Ilustrační foto: Archiv Lesů ČR
Zejména starší borové porosty, kterých je v Polabí většina, se špatně vyrovnávají s extrémním suchem. Nejkritičtější situace je ve středních Čechách. „V okolí Brandýsa nad Labem, na Kolínsku a Nymbursku, tedy celkem asi na 800 hektarech, už odumřelo nebo usychá takřka 60 tisíc m3 borovic." uvedl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR.
Podobně jako v oblasti Strážnice na jižní Moravě komplikuje i zde obnovu nových porostů chroust maďalový, jehož ponravy se živí zejména kořeny mladých stromků. Konkrétně na Kolínsku a Nymbursku příští rok chrousti dokonají svůj čtyřletý cyklus a začnou se rojit. „Aby ponravy nelikvidovaly nově zakládané lesy, požádáme kraj o povolení šetrného chemického zásahu v době rojení chrousta," řekl Václav Bašta, ředitel krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem.
U Bzence začalo rojení milionů chroustů maďalových.
Sucho trápí borové lesy i na východě Čech. Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi dnes odumírá na 600 hektarech asi 13 tisíc m3 stromů. Na Přeloučsku je na 640 hektarech po obou březích Labe až 18 tisíc m3 souší.
Polabské lesy patří k mimořádně frekventovaným a suché stromy mohou návštěvníky ohrozit. Kácí se tedy přednostně kolem cest a turistických tras. Vytěžené plochy podnik opět zalesňuje směsí dřevin, jako je dub, bříza, habr, buk i borovice. Alespoň část porostů se obnoví nálety semen.
Podle TZ Lesů ČR (5. 6. 2019), red.
Komentáře
Co funguje, je jasné už roky - zásadně snížit zakmenění a podsadit stín tvořící dřevinou, což je různé, podle půdy - javory, střemcha, lípa, habr. Mimochodem, ta střemcha asi nebude tím okusem tak trpět, ne ? Dobře funguje i líska + něco vyššího na dýl.
Co je úplně k ničemu, je dubový podrost. To je stejně světlomilná dřevina, jako borovice a nechrání před vysycháním.
Jenže co teď s tou probírkovou kulatinou, že jo ?
Pár detailů - a nepopírám, že se můžu lehce seknout v čase.
V zimě 2014 bylo jasné, že půjde o obrovský průšvih. V té době ještě o kůrovcích nepadlo slovo.
V 2015 v létě uschlo listí na okrajiových porostech. Jinak zatím celkem nic.
2016 začali usychat smrky,přischlý buk, borovice v pohodě a jedle dokonce o dost lepší - následkem uvolnění.
2017 už to jelo - smrk, duby,měkké listnáče - borovice jednotlivé stromy s kůrovci. Jedle začínala prosychat.
2018 smrk zcela v ř...., polovina jedlí tamtéž, kola v borovicích všude.
2019 úplně ozdravil buky, javory, krásně obrůstá smrk, modřín a dub je pořád přischlý a borovice jde úplně do háje.
Sucho po celou dobu prakticky nehlo s lípou a třešní.
Postupné schnutí od mělce kořenících k hluboce a zpátky jde stěží vysvětlit jinak, než změnou hladin podzemní vody. Což teď odnáší právě borovice.
Jedle dokonce první dva roky využila k ozdravění snížením zápoje.
Asi se to učí na školách každý den - proto jsou všichni tak překvapení, ne ?
Od června loňského roku schnou stejně jako smrky, které někde i naopak dokáží zadržet dost malých, ale alespoň nějakých srážek.
U nás schnuli duby už v r. 2017 a dnes je to bída.
Bříza usychá běžně.
Jasany a olše jedou ještě díky houbovým chorobám. zejména u potoků, kde by jinak suchu odolávali.
TAK CO BUDEME PĚSTOVAT?
Obecně si myslím, že do budoucna díky volnému trhu a nekontrovatelnosti dovozů, tu nastanou velké průšvihy kvůli houbovým chorobám, ale i jiným patogenům.
Jen doufám, že už mne to nepotká ....
Zatímco smrk po chladném jaru zjevně "pookřál", borovice má semenný rok - prakticky bez známek přírůstu a stále s novými kůrovcovými ohnisky.
Zdá se, že borovice není vůbec suchomilná, jen ji stačí nižší podzemní voda. Jenže ta tam teď není - zatímco smrk vycucnul jarní deště, borovice bude ještě dlouho "na suchu"..
Po pěti suchých letech, je jasné pořadí dřevin dobře snášejících sucho. A seznam je to vcelku zajímavý.
Takže favority jsou sestupně : lípa velkolistá, hrušeň lesní, třešeň ptačí, javor mlé, buk. Pak jsou tu ty, co to dali se značným poškozením - dub, jasan, modřín, klen, bříza no a na chvostu, s velkými ztrátami, krom obligátního smrku a borovice, taky celkem nečekaně - jedle s cca 50% ztrátami a to i na kulturách, dále osika, olše, jeřáb.
Takže ty nápady s jedlí, břízou, osikou a jeřábem proti suchu, nevypadají vůbec jako dobrý nápad.
Pokud na jedné straně vím, ze mám v lokalitě xy o x stupňů tepleji a o y mm ročně méně srážek, než jsem měl před x lety, tak proč se nepodivam, co je původní tam, kde byly už dříve tyto klimatické podmínky standardní?
Proč si stěžovat na problémy dubu letního a nezacit zkoušet dub cer? Proč narikat nad borealni borovicí, a nezkusit to s libanonskym cedrem? Proč trvat vždy a všude jen na buku, a nesmichat ho s kastanem, jak je to v lesích dnes běžné na mracich míst jižně od Dunaje?
Kacířské myšlenky říkáte? Ok, ale co budete říkat za x dekád, až tento problem stále nebude vyřešen a budeme se motat v kruhu, z něhož jsme se nevymotali doted?
Rád vás tím lesem o 3 ha provedu.
Z 300 kaštanovníků jedlých vydržel jeden a ještě řádně okousaný, ale po důkladné individuální ochraně jako 6 ták snad proroste, z 600 DBC dnes ani jeden, z 100 DBZ dnes 4 kusy, z 3 000 DG dnes 30 dobrých, ale dodatečně rychle před rokem oplocených, z 1100 MD na jedné části vůbec nic a na druhé po zvěři a splachech z polí brzičko nebude nic. Oplocená OL dobrá a to i v suchu, ale ne u potoka, tak malinko úspěch, to samé lípa.
Výrazný úspěch v pěstování - ztráty jak prase !!
Výrazný úspěch v chovu na 3 ha 8 srnců, neurekom srnek, občas muflon a daněk ve stádu 10-60 KS - postačí projití a je po skoro všem.
Stačí jako praktická a reálná zkušenost!!
Nejde vše plotit a chybí mi zkušenost, jak by to vypadalo po 20 letech.... u jedlí, borovice a DG, je jistá, na vánoční stromky se hodí i vršky.
Samozřejmě i jiné dřeviny, které dle našich rádců jsou vhodné. Ale ty praktické zkušenosti jsou žalostné. Tedy v plotech a pokud budu pravidelně několikrát týdně v létě po hubařích opravovat a nepojedu sám na dovolenou (to by byl průser) tak tam to roste. Jen nevím jak dlouho to ještě má rodina vydrží. Už několik let jsem za otrokáře...
Tak dokonáme a pak ....co?
Ceny dřeva by vzrostly stejně jako podíl lidské práce. Pro zaměstnanost nic špatného, spíš naopak.
Takhle zbývá jen konstatování - HS 13, schnutí borovic, projekt zadán k řešení VÚHLM ve spolupráci s lesnickými fakultami...
Každý by si dělal co by chtěl, měl zbraně, lovil a nějak dbal o "svůj" majetek - ovšem vše - znovu říkám vše dle libovůle.
Věřte, že státem podporovaný a zmanipulovaný systém nakládání se zvěří by se také vyřešil. No a na pole bychom si volně chodili kdykoli a svobodně pro brambory, které jsou dnes dražší jak banány a pod.
No vše by bylo všech... to by se nám žilo.
Takový postkomunismus a nebo novodobý kapitalismus po česku??