„Jdeme do míst, kde žádná ochrana přírody podle mezinárodních kritérií v této chvíli není. Chceme navázat na osvícené lesníky, kteří historicky jako první začali přírodu systematicky chránit. Ukážeme tím, že dlouholeté praktické zkušenosti umíme využít ve prospěch celé společnosti. Tyto plochy plánujeme začlenit do stávajícího systému hospodaření,“ říká generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík v rámci rozhovoru k představení projektu státního podniku.
- Podle jakých kritérií chcete lokality pro tento v tuzemsku rozsahem i náplní nesporně unikátní program vybírat?
Naším záměrem je vytvořit pestrou mozaiku krajiny, v níž se budou prolínat různé typy způsobů hospodaření citlivě propojené s cíli ochrany přírody. Důležitým aspektem bude veřejný význam lokalit a společenská prospěšnost, zejména na regionální úrovni. V podstatě půjde o dva druhy území. Do programu jednak zahrneme lokality, které jsou už dnes biologicky cenné, unikátní, například rašeliniště v Krušných horách. Za druhé se zaměříme na lokality s velkým biologickým potenciálem, v nichž je nutné promyšlenými lesnickými zásahy a úpravou hospodaření tento potenciál nastartovat.
Pro každou lokalitu, jak my říkáme, pro každý ostrov obnovy přírody, vypracujeme podrobnou metodiku péče, tedy lesnická opatření, která ve stanoveném časovém horizontu realizujeme. Co je rovněž velmi důležité, budeme lokalitu pečlivě a trvale monitorovat, monitoring v pravidelných intervalech vyhodnocovat a na takto získané informace průběžně reagovat. Tím zaručíme, že pokud dojde k jakémukoli zhoršení stavu a na zájmovém území by se začalo dít cokoli negativního, dokážeme včas a účinně reagovat.
Samozřejmě bude nesmírně důležité sestavit ve spolupráci s vědeckou komunitou co nejefektivnější adaptační opatření se specifikací nutných úprav a lesnických zásahů. Například sanací starých melioračních příkopů či vybudováním tůní obnovíme vodní režim, upravíme nebo změníme dřevinnou skladbu tak, aby odpovídala původní – prostě cílenými zásahy napomůžeme přírodě, aby plně rozvinula svůj potenciál, a tyto tvořivé síly přírody budeme dále podporovat.
V našem hledáčku jsou mimo jiné i lokality, kde jsme v nedávné minulosti byli v kontaktu s různými aktéry ochrany přírody a diskutovali o vhodném nastavení způsobu hospodaření. Jedná se například o oblast Soutoku, Ždánického lesa, Chřibů, krušnohorských bučin a další.
Kosení trávy - jeden z ostrovů obnovy přírody. Foto: Lesy ČR
- Jak si takový ostrov obnovy přírody máme představit?
Uvedu modelový příklad lokality, kde už dnes začínáme s pilotní realizací, tedy Hadce u Želivky. V této v Česku jedinečné lokalitě se vyskytuje unikátní rostlinné společenstvo vázané na specifický chemizmus hadcové horniny. Aby toto společenstvo nezaniklo, je nutné provádět aktivní zásahy a například některé části území vypásat dobytkem. Naši lesníci se dohodli s Krajským úřadem Středočeského kraje a Českým svazem ochránců přírody na způsobu, jakým tam budeme hospodařit, jak území monitorovat a tak dále, aby tato cenná lokalita zůstala zachována i pro příští generace. V současnosti je v závěrečné fázi příprava dohody s krajským úřadem o smluvní ochraně území.
- Deklarujete, že programem 100 ostrovů obnovy přírody za 365 dnů pomůžete České republice dostát závazkům vůči Evropské unii v oblasti ochrany přírody a klimatu. Evropská unie ale stanovila přísné a striktní podmínky, za kterých může být lokalita zahrnuta do takzvaných území s ochranou. Dokážete těmto evropským regulím vyhovět?
Ano, i to je jedním z našich cílů. Celý program jsme od počátku takto koncipovali a jsme přesvědčeni, že všechna hlavní kritéria, ke kterým jsme se jako členský stát EU zavázali, naše „ostrovy“ splní. Proto klademe takový důraz na dlouhodobost, neměnnost ochrany vyhlášených lokalit i zpracování plánů managementu, nastavení trvalého monitoringu, popis současného stavu a to, jakých cílů v ochraně či rozvoji biodiverzity má být na konkrétní ostrově dosaženo za pět, deset a více let.
Chtěl bych zdůraznit, že monitoring a vyhodnocení efektivity prováděných opatření pro nás budou velmi důležitými nástroji. Jde nám o to, aby získané údaje o vývoji lokality jasně a prokazatelně popisovaly, zda se ubíráme správným směrem, a nakolik se nám daří program naplňovat.
Nejde ale jen o závazky vůči Unii, ale především o závazek vůči našim občanům. Program vyhlášení jednoho sta ostrovů obnovy přírody během pouhého roku je především závazkem státního podniku vůči české a moravské veřejnosti, lesnickým příspěvkem z pohledu ochrany přírody a adaptace lesů na klimatickou změnu i dalším posílením mimoprodukčních a společenských funkcí lesa.
Kuřička hadcová uvedená na seznamu kriticky ohrožených rostlin. Foto: Lesy ČR
- Je takto rozsáhlá akce vůbec během jednoho roku realizovatelná?
Nezastíráme, že cíl, který jsme si stanovili, je velmi ambiciózní, nicméně jsme přesvědčeni, že uskutečnitelný. Už dnes máme vytipovanou řadu vhodných lokalit. Naši lesníci území, kde hospodaří, velmi dobře znají. Dlouhodobost péče o svěřené území je historické know-how, o které se chceme opřít.
Jsme si vědomi, že do programu musíme zapojit řadu partnerů, od orgánů ochrany přírody přes místní samosprávy, vědeckou komunitu, ale i občany, kteří v okolí vytipovaných lokalit žijí, navštěvují je, mají to tam prostě rádi.
- Přestože lesnictví je poměrně konzervativní obor, zdá se, že se v něm po nedávné kůrovcové kalamitě hodně změnilo. Mění se ale i uvažování vašich zaměstnanců?
Ano, to je velmi důležitý aspekt. Víme, že se změnou klimatu musíme nejen udržet tempo, ale snažit se být krok dopředu. A jsem přesvědčen, že se nám to i díky podobným programům podaří. Stále samozřejmě platí, že lesnické hospodaření stojí na třech pilířích, hospodářském, ekologickém a společenském a první musí vydělat na dva ostatní. Zároveň ale nelze nevidět, že se vyvíjí poptávka společnosti, která chce, abychom kladli na enviromentální složku mnohem větší důraz.
- Do programu chcete co nejvíce aktivně zapojit veřejnost. Jak si to prakticky představujete?
Jsme rádi, že zájem veřejnosti o stav lesů a o ochranu přírody v posledních letech trvale roste. Proto i u tohoto našeho páteřního programu počítáme se vznikem veřejného webového portálu, kde budou, a věřím, že velmi rychle, přibývat vyznačené lokality. Veřejnosti tak transparentně a srozumitelnou formou představíme lesy, které spravujeme, ve vší pestrosti… stejně jako rozličné lesnické způsoby hospodaření a péče o krajinu. Jednotlivé lokality budou reprezentovat velmi atraktivní stanoviště jak z pohledu odborníků, tak i laiků: rašelinné smrčiny, cenné bučiny, šípákové doubravy, lesy na extrémních stanovištích, mokřady, lužní lesy, takzvané reliktní bory a tak dále.
Chceme postupovat maximálně otevřeně a vstřícně vůči státním orgánům ochrany přírody i ostatním zájmovým skupinám. Proto naleznete u každého bodu kromě popisu lokality, fotografií a videí i zmíněný plán péče, výsledky monitoringu, stejně jako informace o partnerech, kteří se s námi podílí na péči o dané území. Na některých lokalitách počítáme s pořádáním dobrovolnických akcí, aby se veřejnost mohla v co nejvyšší míře sama zapojit. A samozřejmě to bude příležitost zeptat se našich lesníků na cokoli, co lidi zajímá o lese, našem hospodaření i našich metodách ochrany přírody a krajiny. Bude zde také prostor pro občanská sdružení, aby na naše akce jejich členové přišli, diskutovali a zapojili se do aktivit, po jejichž realizaci řada z nich volala. V praxi tak bude nabízet program 100 ostrovů obnovy přírody i skvělý prostor, na kterém můžeme dokázat, že nám jde o společný cíl, a tím je zachovat, a ještě více rozvinout krásy naší přírody.
Děkuji za rozhovor,
Přemysl Šrámek
