Lesy ČR v rámci církevních restitucí zatím obdržely 2267 výzev k vydání majetku. Zástupci církví a náboženských společností v nich požádali o vydání 49 184 pozemků a 1392 staveb. Požadovaných asi 150 000 hektarů představuje kolem 12 procent z rozlohy Lesů ČR 1,3 milionu hektarů.
Největší část lesů, které LČR odmítly vydat, si nárokuje Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známá jako Řád německých rytířů. Mezi odmítnuté církve s velkými restitučními nároky patří i Benediktinské opatství v Broumově, Cisterciácké opatství v Oseku a Kanonie premonstrátů Teplá.
Hospodaření na lesních pozemcích dotčených restitucemi vedou LČR na zvláštní účet, kdy se výnosy a náklady evidují zvlášť. Lesy ČR se tím podle Szóráda chtějí vyhnout možnému nařčení z bezdůvodného obohacení. V lesích dotčených restitucemi Lesy ČR dělají jen nezbytné pěstební a výchovné zásahy, případně likvidaci kalamity či kůrovce.
Vydávání lesů vede k úbytku zaměstnanců Lesů ČR a rušení lesních správ v oblastech dotčených restitucemi. "V roce 2015 byly zrušeny tři lesní správy - Ostravice, Bystřice pod Hostýnem a Frenštát pod Radhoštěm. Letos byla k 1. lednu zrušena lesní správa Karlovice a správa Jeseník se sloučila s Javorníkem," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Podnik jedná s církvemi o možném zaměstnání svých lesníků v dané lokalitě. "Řada z nich nachází (u církví) nové uplatnění. Letos by se změny spojené s restitucemi měly dotknout 60 zaměstnanců, v oblasti Jesenicka pak 35 zaměstnanců," uvedla vedoucí personálního odboru LČR Šárka Matějíčková.
red.
Pozemkový úřad projednal ke konci roku 95 procent žádostí církví
Státní pozemkový úřad (SPÚ) projednal ke konci loňského roku 95 procent žádostí od církví na vydání zemědělských pozemků. Církevní subjekty v rámci majetkového vyrovnání požadovaly ve 3503 výzvách 110 778 pozemků a 487 staveb. Pozemkový úřad vydal 44 264 pozemků o celkové výměře 32 729 hektarů a 94 staveb. V šesti krajích už úřad projednal sto procent výzev, řekla novinářům ředitelka SPÚ Svatava Maradová.
SPÚ jednal celkem ve 323 soudních sporech a podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy rok 2016 a další roky budou ve znamení soudních sporů. Žaloby jsou podávány proti rozhodnutí o vydání či nevydání majetku, ale především o určení vlastnického práva státu v případě, že žadatel má za to, že byl porušen blokační paragraf. Určovacím žalobám čelí SPÚ ve 229 případech, v osmi případech Lesy ČR.
Nejvíce výzev zbývá projednat ve Středočeském kraji (19 procent), Moravskoslezském (11 procent) a Jihomoravském (devět procent). Středočeský kraj administroval podle Maradové největší počet pozemků v rámci celé ČR, bylo jich 12 801.
V tomto kraji již také bylo vydáno nejvíce pozemků, 7 135, na druhém místě je zatím v počtu vydaných pozemků Jihočeský kraj (6 418) a kraj Vysočina (4 843). Jihočeský kraj přitom obdržel výzvy na ještě více pozemků než střední Čechy, celkem 14 256. Důležitější byla kvalita rozhodnutí než jejich rychlost, uvedla Maradová k různému stadiu vypořádání výzev v jednotlivých krajích.
Největší počet pozemků po SPÚ požadovalo Arcibiskupství olomoucké, které podalo výzvy na 2 168 pozemků. Kanonie premonstrátů v Teplé požadovala 1306 pozemků a Biskupství ostravsko-opavské 1240 pozemků.
Na začátku roku přibylo 72 soudních sporů kvůli restitucím
Počet soudních sporů se Státním pozemkovým úřadem ČR (SPÚ) kvůli církevním restitucím stoupl v prvním letošním týdnu o 72. Úřad zatím dohromady vedl 323 sporů. Ukončených je pouze 21. Z toho přibližně v polovině byl úřad úspěšný. Na setkání s novináři to řekla ředitelka SPÚ Svatava Maradová.
"Osobně si myslím, že ten první týden byl extrémní a že se už do těchto čísel dostávat nebudeme," řekla Maradová. Skoro sto žalob daly církve a církevní společnosti kvůli tomu, že nesouhlasily s rozhodnutím úřadu o vydání nebo nevydání pozemku. V 230 případech jde o určovací žaloby.
Podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Jirsy jsou nejdůležitější žaloby proti vydání od Německého řádu, premonstrátů z Teplé, broumovských benediktinů a oseckých cisterciáků.
Podle Maradové očekával úřad ještě vyšší počet žalob. "Ale některé nám nemusely být doručeny," dodala.
U Krajského soudu v Hradci Králové se například v lednu projednávala žaloba benediktinů, kterým stát odmítl vydat pozemky na Broumovsku. Jde o více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně 4000 hektarů a o stavby na Náchodsku. Soud je odmítl vydat s odkazem na to, že je benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948. Právníci řádu to odmítají. Podobný důvod zamítnutí je příčinou také dalších soudních sporů, žaloby podalo třeba Cisterciácké opatství v Oseku, soudní cestou se chce bránit i Německý řád, který žádal mimo jiné o hrad Bouzov.
Také v případě Bouzova stát odkazuje na to, že hrad byl konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.
Další žaloby, které soudy řeší, se týkají především majetku, jenž je dnes evidován jako obecní - takový podle zákona vydán být nemůže a poskytuje se za něj finanční náhrada. Církve jsou ale v některých případech přesvědčeny o tom, že dnešní obecní majetek nepřešel z vlastnictví státu do vlastnictví obcí podle zákona a v rozporu s blokačním paragrafem, a měl by tedy být stále vlastněn státem. V tom případě by o něj mohly žádat.
Podle ČTK, red.
