"Dámy a pánové, dokázali jste to! Uspěli jste tam, kde se to před šesti lety nepodařilo," řekl delegátům francouzský prezident Francois Hollande s připomínkou neúspěšné kodaňské klimatické konference. A připomněl, že univerzální a závazná dohoda byla uzavřena navzdory dřívější skepsi.
Na dokumentu se shodli zástupci 196 delegací po vleklém vyjednávání. Detaily se řešily i na poslední chvíli. Schválený text předpokládá, že ve druhé polovině století bude dosaženo rovnováhy mezi emisí skleníkových plynů a jejich absorpcí přírodou. Kompromis je výsledkem rokování mezi státy, které trvaly na co nejambicióznějších cílech, a těmi, které - jako Čína či Indie - chtěly méně tvrdé podmínky.
Dohoda mimo jiné předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. S touto podporou se ale počítá dál s tím, že 100 miliard je považováno za spodní hranici.
Konferenci hostila Francie měsíc po teroristických útocích, které v Paříži vzaly život 130 lidem. Její výsledek šéf americké diplomacie John Kerry bezprostředně označil za "úžasné vítězství pro celou planetu a budoucí generace".
Podle amerického prezidenta Baracka Obamy dohoda není dokonalá, ale je nejlepší šancí, jak uchránit planetu od dopadů globálních klimatických změn. "Američané mohou být hrdí, protože tato historická dohoda je poctou americkému vedení. V uplynulých sedmi letech se Spojené státy staly celosvětovým vůdcem v boji proti klimatickým změnám," řekl šéf Bílého domu.
Účinnost dohody je podmíněna ratifikací alespoň v 55 státech produkujících nejméně 55 procent skleníkových plynů. Ratifikační proces by měl začít v dubnu příštího roku.
Klimatická konference vyvolala kritiku ze strany republikánů, kteří kontrolují Kongres. Varují, že Obamovy závazky snížit emise tepelných elektráren ve Spojených státech připraví tisíce Američanů o práci a zvýší ceny za elektřinu.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu) Christine Lagardeová pařížské ujednání považuje za zlom; nyní je podle ní důležité stanovit cenu za uhlík, který je součástí skleníkových plynů.
Hlavní body nové dohody o klimatu
Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou muset zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou. Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se.
Český premiér Bohuslav Sobotka označil dohodu za "historický kompromis". Sice neodpovídá docela české představě o ambicióznosti závazků, ale je "povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám".
Podle vědců a ekologů, oslovených ČTK, by česká vláda a parlament měly co nejdříve přijmout antifosilní zákon, více podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny. Dohoda je podle expertů i příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání.
Některé velké tuzemské firmy, které patří mezi největší znečišťovatele ovzduší jako ČEZ, závěry pařížské konference vítají. Podle Teplárenského sdružení ČR se ale v praxi nic nezmění.
Vědci: Výsledek klimatické konference je pro Česko velký závazek
Podle ČTK, red.
