Kůrovcová gradace na pozadí klimaticky extrémního roku 2015

Generace l. smrkového připravená ke třetímu rojení (Jindřichohradecko, konec srpna 2015).

Z pohledu nedávné minulosti nastaly v Česku tři významné periody sucha. Jednak na počátku 90. let minulého století, které předcházelo kůrovcové kalamitě v letech 1993–1995. Dále extrémně suchý rok 2003, kdy došlo meziročně k více než pětinásobnému (!) nárůstu evidovaných kůrovcových těžeb (z cca 190 tis. m³ v roce 2002 na cca 1 mil. m³ v roce 2003 a 950 tis. m³ v roce 2004). Obrovskou výhodou v roce 2003 byl velmi nízký stav evidovaného kůrovcového dříví v roce 2002, kdy se celkově pohyboval dokonce pod hranicí základního stavu (základní stav – 0,20 m^3.ha^-1 podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb. ve znění vyhlášky MZe č. 236/2000 Sb.). Poslední enormní sucho (za spolupůsobení extrémně vysokých a dlouhodobě působících teplot) zažíváme právě v současnosti. Jestliže v roce 2003 bylo prozatím zaznamenáno historicky nejvyšší meziroční navýšení kůrovcových těžeb (bez vlivu větrných polomů), pak se lze odůvodněně obávat podobného vývoje i v následujícím období s tím rozdílem, že výchozí „kůrovcový základ" je mnohem vyšší (v uplynulém roce 2014 bylo evidováno kolem 900 tis. m³ smrkového kůrovcového dříví).

Blíže ke stavu lesů v letošním roce

V tomto roce v průběhu srpna začalo být podle očekávání zjišťováno rozsáhlé napadení smrkových porostů podkorním hmyzem v nejnižších až středních polohách, v porostech všech věkových kategorií. Vznikla kůrovcová kola čítající jednotlivé stromy až desítky napadených stromů. Barevné změny v důsledku napadení byly zpočátku patrné v horních partiích korun, postupně dochází k odumírání i nižších partií. Špičky, vrchní část kmene a větve jsou zpravidla napadeny lýkožroutem lesklým, kmenová část pak nejčastěji l. smrkovým, místně také l. severským a l. menším. Určité riziko existuje rovněž s nárůstem významu lýkohuba matného, který je právě druhem, u kterého zpravidla dochází k aktivizaci po poškození suchem. Může obsazovat stromy po celé délce kmene samostatně nebo i ve společnosti dalších kůrovců, zejména lýkožrouta lesklého, řidčeji i l. smrkového. Ke smolení v místech napadení v důsledku oslabení stromů suchem (a také semenným rokem) většinou vůbec nedochází. Velmi často bylo zjištěno neobvykle rozsáhlé napadení smrkových náletů l. lesklým podobně jako v roce 2003. Významnou roli bude také hrát výskyt stromů napadených václavkou.

Celkově je tento dramatický zvrat k horšímu možno pozorovat celorepublikově, prozatím hlavně v oblasti nižších a středních poloh. Kromě kalamitně zasažené střední a severní Moravy se Slezskem je tomu tak také v řadě oblastí Čech (jižní, střední, východní Čechy), tedy v regionech, kde byl po několik posledních let evidován velmi uspokojivý stav výskytu podkorního hmyzu (kůrovcových těžeb). Obdobná situace je pozorována i u našich nejbližších sousedů, v Německu, Rakousku a na Slovensku a podle sdělení našich kolegů také v Polsku. V horských oblastech prozatím není tento jev tak patrný, nicméně i zde je již nyní evidován zvýšený objem napadeného a vytěženého dříví. Ve vyšších polohách dochází k barevným změnám výrazně opožděně, patrny tak budou v některých případech až na jaře příštího roku. Během šetření LOS byly v současnosti v horských polohách pozorovány l. smrkovým již prakticky zcela opuštěné stromy, přičemž jejich koruny byly doposud bez barevných změn.

Kůrovcové ohnisko (říjen 2015, Vsetínsko).

Predispoziční vliv abiotických faktorů

Výskyt poškození větrem po lokálních vichřicích má podobu spíše méně soustředěných až jednotlivých vývratů a zlomů z konce zimy, jarního období i začátku léta. Později ve vegetační sezóně vznikaly pouze ojedinělé smrkové zlomy či vývraty. Nicméně lokálně byla situace významnějšího charakteru a byly tak vytvořeny podmínky pro rozvoj podkorního hmyzu, např. ve východním okraji Jihočeského kraje. Škody suchem a vysokými teplotami lze datovat do období od června do srpna, kdy byla evidována celá řada period s extrémně vysokými teplotami a celé období pak bylo celkově vysoce teplotně nadprůměrné. V kombinaci s nízkými srážkovými úhrny vyústil tento stav ve velkoplošné postižení lesních porostů suchem, ve výrazný vláhový deficit ve svrchních horizontech půdy a v pokles hladiny podzemní vody.

Výsledkem je významný nárůst zalesňovacích ztrát po loňských a zejména letošních jarních výsadbách, nemožnost podzimního zalesňování v letošním roce, markantní úbytek asimilačního aparátu lesních dřevin již od poloviny srpna – barevné změny (žloutnutí, reznutí, hnědnutí), předčasný opad, který je nejlépe patrný na porostních okrajích, osluněných expozicích a vysychavých kamenitých svazích. K nejpostiženějším dřevinám patří např. břízy, lípy, buky a smrky. Následky letošního extrémního počasí (sucho, vedro) se projeví i v dalších letech zejména dalším nárůstem početnosti podkorního hmyzu a rozsahu kořenových hnilob.

Chřadnutí smrčin

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem (k průběhu počasí, za spolupůsobení dvou po sobě jdoucích velmi suchých zim) a k letošnímu semennému roku smrku a vysokému kalamitnímu základu z roku 2014 došlo již letos k významnému nárůstu poškození smrkových porostů podkorním hmyzem. Nově zjištěná situace v oblasti Čech byla již popsána v úvodu tohoto příspěvku. Jak již bylo uvedeno výše, nepříznivá situace s podkorním hmyzem na smrku přetrvává v posledních letech obzvláště v oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Nejhůře jsou na tom polohy přibližně do 600–700 m n. m. Mezi nejpostiženější území náleží zejména širší oblasti Bruntálska, Šternberska, Olomoucka, Přerovska, Opavska, Novojičínska a Frýdecko-Místecka (Nízký Jeseník, Oderské vrchy, Moravská brána, Drahanská vrchovina).

Chřadnutí nepůvodních smrčin je patrné zejména od klimaticky extrémního roku 2003. Po mírném zlepšení stavu smrkových porostů (z hlediska zbarvení asimilačního aparátu) v letech 2010 a 2011 se jejich zdravotní stav opět výrazně zhoršuje. Vzhledem k dostatečné saturaci stromů vodou z letošního jarního období byly barevné změny v korunách nově napadených kůrovcových stromů ve větší míře patrné teprve v druhé polovině srpna a v září, a to i přes extrémní průběh počasí v letním období. Hrozba rozsáhlé kůrovcové gradace je však nyní velice akutní.

Kompletní článek s konkrétními informacemi k letové aktivitě jednotlivých druhů kůrovců a výhled do budoucna najdete v Lesnické práci 11/2015.

Autoři:
Ing. Miloš Knížek
Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D.
LOS VÚLHM, v. v. i.
E-maily: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autoři