Lýkožrout modřínový ohrožuje mladé i starší porosty nižších a středních poloh. Modříny rostoucí na chudých a vlhkých stanovištích jsou méně náchylné k napadení, než na bohatých a suchých. Při gradaci škodí v modřínových porostech jako fyziologický škůdce i vizuálně zdravých stojících stromů, které podléhají hromadnému náletu, a jako defoliátor v důsledku žíru mladých brouků v tenkých větvičkách v korunách zdravých stromů nebo regeneračním žírem starších brouků na tenkých kmenech nebo silnějších větvích.
V České republice modřín evropský roste celkem na ploše 100 263 ha, což představuje 3,2 % plochy lesů. V 80. letech 20. stol. byly v imisních oblastech ČR zakládány porosty náhradních dřevin, kde zastoupení modřínu dosahovalo až 7,7 %. Modřín je velmi vhodný pro obnovení lesů zaniklých po přemnožení lýkožrouta smrkového ve smrkových porostech.
V letech 2009–2019 bylo v ČR vytěženo 39 000 m3 modřínového dříví napadeného tímto druhem, což je tisíc krát méně ve srovnání s objemem smrkového kůrovcového dříví ze stejného období. To je jeden z důvodů, proč výzkumnici a lesnická praxe do současnosti věnovali podstatně menší pozornosti lýkožroutu modřínovému než lýkožroutům na smrku.
Za posledních 25 let vzniklo několik lokálních gradací, které trvaly nejdéle tři roky (2003–2005 a 2006–2008). Od roku 2016 dochází k neustálému nárůstu objemu modřínového kůrovcového dříví. Příčiny vzniku jsou nejasné, protože se nepodařilo doložit vliv teplot a srážek na populační růst, i když se předpokládá, že na přirozeně sušších lokalitách dochází v období s nedostatkem srážek k napadání i zelených vitálních stromů.
Lýkožrout modřínový napadá modříny všech věkových kategorii v nadmořských výškách 400–2400 m. Při obsazování kmenů modřínů nemá konkurenty a úspěšně se namnožuje jak v monokulturách, které byly založeny jako náhradní porosty lesů poškozených průmyslovými imisemi, tak i na jednotlivých modřínech ve smíšených lesích. Předpokládané změny klimatu v budoucnu pravděpodobně umocní dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.
Vhledem k vzrůstající závažnosti tohoto škůdce vědci zpracovali pro lesnickou praxi metodiku „Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému“. Metodika zohledňuje odlišnosti v bionomii lýkožrouta modřínového a zároveň poskytuje doporučení pro lesní hospodaře a vlastníky lesů k naplnění zásad integrované ochrany lesa (IOL) v bodech, které jsou vyžadovány kontrolními orgány. Metodika poskytuje návod, jak s ohledem na vyhlášku č. 205/2012 o obecných zásadách integrované ochrany rostlin (IOR) kontrolovat početní stavy lýkožrouta modřínového pod prahem hospodářské škodlivosti a zachovat zdravé modříny v lesních porostech.
Zvláštnosti bionomie lýkožrouta modřínového
Brouci mohou byt aktivní již od časného jara (od března) a vzhledem k rozvleklejšímu vývoji je letová aktivita nepřerušená až do konce léta. Prakticky to znamená, že přezimující brouci již založili novou generaci a brouci F1 generace se mohou objevit v době, kdy u jiných druhů přezimující brouci teprve létají (v květnu). A také vzhledem k neustále se objevujícím novým dospělcům se napadené stromy budou objevovat během celé vegetační sezóny.
Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami. Foto: K. Resnerová
Brouci obsazují i tenké dříví a větve (o tloušťce nad 3 cm), na kterých zakládají požerky a vyvíjejí se. Pro praxi to znamená, že těžební zbytky (vršky a větve) a odpad z prořezávek jsou vhodným materiálem, který může způsobit prudký narůst početnosti populace.
Modříny jsou nalétány od oddenku a k obsazení kmene dochází postupně až k terminálu koruny. Drtinky umožňují včasné vyhledávání napadených stromů.
Lýkožrout modřínový má nejčastěji dvě generace do roka. V nižších polohách letová aktivita přezimující generace (P) začíná ve druhé polovině dubna, za příhodného počasí již v březnu, a končí během srpna až září. Dceřiní brouci (F1) se objevují na přelomu června/července, přičemž letová aktivita je téměř nepřerušena a nemusí mít navíc výrazné vrcholy letové aktivity. Celkový vývoj od vajíčka po vylíhnutí nových dospělců probíhá v rozpěti šest až devět týdnů, neboť je závislý na průběhu teplot.
Zásady ochrany
Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit. Je možné, že první generace úplně uniká pozornosti, protože zimující brouci vylétnou brzy a založí požerky před začátkem vegetační doby. Napadené stromy je nutno vyhledávat kontinuálně, protože imaga jsou aktivní po celé vegetační období. Nejvyšší riziko napadení je od začátku června do poloviny července, kdy se rojí nová generace. Kůrovcové stromy lze najit snadno, protože jsou napadány odspodu a drtinky se shromažďují na patě stromu.
Po delší době, řádově několika týdnech, dochází k barevné změně jehličí, které zprvu ztrácí svou sytou zelenou barvu, žloutne a posléze hnědne a opadá. Barevné změny jehličí mohou být někdy natolik opožděné, že při pozorovatelné změně již současně dochází k částečnému výletu brouků nové generace.
Odchytová zařízení nejsou skutečnými obrannými, tedy gradaci potlačujícími metodami. Při nízkých populačních hustotách lze použít lapáky různých výčetních tlouštěk k odchytu přezimující generace. Při nárůstu populačních hustot jsou lapáky rychle obsazeny a musí se kontinuálně doplňovat se souběžnou asanací lapáků původních. Doporučuje se připravit lapáky do menšího kůrovcového kola vzniklého v předchozím roce, nicméně nelze spoléhat na to, že přezimující brouci budou bezezbytku odchytáni.
Protože lýkožrout modřínový může zimovat v hrabance, ani odstraňování kůrovcových stromů nemusí být dostatečně účinné při snižování populační hustoty. Při teplotně příznivém prodloužení vegetační doby se zvyšuje podíl hibernujících imag v hrabance, čímž se zvyšuje ohrožení modřínu jarním náletem.
Do zásad biologické obrany lze zahrnout podporu datlovitých ptáků a mravenců jako bioregulátorů početnosti larev podkorního hmyzu. Vhodným postupem je ponechání dostatečného množství mrtvých a odumírajících stromů v různých fázích rozkladu (ideálně od průměru 19 cm), které poskytují datlovitým vhodná místa k tvorbě dutin, hnízdění a námluvám.
Ležící modřínový lapák připravený pro odchyt lýkožrouta modřínového. Foto: E. Kula
Rozdíly v instalaci modřínových a smrkových lapáků
- Výběr a značení stromu v porostu, který bude určen na lapák, je potřeba provádět již na podzim před opadem jehličí z modřínu, před vlastním kácením kontrolovat výskyt starých drtinek na oddenku, a tím eliminovat výběr nevhodných oslabených nebo již napadených stromů.
- Po instalaci jarního lapáku není nutné jej zakrývat větvemi, neboť v době přípravy lapáku nemá strom jehličí, jsou vysoce atraktivní, neboť v době nástupu l. modřínového postup vysychání neomezuje jejich atraktivitu, lapáky kladené v letním období nemusí byt odvětvovány.
- Jako lapák je možné použít modříny různých dimenzi nebo materiál z prořezávek a probírek (mladší porosty), protože ve výsledném odchytu brouků nebývá významný rozdíl. V provozu je tak možné instalovat lapák menší dimenze, než je doporučeno například na smrkové kůrovce.
Metodika Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QK1920433 a je ke stažení zde
TZ VÚLHM
