"Pokud ještě sucho nějakou dobu potrvá, troufám si říct, že tato situace skutečně nastane. Ztratili bychom tím jednou z velmi vzácných lokalit," uvedl Vostradovský. Dodal, že řada pramenů jiných říček a potoků v minulosti na Šumavě vyschla.
Pokud by se to samé stalo i u Pramenů Vltavy, neznamená to však, že by zanikla celá řeka. Vltava má ve svém počátku spoustu přítoků, které ji zásobují vodou. "Neztratili bychom řeku, ale ztratili bychom místo, které je podle mě naprostým symbolem," uvedl starosta.
Vostradovský dodal, že podle pamětníků nebyla tak katastrofická situace u Pramenů Vltavy ani v poválečném období, kdy tehdejší Československo zasáhly extrémně horká a suchá léta. "Celá Černá hora je propojena jednotlivými prameny a potůčky, které se však ztrácejí. Voda zůstává jen v té kamenné studánce, kterou považujeme symbolicky za Prameny Vltavy. Ale teď do ní nepramení žádný přítok," řekl.
Podle něj se na vysychání neprojevuje jen minimum srážek z posledních týdnů a měsíců. Dodal, že vliv prý na to má i fakt, že lesy nad Prameny Vltavy jsou uschlé. Způsobil to především orkán Kyrill z roku 2007 a následný exodus kůrovce, kdy se v polomech zasažených lesích po rozhodnutí tehdejšího vedení ministerstva životního prostředí nekácelo. Podle Vostradovského to potvrzují i vědecké výzkumy. "Teplota v takzvaných zelených lesích u Pramenů Vltavy se v těchto dnech pohybuje kolem 30 stupňů Celsia. Teplota v uschlých lesích však v těchto dnech ve stejných místech dosahuje až 65 stupňů," řekl starosta Kvildy. Václav Vostradovský si myslí, že zlomovým okamžikem pro Šumavu byl roku 2007 orkán Kyrill a následné rozšíření kůrovce.„Rozhodnutím tehdejšího pana ministra Bursíka bylo nezasahovat v těchto prostorách a to, co se stalo, je alarmující a následky se objevují naplno již dnes,“ tvrdí.
Za vyschnutím Pramenů Vltavy prý stojí ucpaný přívod
Za vyschnutím přítoku k Pramenům Vltavy u Kvildy na Prachaticku nestálo pouze extrémní sucho, ale ovlivnil to ucpaný přívod vody a narušená vodoteč. ČTK to dnes řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Symbolickým místem pro Prameny Vltavy je studánka a tu napájí právě umělý přívod. Minulý týden do studánky přestala proudit voda. Starosta Kvildy Václav Vostradovský řekl, že situace na Šumavě ohledně nedostatku vody však zůstává špatná.
Podle Dvořáka bude ucpaná roura pravděpodobně pročištěna. Celou věc komplikuje i fakt, že se zdroj vedoucí k Pramenům Vltavy nachází v přísně chráněné první zóně národního parku. "Samozřejmě, že se na současné situaci podepsalo i extrémní sucho, které zavinilo znatelný pokles spodní hladiny," uvedl Dvořák. Řekl, že suchý les v okolí Pramenů Vltavy však za úbytkem vody nestál. Podle něj odumřelé stromy nespotřebují tolik vody jako stromy v plné vegetaci. Suchý les je následkem kůrovcové kalamity, která Šumavu zasáhla po orkánu Kyrill v roce 2007.
Podle ČTK, red.
Jeho kolega, modravský starosta Schubert, mu dává zcela za pravdu. „Žiju na Šumavě 40 let, tehdy jsme chodili do lesa jen v holínkách, dnes můžete přejít bosou nohou i slatě. Spousta vodních zdrojů je naprosto vyschlá, a to ne tím, že by se o to přičinil příliv turistů, voda prostě zmizela i na místech, kam nechodí. Průtok ve Vydře je minimální. Studny jsou prázdné. Naštěstí jsme si včas vybudovali vrtanými studnami náhradní zdroje, ale voda, krev přírody, je pryč. Přitom Šumava byla vyhlášena rezervací přírodní akumulace vod, to ale už asi neplatí,“ trpce podotkl Schubert.
Prameny Vltavy patří mezi turisticky nejatraktivnější místa Šumavy. Vede k nim turistická a cyklistická trasa a v zimě stopy pro běžecké lyžování. Nachází se zhruba sedm kilometrů od Kvildy. Jejich okolí orkán Kyrill před osmi lety zasáhl významným způsobem. Tehdejší vedení NP Šumava rozhodlo o ponechání okolních porostů v bezzásahovém režimu.
„Občanům Šumavy těžko pomohou průzkumy Hnutí Duha, kde v procentech vyčíslují, kolik našich obyvatel podporuje jejich úsilí za záchranu Šumavy, kterou předělávají k obrazu a rozumu svému, když v šumavských obcích bude ve studnách sucho,“ komentuje vyschnutí Pramene Vltavy předseda České lesnické společnosti, Pavel Draštík.
Česká lesnická společnost podle slov jejího předsedy již delší dobu aktivně poukazuje na nutnost zadržení vody v krajině.
„Příští měsíc na toto téma pořádáme odborný seminář. Skutečností je, že vědecké průzkumy o tom, co více zadržuje vodu v krajině, jestli les nebo bylinné patro se příliš neliší, ale praktický výsledek je zřejmý a diametrálně odlišný. Buřeň pod suchými pahýly zbylých stromů, zkrátka nemůže nahradit vzrostlý zelený les!“ upozorňuje na jednu z možných příčin vysychání Pramenů Vltavy Pavel Draštík.
V absenci zdravého vzrostlého lesa vidí Pavel Draštík problém i z dlouhodobého hlediska, protože sněhová pokrývka vydrží na jaře pod lesním porostem podstatně déle něž pod uschlým lesem, kam slunce dosáhne velmi snadno. „Argument na pomalé zadržení jarní vody v krajině je nesmírně důležitý, ale v duchu potřeby a ospravedlnění nesmyslných činů a skutků provedených na Šumavě hodně opomíjený,“ pokračuje Pavel Draštík. ¨
„Myslím si, že tato krátká letní epizoda sucha nám ukázala, že lesní přírodní ekosystémy je třeba uvážlivě chránit a rozumně jim pomáhat, tím že je budeme lesnicky obhospodařovat, tak jak tomu již činí generace lesníků bezmála tři sta let,“ vyzývá zástupce stavovské lesnické organizace.
Komentáře