Novelu, která upravuje mimo jiné náhrady za hospodaření v chráněných místech, v únoru projednala vláda. Ministerstvo zemědělství nyní požaduje její úpravu právě kvůli systému náhrad. Nelíbí se mu, že by státní lesy neměly dostávat náhradu za hospodaření v chráněných místech. Sněmovna začne novelu projednávat zřejmě příští týden. Platit začne podle předpokladů v lednu 2017.
Ministerstvo životního prostředí plánovalo zahájení kampaně na začátku letošního roku. Vyhlášení parku by se mělo týkat 17 obcí. Část jejich obyvatel považuje dosavadní ochranu území za dostatečnou a obává se případných omezení. Proti vyhlášení národního parku se lidé vyjádřili i v anketách, petici proti vyhlášení podepsalo už dříve na 14 000 lidí. "Projednání petice čeká na dobu, kdy se začne rozhodovat o vyhlášení národního parku," řekl ČTK mluvčí petičního výboru, lesník Miroslav Pecha.
Středočeský kraj podle Nicole Mertinové z krajského úřadu analyzuje předešlá jednání a do doby legislativních změn bude hledat optimální nastavení režimu hospodaření v zamýšleném NP Křivoklátsko. "V dalším jednání s obcemi budou samozřejmě pozvány všechny obce, kterých se záměr týká," uvedla Mertinová.
Status národního parku by mělo získat nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti. S výjimkou klidového území se budou lidé na většině území pohybovat svobodně, místní obyvatelé, vlastníci a nájemci neomezeně. V NP má ležet jen Karlova Ves, ostatní obce by zůstaly za jeho hranicemi.
Změna péče na Křivoklátsku má přinést pestřejší přírodu
Změna péče o živočichy i rostliny na Křivoklátsku spojená s plánovaným vyhlášením národního parku má přinést pestřejší přírodu i zabránit privatizaci lesů na 97 procentech území chystaného národního parku. Zároveň by to mělo znamenat ukončení debaty o možném vodním díle, například přehradě či suchému poldru, na řece Berounce. ČTK to sdělil vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla.
O vyhlášení Národního parku Křivoklátsko se letos začne rozhodovat, podmínkou je schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí i Středočeský kraj jsou pro vznik národního parku, proti jsou některé obce. Změnu statutu by se měla přibližně šestina plochy chráněně krajinné oblasti změnit na národní park.
Jinak by mělo vypadat například lesní hospodaření. "Cílem péče o lesní ekosystémy v národním parku je přeměnit les na věkově i druhově různorodý, který bude zastoupením jednotlivých dřevin odpovídat přírodním stanovištím," uvedl Hůla.
Tím se podle vedoucího správy nastartují přírodní procesy, které mají vést k tomu, že se les bude dál vyvíjet bez zásahů člověka. "V NP Křivoklátsko je předpoklad v konečné fázi ponechat přírodním procesům cirka 70 procent lesních ekosystémů, tedy zhruba 7000 hektarů v časovém horizontu 100 až 150 let od zahájení přeměny," informoval Hůla. Zbylých 30 procent lesa má podle něj zůstat pod stálou intervencí člověka, protože se jedná o lesní ekosystémy, které vznikly vlivem člověka.
Nyní se v lesích na Křivoklátsku pěstují podle Hůly ekonomicky zajímavé druhy lesních dřevin, zejména smrk, borovice, modřín, buk a dub, a to systémem stejnověkých monokultur, které se pak najednou vykácí a zasadí se les nový, opět stejnověký a monokulturní. Tyto porosty jsou podle Hůly náchylné k poškození hmyzem i klimatickými vlivy. "Proto je nutné používání chemických přípravků, obnova porostů není možná díky tlaku zvěře přirozenou cestou, je nezbytné kultury nákladně oplocovat a podobně. To samozřejmě přírodě příliš nesvědčí," dodal vedoucí správy.
Klíčovou změnou pro lesní ekosystémy má být také změna mysliveckého hospodaření, protože nyní jsou v lesích přemnožená prasata divoká i spárkatá zvěř. Podle vedoucího správy postupně mizí z porostů vzácnější druhy dřevin a keřů a les není schopen se samovolně obnovovat. Zároveň dochází k výraznému ochuzování bylinného patra včetně zániku lokalit zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů.
"Cílem péče o zvěř (zejména spárkatou) je snížit její stavy a poměr pohlaví u jednotlivých druhů na přírodě blízké hodnoty, to jest přiblížit se rovnovážnému stavu. S tím souvisí i zlepšení kvality zvěře," vysvětlil Hůla.
Statut národního parku by mělo získat nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti. S výjimkou klidového území se budou lidé na většině území pohybovat svobodně, místní obyvatelé, vlastníci a nájemci neomezeně. V národním parku má ležet jen Karlova Ves, ostatní obce by zůstaly za jeho hranicemi.
Zdroj: ČTK
red.
