Rádi bychom v Lesnické práci i na Silvariu zprostředkovali zkušenosti a názory zadavatelů prací na straně jedné a dodavatelů prací na straně druhé. Věříme, že se obě strany aktivně zapojí do diskuze a pomohou definovat principy a zásady nasazování TDS v českých lesích. K diskusi využijte možnost komentářů pod tímto článkem a hlasovat můžete také v anketě k tématu.
Výzva k diskuzi
Snahou redakce bylo sestavení základního výčtu problémů, které je potřeba řešit, nebo je alespoň brát v úvahu. Bez komunikace obou stran bude jen těžké najít kompromisy, které přihlédnou ke všem aspektům (a není jich málo), ale hlavně, které povedou k sestavení Zásad pro TDS, které budou respektovat obě strany k oboustranné spokojenosti. Konečné slovo by měl mít samozřejmě vždy vlastník lesa, ale rozumí jeho venkovní personál dostatečně dané problematice? Probíhá předávání pracovišť na základě kvalitní technologické přípravy, kterou si obě strany předem odsouhlasily?
Výsledkem diskuze, která bude určitě probíhat v několika příštích číslech LP, by mělo být zmenšení napětí v LH nastavením nových moderních pravidel či zásad nasazování TDS při provádění prací v lese (rozestupy a šířka linek, výběr stroje apod.) a odstranění nepodložených individuálních názorů některých venkovních pracovníků, kteří podobně jako v 90. letech brání v některých případech dodavatelům v používání TDS, nebo si stanovují odborně nepodložená vlastní pravidla při jejich nasazování. Z diskuze by mohly vzejít náměty, jak docílit narovnání deformovaných cen, a tím zajistit potřebný technický rozvoj u dodavatelů prací – nejen těch velkých, ale i těch menších.
Navrhované okruhy k diskuzi
Na jaké problémy narážejí dodavatelé při nasazování TDS u zadavatelů prací?
Existují vzájemně konzultované a schválené Zásady pro nasazování TDS u různých vlastníků lesa? Jsou tyto Zásady samostatně zpracované pro porosty do 40 let a nad 40 let? Existují podpůrná kritéria, která lze vzájemně dodržovat, kontrolovat a vyhodnocovat?
Na začátku by mělo padnout zásadní rozhodnutí, jestli TDS do konkrétního porostu ano, či ne. Dodavatel má nakoupené stroje, které následně ale nesmí používat (požadovaná max. šířka). Jaké má k tomu venkovní personál argumenty? Lze respektovat malé TDS, ale současně nebránit práci větších TDS? Zástupce vlastníka brání vstupu konkrétního typu stroje do lesa na základě vlastního názoru – např. TDS s podvozkem 6x6 nebo 8x8 nesmí vykonávat výchovné zásahy v porostech do 40 let?
Rozčlenění porostů neodpovídá daným podmínkám. Technologickou přípravu si nedělá zástupce zadavatele, ale někdy dokonce i operátor stroje. Musí pracovat TDS pouze z linky? Za jakých podmínek může TDS pojíždět po porostní půdě?
Znalosti našich lesníků ohledně TPP jsou chabé. Venkovní personál někdy určuje, jaký stroj má dodavatel použít a kdy. Má na to právo? Přitom cena ve VŘ byla kalkulovaná na konkrétní stroj dodavatele.
Měla by být VŘ vypisována samostatně pro porosty do 40 let a nad 40 let? Otevřeme novou šanci pro specialisty vybavené menšími stroji?
Intenzita probírkových zásahů. Velikost probírkového procenta. Kam se započítává hmota získaná rozčleňováním porostů?
Musí být jediným kritériem při výběrovém řízení minimální cena? Proč mají přednost staré levné stroje? Absence a zabránění technického rozvoje moderních technologií. Stává se ČR vrakovištěm Evropy pro TDS? Problematika přetáčených motohodin u TDS.
Technologická příprava pracovišť (TPP)
Existují obecné zásady TPP u LČR, VLS, členů SVOL? Kdo ve skutečnosti vykonává TPP a jak probíhá? Specialista zadavatele, „poslední“ výkonný pracovník zadavatele, zástupce dodavatele nebo operátor? Probíhá předávání pracoviště s možností diskuze obou stran a následných možných úprav technologické karty na základě venkovní pochůzky? Proč trvají zadavatelé prací na některých technologických postupech? Jaké mají argumenty?
Jaké by mělo být moderní rozčlenění porostů? Trvalé (po celou dobu) a vnitřní (dočasné)? Např. kombinace úzké vnitřní linky pro pojezd HA (harvestoru) a trvalé širší linky pro pojezd HA a VT (vyvážecího traktoru)? Má být rozestup linek stejný pro celou životnost porostu (15, 20, 40 m) a proč? Rozčleňování porostů do 40 let (širšími trvalými linkami a užšími vnitřními linkami) dočasně a nad 60 let trvale? Nerozčleňovat porosty do 40 let a používat jen pracovní úzké linky? Jaká má být optimální šířka linky (2,5, 3,0, 3,5, 4,0 m) a proč? Jaký smysl má požadavek na TDS široký méně než 2,40 m? Způsob označování stromů – cílových, těžených – s ohledem na práci TDS.
Probíhá předání pracoviště (venkovního personálu a dodavatele) na základě technologické karty (vyznačení linky, OM, upozornění na zvláštnosti – jinak pokuta)? Je o co se, při případném sporu, opřít?
Technické předpoklady TDS a škody při nesprávné TPP
Lze technicky ještě něco zlepšovat u TDS? Dosah jeřábu vs stabilita stroje. Emisní limity. Technická omezení TDS. Ekonomika provozu malých a větších TDS. Režimy nastavení výkonu motoru dle průměrné hmotnatosti. Přenos dat z harvestoru od dodavatele směrem k vlastníkovi či správci lesa.
Způsob práce TDS. Vhodnost jednotlivých strojů do různých lokalit. Výsledný tlak na půdu.
Jaké jsou skutečné technické novinky u TDS? Nebo jen více elektroniky – hlídání vyrobeného objemu, kontrola ze strany majitele, evidence výroby, GPS ad.?
Nová legislativa nařizuje používání nízkoemisních motorů u strojů vyrobených od roku 2014. Je omezením pro dodavatele splňovat alespoň normu, která do lesa nepustí stroje starší 6 let? Dokáže mít toto opatření vliv na cenu za m3? Je reálné v LH zavést minimální ceny za práci TDS ve spojení se splněním některých technických parametrů?
Je právem vlastníka lesa či jeho správce rozhodovat o tom, koho a co do porostu pustí? Existuje pak vazba na výši ceny za m3 a je za to ochoten zaplatit i v době „nekončícího“ snižování nákladů a minimálních cen? Stáří TDS vs opravy a prostoje.
Role lidského faktoru. Každý operátor je tváří dodavatele prací. Škody na porostní půdě, na půdě linek. Škody na cílových stromech. Na stromech podél linek. Počty přejezdů malých a velkých TDS. Prevence škod. Pomůcky. Ošetřování poškozených stromů. Sankce za škody vs. Zásady.
Celosvětové trendy aneb jak to dělají u sousedů
Současný stav na trhu s pracovními silami. Aktuální počty, jejich kvalifikace a dodržování BOZP. Atraktivita práce v lese. Příčiny? Pracnost při motomanuální těžbě. Fyzická námaha. Kvalita směrového kácení. Vhodná délka sortimentů.
Práce TDS z linek. TDS i v mladých porostech. Práce TDS na svazích. Rostoucí prodej trakčních navijáků s převodovkou. Jak provádět výchovné zásahy v probírkách do 40 let nasazením TDS?
Proč se malé TDS u velkých výrobců již prakticky nevyvíjí? Jaká je průměrná amortizace strojů a čím se řídí? Lze zavést minimální ceny prací v LH podobně jako ve stavebnictví?
Na závěr
Určitě jsme nevyjmenovali všechny problémy, které dnes trápí lesnický provoz – jen některé, ale určitě jedny z hlavních. Současně se zpracováním otázek se ukázalo, jak složitý je náš obor, a co všechno je potřeba brát na zřetel. Přesto nám vzniklo skutečně velmi široké téma pro diskuzi a prostor pro nápravu toho, o co se v posledních 15 letech bojovalo. O slušné a ekonomicky udržitelné podmínky pro práci v lese, v kontextu s nedostatkem pracovníků, kterých v lese s ohledem na nabízené jistoty neustále ubývá.
red.
