Ve všech zmiňovaných státech došlo ve srovnání s předchozím rokem ke snížení objemu napadení: Česko (z cca 2,1 mil. m³ na cca 1,1 mil. m³), Slovensko (z cca 3,5 mil. m³ na 3,1 mil. m³), Polsko (z cca 2 mil. m³ na cca 1,5 mil. m³), Rakousko (z cca 2,6 mil. m³ na cca 2 mil. m³) a Německo (z cca 10,7 mil. m³ na cca 3,8 mil. m³).
Oba kůrovcovou kalamitou v posledních letech nejvíce zasažené státy, tedy Česko a Německo, v roce 2025 zaznamenaly největší intenzitu poklesu objemu evidovaného kůrovcového dříví, kdy v případě Česka evidovaný objem poklesl na polovinu, v případě Německa dokonce na jednu třetinu předchozího roku.
Škody abiotickými vlivy v roce 2025 ve střední Evropě dosáhly asi 8,5 mil. m³ (2024: cca 16 mil. m³); převážně se jednalo o jehličnatou hmotu a hlavními původci poškození byly jako tradičně vítr (polomy) a sucho.
Požerek lýkožrouta bukového na buku lesním. Foto: archiv LOS VÚLHM
Slovensko
Kůrovcová kalamita na Slovensku v posledních letech „chronicky“ osciluje na poměrně vysoké úrovni – v roce 2025 bylo napadeno cca 3,1 mil. m³ smrkové hmoty (2024: cca 3,5 mil. m³).
Dynamika vývoje gradace zde výrazně souvisí se skutečností, že disponibilní smrkové porosty se již nalézají převážně ve vyšších nadmořských výškách, kde se vliv charakteru počasí (probíhajícího oteplování) více projevuje.
Protože rok 2025 byl na Slovensku znovu klimaticky nepříznivý, kůrovcová situace zůstává vyhrocená. Účinné tlumení gradace podkorního hmyzu na smrku je navíc také dlouhodobě velmi znesnadňováno vlivem striktních zákonných ustanovení a přístupu orgánů ochrany přírody, což ve svém důsledku v rozsáhlých oblastech horských chráněných území účinně omezuje praktické možnosti ochrany lesa.
Abiotické vlivy poškodily v roce 2025 zhruba 1 mil. m³ dřevní hmoty (2024: obdobná hodnota), hlavní podíl přitom náležel stejně jako v roce 2024 vlivu větrných polomů a sucha.
Vzhledem k dopadům sucha pokračuje napadení buku sekundárně působícím kůrovcem bukovým. Rovněž se dále šíří zavlečená invazní ploštice síťnatka dubová v jižní polovině státního území.
Odumírající borovice. Foto: archiv LOS VÚLHM
Polsko
Rozsah a vývoj kůrovcového napadení je v Polsku příznivý. V roce 2025 bylo evidováno celkové napadení ve výši cca 1,5 mil. m³ (2024: cca 2 mil. m³). Příznivý stav v ochraně lesa před podkorním hmyzem je především výsledkem konsolidovanější situace v lesním hospodářství, umožňující praktikovat ve státních lesích včasná a účinná preventivní i kurativní opatření.
Abiotické vlivy poškodily v roce 2025 kolem 2,2 mil. m³ dřevní hmoty (2024: cca 2,3 mil. m³).
Škody podkorním hmyzem (mimo smrk) byly evidovány ve výši kolem 2,4 mil. m³ (2024: cca 2,6 mil. m³), dominantně to byly borové porosty, kde hlavní škodlivé druhy představoval stejně jako v předchozím roce krasec borový a lýkožrout vrcholkový.
Listožravý, savý a ostatní hmyz byl evidován na ploše cca 130 tis. ha, z toho na 60 tis. ha byly provedeny obranné zásahy, především proti bekyni mnišce a chroustům. V roce 2024 byl výskyt evidován na ploše cca 140 tis. ha a obranné zásahy se uskutečnily na cca 80 tis. ha.
Významně narostl výskyt parazitického jmelí bílého (Viscum album), vázaného především na borovici, a to na rozlohu cca 165 tis. ha (2024: cca 150 tis. ha).
Kozlíček alpský na bukovém dříví v jihovýchodním Polsku. Foto: archiv LOS VÚLHM
Rakousko
V Rakousku došlo podle hlášení v roce 2025 k mírnému zlepšení kůrovcové situace, celostátně bylo evidováno kolem 2 mil. m³ napadené hmoty (2024: cca 2,6 mil. m³). Nejvážnější situace je stále v alpských oblastech východního Tyrolska a Korutan, kde došlo v minulých letech k prudkému nárůstu objemu napadené hmoty; v minulém roce však byl pokles napadení zaznamenán i zde.
Abiotické vlivy poškodily v roce 2025 pouze zhruba 0,9 mil. m³ dřevní hmoty. V roce 2024 se jednalo o výrazně vyšší hodnotu, cca 4,4 mil. m³.
Z invazních druhů organismů pokračuje rozšíření síťnatky dubové, která po šesti letech areálové expanze již v Rakousku kolonizovala značnou část potenciálně vhodného území a na zasažené části dochází k prvním vznikajícím poškozením. Rok 2025 byl však příznivější než rok předchozí, pravděpodobně vlivem pro síťnatku nepříznivého chodu povětrnostních podmínek v mimo-vegetačním období.
Jmelím napadené topoly. Foto: archiv LOS VÚLHM
Německo
V Německu bylo v roce 2025 celostátně evidováno kolem 3,8 mil. m³ kůrovcové hmoty, což je v porovnání s rokem 2024 (cca 11 mil. m³), výrazně méně. Situaci charakterizují velké regionální rozdíly, nejvíce hmoty bylo napadeno v Bavorsku (1,9 mil. m³), Bádensku-Würtenbersku (cca 1 mil. m³), Durynsku (cca 0,5 mil. m³).
Abiotické vlivy poškodily v roce 2025 kolem 1,6 mil. m³ dřevní hmoty (2024: cca 4,7 mil. m³). Polomy bylo nejvíce postiženo území Bavorska (0,3 mil. m³) a Bádenska-Würtenberska (0,2 mil. m³), suchem pak území Bádenska-Würtenberska (0,4 mil. m³) a Bavorska (0,3 mil. m³).
Více informací lze nalézt ve Zpravodaji ochrany lesa – Supplementum 2026, který je volně ke stažení ZDE.
Závěrem lze konstatovat, že v žádném příhraničí není v okolních státech za rok 2025 uváděn zvýšený či kalamitní výskyt lesního škodlivého faktoru (vlivu či činitele), který by si zasluhoval samostatnou pozornost. Výjimku představuje výskyt kůrovců na smrku, kde jde podobně jako v roce 2023 a 2024 hlavně o severní bavorské pomezí a západní pomezí saské, v menší míre i o pomezí hornorakouské. Ve výhledu pro nejbližší budoucnost ve všech okolích státech převažuje akcentace kůrovcové kalamity ve smrkových porostech, která je považována za nejvýznamnější hrozbu ochrany lesa pro další vegetační sezóny.
Podle TZ VÚLHM, red.
