- Jaký byl rok 2025 pro nestátní vlastníky lesů?
Vzhledem k ústupu kůrovcové kalamity a minimálnímu výskytu bořivých větrů se zdá, že docela dobrý. Dobrý je i vývoj ceny jehličnaté kulatiny, která dosáhla historického relativního maxima. Méně veselé je to pro vlastníky lesů, kteří obchodují vlákninu nebo listnaté dříví. Tam se naopak pohybujeme na pokraji rentability a cenová relace mezi jehličnatou kulatinou a jehličnatou vlákninou je na historickém minimu. Dobře dopadla i snaha o zastavení novely zákona č. 114/1992 Sb., která obsahovala mimo jiné i vyhlášení nového zbytečného národního parku na Křivoklátsku. Podařilo se dosáhnout odložení účinnosti nařízení proti odlesňování, a to také není málo. Není to vítězství, ale snad se podaří v letošním roce dosáhnout nějaké úpravy a zjednodušení.
- Novela lesního zákona přinesla ukotvení platby za ekosystémové služby lesů, ale zároveň mnozí vlastníci neobdrželi ani podporu z existujících programů. Jaký je aktuální stav ke konci roku a jaké jsou vaše představy ve vztahu k platbám za ekosystémové funkce lesů?
Pokud se týká plateb na základě nařízení vlády č. 30/2014 Sb. za druhé pololetí roku 2024, pak je situace neutěšená. Přes všechny sliby bylo proplaceno cca 50 % žádostí v objemu 600 mil. Kč, ale probíhá zasílání rozhodnutí na celý objem, a tak polovina žádostí bude hrazena až v roce 2026, což vzhledem k hrozícímu rozpočtovému provizoriu může být komplikované. Reálně tedy hrozí, že někteří vlastníci budou danit příspěvky dříve, než je obdrží. Celý systém plateb je více než rok ve skluzu a je otázkou, zda bude v roce 2026 vyplacena alespoň část žádostí za rok 2025.
Pokud se týká plateb za ekosystémové služby, tam se zcela potvrdila naše obava, že bude připraven systém bez nás a my budeme jen v roli připomínkového místa. Obávali jsme se, že sem bude překlopena zkrachovalá adaptační platba, a to se bohužel stalo. Celé se to opět jeví jako nesmírně komplikované, drahé a omezující pro vlastníky, bez zjevného efektu a se snahou o revanš za uvolnění poměrů v novele lesního zákona. Částka, která by byla třeba na pokrytí této platby, přesahuje 4 000 Kč/ha, a tak je asi nereálné se domnívat, že toto bude v současném nedostatku prostředků v rozpočtu možné prosadit. Díky Bohu. Museli bychom pravděpodobně vyzvat vlastníky k bojkotu takovéto platby.
Odborné články, zajímavé rozhovory, reportáže a novinky z lesnicko-dřevařského sektoru najdete každý měsíc na stránkách časopisu Lesnická práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
- Kde aktuálně vidíte největší hrozby pro lesní hospodářství?
Je to stále ta samá písnička – nové a nové nápady na omezení hospodaření. Nařízení o obnově přírody, EUDR či nedávný nález Evropského soudního dvora o ochraně ptáků, který hrozí zastavením těžeb po dobu hnízdění. Stále nová zvláště chráněná území, nové parky a CHKO, k tomu ještě další plíživé kroky v podzákonných předpisech propisující se do vyhlášek a snaha o nové biokoridory a územní systémy ekologické stability v rámci územního plánování apod. Proti tomu však jde nekoordinovaná snaha o posílení spotřeby dřeva a biomasy v rámci dekarbonizace energetiky a udržitelné výstavby, která je mnohdy podpořena z veřejných prostředků. Ohrožením je i dlouhodobá snaha o snížení váhy soukromého vlastnictví lesů, která se táhne celou společností. Zájem veřejnosti na stále větší využívání lesů k rekreaci, k jízdě na kole a lyžích a také na využití pro všemožné další aktivity se přirozeně mnohdy do konfliktu s vlastníky dostává. Rozhodování sporů obecnými soudy však mnohdy nahrává snaze o oslabení práv vlastníků a postupná eroze respektu k soukromému vlastnictví je z mého pohledu velice nebezpečná.
Vlastnické vztahy v lesích
Zdroj: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR v roce 2024
- Jaká jsou vaše očekávání od nastupující vlády z hlediska podpory nestátních vlastníků lesů, prosazení novelizace zákona o myslivosti nebo přístupu k ochraně přírody?
Osobně si nemyslím, že dojde k nějakému zásadnímu zvratu v postojích politiků. Převážnou část jich známe celou řadu let a někteří už byli ve vládě v předchozím období. Slibů jsem slyšel za dobu, co jsem členem vedení SVOL, tolik, že už jsem velmi zdrženlivý v očekávání nějakých změn.
Potřebovali bychom ukotvit podpory vlastníků lesů systémem, který nebude každý rok přinášet nejistotu, zda se peníze nakonec najdou, nebo nenajdou. Pro celou řadu majetků se ztrátou těžební možnosti po kůrovcové kalamitě jsou příspěvky zásadním příjmem, který zajišťuje schopnost uhradit nezbytné náklady na správu majetku. Chceme věřit, že novela lesního zákona, která směřuje výnosy z Lesů ČR, s. p., do rozpočtu Ministerstva zemědělství, by mohla problém vyřešit. Nevypadá to ale, že do lesů má mířit část výnosů z emisních povolenek, kde cítíme jistý morální nárok na tyto prostředky. Je třeba zastavit trendy v ochraně přírody, o kterých jsem hovořil v úvodu, a přestat plýtvat penězi na nové parky a chráněná území. Bylo by nanejvýš vhodné, aby byl novelizován zákon o myslivosti, ale v tomto směru mám spíše obavy ze současného rozložení sil. Budeme se snažit rovněž jednat s politiky, aby na evropské úrovni bojovali za zrušení EUDR, nebo alespoň za jeho zjednodušení a omezení dopadu směrnice na obnovu přírody, a pokud se to nepodaří, tak za plnou kompenzaci újem, kterou to vlastníkům přinese. Netrpělivě očekáváme rovněž novelizaci nařízení vlády č. 30/2014 Sb., včetně valorizace sazeb, které se neměnily již mnoho let.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
