Kvůli nákaze se ve čtvrtek 27. března na Ministerstvu zemědělství sešla Ústřední nákazová komise. Onemocnění se v současnosti vyskytuje na Slovensku a v Maďarsku. Český stát se snaží maximalizovat preventivní opatření, která by zabránila rozšíření na své území. Jde o virovou nákazu, přičemž virus se šíří jak mezi zvířaty přímo, tak nepřímo na botách, oblečení či autech, ale také vzduchem na desítky kilometrů. Vnímaví jsou k němu sudokopytníci, což jsou jak hospodářská zvířata jako skot, prasata, ovce a kozy, tak také lesní zvěř a divoká prasata.
Zákaz vstupu do obor
Z rozhodnutí Státní veterinární správy je od pátku 28. března v krajích přímo sousedících se Slovenskem (Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském) veřejnosti zakázán vstup do obor. Zákaz je podle ministra zemědělství Marka Výborného nutný, protože hrozí nebezpečí šíření nákazy lidmi, kteří se v nich pohybují. Pracovníci obor do nich budou muset procházet přes dezinfekční práh.
Smysl uzavření obor vysvětlila ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj Hana Čaloudová: „Lidé hodně cestují a mohou si ze Slovenska či Maďarska přivézt na obuvi virus a v ní vyrazit do obory. Volně žijící zvířata jsou také vnímavá a mohou být přenašeči. Ale nemáme o jejich stavu tak podrobný přehled a nákaza by u nich nemusela ani probíhat s klinickými příznaky. Pro dospělé jedince není nemoc ani smrtelná, takže bychom nemuseli onemocnění zpozorovat.“
Čtěte také: Mimořádná veterinární opatření v oborách na Moravě
Státní podnik Lesy České republiky proto zakázal vstup do všech svých sedmi obor v Jihomoravském kraji (Termanec, Kuřim a Císařská v okrese Brno-venkov, obory Bulhary, Klentnice a Soutok na Břeclavsku a obora Moravský Krumlov na Znojemsku) a jedné obory v Moravskoslezském kraji (Víno na Bruntálsku).
U vjezdů do obor Lesy ČR nainstalují dezinfekční pásy nebo budou lesníci dezinfikovat kola aut. U aut vozících krmivo budou dezinfikovat i jejich nákladový prostor. Dezinfekci i pásy, po nichž budou auta jezdit, podnik shání. „Jsou-li na trhu, okamžitě je nakoupíme,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík. „V oborách v rizikových regionech je zásadní dezinfekce, vyhledávání uhynulých kusů a prověřování důvodu úhynu, omezení vstupu osob s dočasným zákazem pro veřejnost,“ dodal.
Významným turistickým cílem, který opatření zákazu vstupu veřejnosti zasáhlo, je také obora v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku. Ta patří k nejstarším oborám v ČR, chovají se zde mufloni, daňci a divoká prasata. Opatření se dotkne nejen obyvatel, ale i podnikatelů, kteří v obci mají provozovny. Pokud by zákaz trval delší dobu, znamenalo by to problém i pro hrad Hukvaldy, řekl zástupce ředitele Muzea Beskyd Radomír Káňa. Obora hrad obklopuje ze všech stran, jiná cesta než přes oboru do něj nevede. Potíže bude mít i restaurace Na Procházce, která je v oboře.
Lidé se nedostanou například ani do brněnské obory Holedná, kterou musely uzavřít Lesy města Brna.
Symbolem obory Hukvaldy je socha lišky Bystroušky.
Odklad veletrhů
Veletrhy Animal Tech, Národní výstava hospodářských zvířat i Národní výstava myslivosti, které se měly konat na brněnském výstavišti od 27. do 30. dubna, se přesouvají kvůli výskytu slintavky a kulhavky v Maďarsku a na Slovensku na 14. až 17. září. Rizika jsou podle chovatelů nyní příliš vysoká. Ani zářijový termín však není stoprocentně jistý a Národní výstava hospodářských zvířat se jako součást trojlístku akcí uskuteční jen v případě stabilizace nákazové situace.
Trojice výstavních akcí patří mezi nejvýznamnější svého druhu ve střední Evropě. Každoročně se na nich prezentují nejnovější technologie a trendy v chovu hospodářských zvířat, živočišné výroby, veterinární péče a myslivosti.
Slovensko: Zákaz vstupu do lesů a omezení pro myslivce
V rámci opatření k zabránění šíření slintavky a kulhavky vydalo slovenské Ministerstvo zemědělství a rozvoj venkova zákaz využívání lesů veřejností v okresech Dunajská Streda a Komárno od 21. března do odvolání. Možným přenašečem viru je totiž i volně žijící zvěř, v rámci opatření k zabránění šíření nákazy je proto potřeba minimalizovat její rušení a pohyb. Jedná se například o prase divoké, daňka skvrnitého, jelena lesního a siku, srnce lesního, dále kamzíky, losy a muflony.
Do lesů mohou i nadále vstupovat obhospodařovatelé lesních pozemků, uživatelé loveckých revírů, členové lesní, lovecké, rybářské a polní stráže či členové stráže přírody. Zákaz se netýká ani státních zaměstnanců při výkonu státní správy, složek integrovaného záchranného systému a ozbrojených složek Slovenské republiky.
Čtěte také: Veterinární opatření na Slovensku proti šíření slintavky a kulhavky z Maďarska
Státní veterinární správa Slovenské republiky nařídila také kontroly slovenských chovů vybraných zvířat a další opatření v celém pětikilometrovém pásmu od zbylé části hranic Slovenska s Maďarskem, která je celkem dlouhá téměř 655 km. Vymezená oblast zahrnuje přibližně 230 obcí. Restrikce, včetně zákazu lovu, se vztahují také na myslivce.
Opatření pro uživatele honiteb představují například zákaz provádění všech mysliveckých aktivit v honitbě, zákaz uvádění zvěřiny na trh, nebo zákaz odchytu zvěře a jejího přemísťování mimo honitbu.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Nemoc se u zvířat projevuje horečkou, nechutenstvím, slintáním a kulháním. V oblasti tlamy i mezi spárky se objevují puchýřky. Nemoc nemá vysokou úmrtnost, ale nemocnost. Inkubace trvá od jednoho do 14 dní. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.
Doporučení pro veřejnost zahrnují omezení dovozu tepelně neošetřených potravin živočišného původu ze zahraničí, omezení kontaktu se zvířaty např. na farmách, a nahlašování podezřelých případů úhynu většího počtu v přírodě nebo na pastvinách.
Podle ČTK a dalších zdrojů, red.
