Klimaticky odolné lesy, to je cíl spolupráce zemí ze střední a východní Evropy

Lesy střední a východní Evropy se ocitají na křižovatce. V důsledku změny klimatu se lesy a způsoby jejich obhospodařování, které se vyvinuly za posledních 300 let, pravděpodobně změní. Četné vědecké studie předpovídají výškový posun lesních vegetačních stupňů, který bude mít určující vliv i na možnosti pěstování hlavních hospodářských dřevin jako jsou duby, borovice, buk a další. Během příštích 50 let nemusí být některé z lesnatých oblastí vhodné pro hospodářské využívání. Udržení jakékoli dřevinné vegetace na takovýchto lokalitách budeme moci považovat za úspěch. „Není známo, do jaké míry se mohou původní dřeviny a jejich porosty přizpůsobit měnícím se přírodním podmínkám, zkušenosti však ukazují, že např. podporou žádoucích vlastností lze tento proces podpořit. Jedná se především o uplatňování jemnějších postupů hospodaření s podporou prostorové a druhové rozrůzněnosti porostů, snahu o maximální využívání přirozených procesů a ekologicky účinnou výchovu lesních porostů,“ vysvětluje docent Lukáš Bílek hlavní řešitel projektu za Fakultu lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze.

Climate-smart Forest Management for Central and Eastern Europa (CLIMAFORCEE) LIFE projekt (LIFE19 CCA/SK/001276) je financován z podprogramu LIFE Climate Action Evropské unie, byl zahájen v září 2020 s dobou trvání sedm let, tj. do konce roku 2027. Projektu se účastní 5 zemí ze střední a východní Evropy: Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko. Partnery projektu jsou čtyři kanceláře WWF (Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko), Bulharský státní lesní podnik, Česká zemědělská univerzita v Praze, Národní asociace soukromých vlastníků lesů a správců lesů z Maďarska a Lesy Slovenské republiky.

„Cílem projektu je revize stávajících hospodářských systémů, návrh a aplikace alternativních postupů s ohledem na probíhající změnu klimatu. Abychom mohli skutečný dopad realizovaných opatření vyhodnotit, je nezbytný i rozsáhlý monitoring, který bude probíhat s využíváním nejmodernějších prostředků dálkového průzkumu země,“ objasňuje spoluřešitel projektu docent Peter Surový z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Daná opatření budou aktivně uplatňována jak v lesích spravovaných projektovými partnery, tak i na dalších lokalitách napříč střední a východní Evropou. V průběhu řešení projektu bude hodnocena jak ekonomická proveditelnost, tak i ekologické dopady těchto alternativních postupů. Součástí řešení projektu je i snaha o začlenění klimaticky odpovědných lesnických opatření do místních a národních plánů a strategií a programových dokumentů regionálních fondů EU. Základními cíli projektu je i zvyšování povědomí lesnických odborníků o možnostech adaptace lesů na klimatickou změnu a veřejnosti o ekosystémových službách poskytovaných lesy a o dopadech klimatické změny na ně.

TZ ČZU