Organizace Greenpeace v tiskové zprávě uvedla, že podnik podal žádost o povolení těžby v nejvzácnějších chráněných krušnohorských lesích, aniž by firma specifikovala, kolik stromů chce vykácet nebo kde. U obou maloplošných chráněných území organizace Greenpeace poslala do řízení, která vede Krajský úřad Ústeckého kraje, vyjádření s požadavkem na jasnou specifikaci plánovaného kácení včetně šetření na místě. Ekologičtí aktivisté vyzývají k co největší ochraně území a povolení kácení nebezpečných stromů pouze v těsné blízkosti značených cest a komunikací. Greenpeace se například také ohrazuje proti vytváření skládek z klád a odvážení dřeva z lokalit.
„Že si Lesy ČR si před vyhlášením CHKO Krušné hory žádají stále o další a další kácení, je obrovský problém, protože úřady kácení povolují kvůli dosud chybějící ochraně. Čím dříve bude CHKO vyhlášena, tím lépe. Ideální by bylo, kdyby Ministerstvo vyhlašování urychlilo a CHKO bychom se dočkali už v příštím roce. Za ochranu místních lesů pak bude zodpovědná Správa CHKO, která by měla mít více kapacit se o ně odborně postarat a problematickému kácení zabránit. Území, které spravují Lesy ČR, by pak podle nás mělo být primárně převáděno do I. zón, kde je ochrana přírody největší. Není možné, aby Lesy ČR v takovém hospodaření pokračovaly i nadále,“ uvedla Nikol Krejčová, která vede v Greenpeace ČR kampaň za záchranu starých stromů.
„Greenpeace tradičně zkresluje informace a vyvolává tím strach a obavy, stejně jako v aktuální kampani o východním Krušnohoří. Pravda je ale daleko střízlivější. Lesy ČR v dubnu požádaly Krajský úřad Ústeckého kraje o vydání souhlasu s těžbou v přírodní rezervaci Vlčí důl a v přírodní památce Lomské údolí, ovšem pouze za mimořádných situací, při nichž jde o bezpečnost, tedy o zdraví, nebo dokonce o život a při nichž mohou vzniknout velké škody. Pokud takové situace nastanou, chceme být připravení na okamžitý zásah, protože oběma zmíněnými oblastmi vedou velmi navštěvované turistické stezky. Pokud to nebude nutné, těžit tam nebudeme, “ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V mimořádných případech, jako jsou například následky vichřice, podle Evy Jouklové ale nelze odhadnout objem těžby předem. „Proto jsme nežádali o konkrétní počet kubíků ani stromů. Část vytěženého dřeva ponecháme na místě a podpoříme tím biodiverzitu, část prodáme. Z výnosů pak financujeme například obnovu rašelinišť nebo opatření související s rozšířením populace tetřívka v Krušných horách i jinde,“ dodala Jouklová.
Ministerstvo životního prostředí v pondělí zahájilo proces vyhlášení CHKO. S navrženou rozlohou zhruba 1 200 kilometrů čtverečních by to byla největší CHKO v Česku.
Podle ČTK a TZ Greenpeace
