových směrnic hospodaření, resp. základních hospodářských doporučení pro hospodářské soubory a cílové druhové skladby?

Počítáme s tím, že po dokončení harmonogramu aktualizace oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) v příštím roce provedeme následně analýzu dopadů nově získaných informací, mezi které nepochybně zapadá i výsledek zmiňovaného výzkumu, na obsah schválených OPRL. Podle výsledků této analýzy pak případně navrhneme Ministerstvu zemědělství provedení mimořádné aktualizace OPRL.

Ing. Karel Švéda, Ph.D.
Lesy ČR

• Ochrana přírody na modřín opadavý v minulosti pohlížela jako na nepůvodní a v některých případech i jako na invazivní dřevinu určenou k likvidaci. Dotkl se tento pohled i vámi spravovaného majetku? Jakou jste měli historickou zkušenost s pěstováním modřínu a jaká je situace v současnosti?

Využívání modřínu při obnově lesa a jeho přítomnost v porostních směsích jsou ochranou přírody dlouhodobě limitovány a do značné míry i omezovány tzv. závaznými stanovisky pro obnovu geograficky nepůvodními druhy dřevin při tvorbě LHP. V minulosti měla tato stanoviska mnohdy spíše zpřísňující než rozvolňující charakter. Místy tolerovaný rozsah přirozené obnovy neodpovídá významnosti této dřeviny z hlediska jejího cílového zastoupení v porostech adaptujících se na klimatickou změnu. Se stále rozšiřujícími se zájmy ochrany přírody se rozšiřuje i území, kde je obnova modřínu minimalizována či přímo vyloučena, a není zaznamenán výrazný pozitivní posun v hodnocení původnosti této dřeviny. Také ale sledujeme, že i v odborných kruzích ochrany přírody jsou připouštěny závěry posledních výzkumů, poukazující na původnost modřínu v rámci České republiky na území rozsáhlejším, než bylo dlouhodobě prezentováno. Proto věříme, že pěstování modřínu jako příměsi v našich lesích nebude ochranou přírody posuzováno jako hrozba a že bude umožněno využívat jej ve větším podílu.

•  Jaká je současná pozice modřínu na vámi spravovaném majetku a jak s ním plánujete pracovat do budoucna?

Modřín chápeme jako významnou dřevinu jak z hlediska produkčního, tak i z hlediska zastoupení a postavení v nově vytvářených porostních směsích. Při obnově tvoříme vícedruhové porosty s větší vnitřní prostorovou diferenciací vznikající kombinací umělé a přirozené obnovy, kdy je modřín v únosném podílu většinově zastoupen v nadúrovni. V rámci jeho vývoje jsou využívány všechny jeho funkce, počínaje fází přípravnou, podporující stabilitu lesního porostu a průběžně vytvářející také žádoucí produkci. Výsledkem pěstování modřínu nikdy nebude tvorba plošně rozsáhlých monokulturních porostů, ale jeho jednotlivá, případně skupinovitá, avšak hospodářsky významná příměs v porostních směsích jehličnatých i listnatých dřevin. 

• Můžete zhodnotit roli modřínu na spravovaném majetku po produkční a ekonomické stránce? Vnímáte v současné době zvýšený potenciál jeho využití při obnově pokalamitních ploch?

Modřín je z hlediska produkčního optimální pěstovat v porostních směsích, kdy je svojí zásobou schopen významně ovlivnit celkové zásoby porostů i výši těženého etátu, který by bez modřínu nemusel dosahovat takových hodnot. Modřín si na trhu se dřívím, v porovnání s ostatními dřevinami, udržuje dlouhodobě relativně vysoké a stabilní ceny dřeva, a je tedy dřevinou z ekonomického hlediska zajímavou. Při vhodném pěstování nemusí být dosažení cílových sortimentů spojeno s vysokým obmýtím, což je dalším argumentem zdůrazňujícím význam a možné vyšší zastoupení této dřeviny v adaptačních lesních porostech.

Jeho význam jako dřeviny přípravné i cílové se pro obnovu kalamitních ploch zdál být nedoceněn. V době vrcholící obnovy, tj. v letech 2020–2022, byl podíl modřínu ovlivněn nedostatkem vhodného sadebního materiálu na trhu. Proto je také na kalamitních plochách v co nejširším rozsahu žádoucí jeho přirozená obnova. Rychlé odrůstání nežádoucím vlivům zvěře i buřeně modřín předurčuje být dřevinou schopnou vytvářet pozitivní mikroklima dřevinám méně odolným vůči klimatickým stresům. Jeho optimální zastoupení je pak nadále podporováno následnou výchovou mladých porostů.

Děkuji za odpovědi, Petra Kulhanová

Celou anketu najdete v listopadovém čísle Lesnické práce