„Cílem videa je přiblížit, jak takový les trvale tvořivý vypadá a jaké jsou jeho hlavní ekologické i ekonomické výhody. Věříme, že nové poznatky si z něj odnesou i lesníci či vlastníci lesů, i když video je určeno primárně široké veřejnosti. I z toho důvodu dějem prostupuje terénní exkurze pro veřejnost uspořádaná pro účely natáčení, při které se účastníci pod vedením pracovníků ŠLP Křtiny seznámili se základními principy Dauerwaldu přímo v lese,“ říká Karel Svoboda, režisér a kameraman videa (FoFr Films).
Ve videu jsou zachyceny první kroky přestavby stejnověkých lesů, v této fázi se většina českých lesů totiž nachází. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny připravuje lesy na klimaticky nejisté zítřky. Převod na model lesa trvale tvořivého „Dauerwald“ je podle ŠLP Křtiny jednou z možností. „V cílovém stavu se jedná o smíšený les tloušťkově, výškově a prostorově rozrůzněný s vyrovnanou porostní zásobou (v rozmezí 200–300 m3/ha dle stanovištních podmínek) a optimálním přírůstem. Těžíme jen to, co přiroste. Ne věk, ale skutečná výše přírůstu a cílová tloušťka jsou určujícími těžebními nástroji,“ vysvětluje Lumír Dobrovolný, vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny.
To je také důvod, proč podnik při výpočtu etátu nevystačí s klasickou časovou metodou Hospodářské úpravy lesů a používá tzv. kontrolní metodu, díky níž spočítá reálný celkový běžný přírůst. Při vyznačování stromů k těžbě využívají na školním lesním podniku výběrné principy a freestyle techniku.
„Necháváme zde také větší prostor přírodním procesům, což je biologicky i ekonomicky výhodné. Dauerwald nemá žádné limity stran stanovištních podmínek či dřevinné skladby. Lze jej realizovat jak v nížinách s dubem (s většími obnovními prvky), tak i v pahorkatinách s bukem nebo třeba v horách se smrkem či jedlí. Dauerwald proto nelze zaměňovat s výběrným lesem, který je omezen čistě na jednotlivý výběr a stínsnášející dřeviny. Oproti konvenčnímu pěstování lesů ‚na husto‘, s vysokými porostními zásobami a dlouhým obmýtím, poskytuje ‚řidší‘ Dauerwald v delším časovém horizontu vyšší výnosy, zejména co se kvality produkce týká, a především stabilitu,“ vypočítává benefity Dauerwaldu Lumír Dobrovolný.
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10 205 hektarů a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté stromy se zastoupením kolem 62 procent a jejich podíl v posledních letech roste.
Monika Pevná, LDF MENDELU
Lumír Dobrovolný, ŠLP Křtiny
Komentáře
Pravda, tenkrát to byl mladý "klouček". Jak řekl bývalý prezident - jen blbec nemění názory.
Čas uplynul a Lumír své názory změnil.
Třeba tam někdy budou i ty silnější dimenze.
Nějak se začít musí.
Prořezávka v listnatý tyčce je stále silně ovlivněná "konzervativním lesnictvím". Stojí za to, zajet do Bayerische Wald zkouknout "bukové díry" a tyčovinu bez zásahu.
Český listí = strašný listí. Ty hektary nového buku všude kolem - za dvacet let běs a hrůza.
Asi by taky stálo za to, prezentovt jak vypadá přestavba v první prořezávce v klasické kůrovcové "mono sadbě" .
A nějak ovlivnit ten VLS nesmysl, že přestavba začíná v mýťáku - a u zbytku je třeba posečkat, až to doroste / sežere kůrovec /.
Jo, jak zničit les v prvních deseti letech.....
Teď zrovna zvracím nad několika takovými počiny....
Pozoruju dvacet let nálet SM v hloučcích bez zásahu, funguje to vše nějak jinak, než by člověk čekal.
Sadba roste více méně stejně, a bez prořezávky jí sežere kůrovec. Ale nálet - původně hustý pod 10 cm od sebe - postupně vytváří předrostlíky, který zahubí ty dole, a po dvaceti letech je krásný rozumný rozestup silných a zdravých smrčků - průměr těch potlařených je řádově nižší - je to naprosto fascinující. A náklad - ani kačka.
U listí by asi fakt stálo zajet do toho Lübecku - protože tam je autoregulace ještě důležitější a listí je tady, tak jak se to tu dělá, povětšinou prořezávkou naprosto zničené.
A pak nikdo ty ukrajince nebude potřebovat.
Není to o ceně - je to o myšlení lesního správce.
Kdo o tom ještě neslyšel :
https://www.l-iz.de/leben/reisen/2019/06/Der-NuKLA-liess-sich-im-Stadtwald-Luebeck-erklaeren-wie-naturnahe-Forstwirtschaft-sehr-erfolgreich-und-effizient-gehen-kann-278465
"Než strom dosáhne této úrovně, je zcela pod ochranou „štěňat“. Neexistuje žádné takzvané „mladé prořezávání“, při kterém se neděje nic jiného, než odebírání přirozeného potomstva lesa (aby se pak po rozsáhlé „úrodě“ vysazovaly nové umělé plantáže), což nemá žádný jiný ekonomický užitek než způsobující náklady. , ekologicky zcela v rozporu s přírodou."