Lesnická práce přináší první velký rozhovor s Daliborem Šafaříkem, generálním ředitelem Lesů ČR

– Jak vnímáte sílu vašeho mandátu a jak se chcete vypořádat s politickými tlaky, které jsou s touto pozicí obvykle spojeny?

V tomto ohledu si nedělám iluze, že by politické zájmy nepůsobily nebo přestaly působit na Lesy ČR. Není to ani možné, protože je to státní podnik a snaha prosazovat zájmy politických stran je zcela přirozená. Nicméně musí se tak dít v rámci principů demokratického právního státu, ne jinými způsoby. A jak tomu chci čelit? Především odbornou argumentací a otevřeným dialogem, a to nejenom z pozice své, ale všech zaměstnanců podniku. Proto také kladu poměrně velký důraz na odborné vzdělávání a osobní rozvoj zaměstnanců na všech pozicích.

– Mezi vánočními svátky jste oznámil, že se ekonomickým ředitelem stane od 1. ledna Daniel Szórád, na což reagovali zástupci některých politických stran poměrně kriticky. Co bylo hlavním důvodem, proč jste se takto rozhodl a nepovažujete reakci politiků za neadekvátní politické tlaky na řízení Lesů ČR?

Ke mně se přímo ani zprostředkovaně žádná negativní reakce politiků na jmenování Daniela Szóráda nedostala. Pouze jsem se to dozvěděl z jednoho článku Hospodářských novin. Při svém nástupu do funkce jsem řekl, že chci pozici ekonomického ředitele a pozici ředitele lesního a vodního hospodářství obsazovat na základě výběrových řízení. Ta mohou mít různou formu – otevřené nebo výběr na základě osobních rozhovorů a diskuzí s vybranými potenciálními kandidáty. To se týkalo ekonomického ředitele. Osobně jsem hovořil se třemi osobami. Jednou z nich byl kolega Daniel Szórád. Vzhledem k tomu, jaké má za sebou výsledky práce, jak zná prostředí lesního hospodářství a podniku, jsem se rozhodl pro něj a má moji plnou důvěru. Už od prvního dne jeho nástupu řešíme bez jakéhokoli otálení provozní záležitosti jeho úseku. Na ředitele úseku lesního a vodního hospodářství bylo vypsáno otevřené výběrové řízení.

– Pro úspěšné fungování podniku je zásadní vnitřní atmosféra a motivace zaměstnanců, ale také složení vedení podniku. Připravujete nějaké změny na ředitelství LČR nebo ve struktuře řízení podniku?

Podnik udělal v několika uplynulých letech v oblasti organizačních struktur takové kotrmelce, že zaměstnanci nyní potřebují zejména stabilitu a klid na práci. Co je funkční, to měnit nehodlám. Zachováme současnou organizační strukturu a třístupňový systém řízení. Od 1. ledna letošního roku se opět zřídily oblastní správy toků. Problematiku vodohospodářských staveb, dohledu, řízení a správy drobných vodních toků i opatření pro zlepšení hospodaření s vodou v krajině považuji za mimořádně důležitou. Nejde totiž jen o retenci vody, ale i následná opatření a dopady. Zjednodušeně řečeno, když zadržíme vodu v lesích v malých retenčních nádržích a drobných tocích, co potom poteče dál v těch středních a velkých? Je tedy třeba připravit ve spolupráci se státními podniky Povodí jakýsi generel nakládání s vodou v lesích.

Některé menší změny připravuji, jiné jsem díky znalosti podniku udělal hned po nástupu do funkce. Uvedu například lednové zřízení oddělení procesního řízení, které jsem přesunul z úseku ekonomického ředitele do gesce generálního ředitele. Problematice procesního řízení přikládám poměrně velký význam, zvláště v podniku tohoto charakteru, velikosti a významu. V minulosti mu nebyla věnována dostatečná pozornost a výsledky jsou vidět. Úkolem tohoto oddělení je mimo jiné také informační propojení ředitelství podniku a lepší metodické vedení provozu. To nyní nefunguje, jak bych si představoval. Do poloviny února bych chtěl mít obsazené pozice ředitele lesního a vodního hospodářství a ředitele Oblastního ředitelství severní Čechy. Ke změně dojde i na Oblastním ředitelství severní Morava, kde k 1. únoru jmenuji ředitelem Jiřího Grodu, nyní pověřeného řízením úseku lesního a vodního hospodářství. Považuji ho za osobu vysoce odborně zdatnou a znalou poměrů v regionu. Jeho nejdůležitějším úkolem bude zabránit opětovnému rozvoji kůrovcové kalamity.

Zásadní je také operativně reagovat v ochraně lesa či zpracování a asanaci kůrovcového dříví. Proto se neobejdeme bez vlastních výrobních kapacit. To je léty ověřená věc a aktuální zadání pro Závod lesní techniky. Tedy operativně a rychle zasahovat po celé republice, tam, kde bychom se mohli dostat do rizika kvůli soutěžení a případným dalším omezením z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek. Role Závodu lesní techniky se bude rozšiřovat i pro servis a opravy lesních cest, zejména pro základní činnosti k odvrácení poškození cest a prevenci vzniku havarijních stavů. Plně to koresponduje s programovým prohlášením vlády.

Celý rozhovor si můžete přečíst v únorové Lesnické práci, která vyhází v prvním únorovém týdnu.