logo Silvarium tisk

Jiří Mánek hodnotí 100 dní ve vedení NP Šumava

Prvních sto dní je ve funkci ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Největším problémem, který řeší, je rozpočet. Od zřizovatele dostane šumavský park méně peněz, než tomu bylo v roce předchozím. Podle Správy parku se podařilo zažehnat kůrovcovou kalamitu, a na Šumavě tak dramaticky poklesl počet pokáceného, a tedy prodaného dříví.

„Správa Národního parku Šumava je po stránce ekonomického fungování zanedbaná. Není nastavená nato, aby fungovala jako prosperující podnik. Několik let se zde díky kůrovcovým těžbám žilo v blahobytu, aniž se myslelo na budoucnost. Tahle nezodpovědnost se musí změnit. My se dnes snažíme pracovat na plné obrátky, ale úspěchy můžeme očekávat až tak za dva roky. Rok 2013 bude pro nás kritický, nicméně víra mě zatím neopustila,“ říká Jiří Mánek.

- Máte za sebou 100 dní ve funkci ředitele Správy NP a CHKO Šumava. Co pro vás tyto dny znamenaly a jaké úkoly jste musel řešit?

Předně jsem si musel vytvořit tým svých nejbližších spolupracovníků a pak se rovnou začalo pracovat, prostor na rozkoukávání nebyl. Hned v prvních dvou týdnech jsme museli neodkladně vyřešit problém spadlé soví voliéry v Borových Ladech, jinak bychom museli vrátit dotaci. Hned týden na to přišla nemilosrdná zpráva z ministerstva životního prostředí o limitu na mzdy pro rok 2013, který je o 11,3 milionu korun menší než pro rok 2012. Proto jsme museli bezodkladně snížit počet pracovníků o 30. Celých 100 dní se potýkáme s problémem, jak po zvládnutí kalamity a poklesu tržeb za kůrovcové dřevo vyjdeme s penězi letos a jak sestavíme rozpočet pro příští rok. Těch 100 dní bylo hektických. Na druhou stranu se nám povedlo i několik dobrých věcí, například po třech letech marného snažení se nám podařilo projednat v Radě Národního parku Šumava rozborovou část Plánu péče, otevřeli jsme nové vyhlídkové místo pod Černou horou, domluvili jsme se se zemědělci jak vytvářet prostor pro nové farmy a řadu dalších pozitivních věcí.

- Jaké dostali ti odcházející odstupné?

To je věc, která také řádně ruinuje náš rozpočet. Podle platné kolektivní smlouvy, kterou uzavřeli moji předchůdci s odborovou organizací, ti co odchází, mají právo na několik odstupných platů – tři, šest, ale také osm. Proto jsme museli rychle kalkulovat, abychom rozdali výpovědi co nejrychleji a v lednu nám zbyly peníze na výplaty ostatním zaměstnancům. Díky odstupným mají propuštění lidé prostor pro to, aby se o sebe postarali a našli si jinou práci. Pro ty kteří zůstali ale nejsou peníze na odměny, které pomáhaly před vánoci.

- Dostal jste při vašem nástupu na místo ředitele parku nějaké zadání od ministerstva životního prostředí?

Ano, (1) dokončit započatou práci v likvidaci kůrovcové kalamity, (2) vytvořit plán péče pro příští plánovací období na 12 až 15 let a začít jej realizovat, (3) projednat a vyhlásit novou zonaci NP Šumava, (4) stabilizovat péči o lesní ekosystémy, nastavit standardy a realizovat jí.

- Vy sám jste musel park opustit za ředitelování Aloise Pavlíčka kvůli svému kladnému postoji k boji s kůrovcovou kalamitou. Jaké byly roky strávené „venku“?

Deset let jsem byl státním zaměstnancem. To, že jsem z parku na 5 let odešel, dnes vnímám jako největší dar, jaký jsem mohl v životě dostat. Začátek byl samozřejmě krušný, když jsem si hledal živobytí. Na vlastní kůži jsem si užil přísloví, že co tě nezabije, to tě posílí. Vyzkoušel jsem si soukromý sektor a doporučoval bych to každému, kdo je delší dobu státním zaměstnancem. Je důležité si uvědomit, že každá koruna je důležitá. V soukromém sektoru si na sebe člověk musí tvrdě vydělávat. Když jsem se vrátil na park jako náměstek Jana Stráského, tak jsem znovu viděl, že když organizace typu národního parku s půlmiliardovým rozpočtem tratí náhle sto tisíc korun kvůli nějaké nepovedené akci, tak to nikoho vlastně nezajímá. Mnohdy se nad tím mávne rukou. Mně to také kdysi přišlo normální. Dnes už ne. V rodinném rozpočtu a soukromém sektoru by se to nestalo a za mého ředitelování se to nebude dít ani v NP Šumava.

- Vaším nejtěžším úkolem je naplánovat vyrovnaný rozpočet pro příští rok. Podařilo se?

Zatím vše připravujeme, nicméně je jisté, že přijdou velmi vážné problémy. Je pro mě šokující, že po několikaleté kůrovcové kalamitě, kdy se kácelo a prodávalo statisíce kubíků dřeva, jsou všechny rezervní fondy Správy Národního parku Šumava prakticky prázdné. Jsme v téměř neřešitelné situaci. Pokladna prázdná, klesly příjmy za dřevo a snížil se příspěvek od zřizovatele. Žádné kosmetické úpravy to nevyřeší, nejde o jednotky milionů, jde o desítky milionů, které Správě parku budou příští rok chybět. Úspory, utahování opasku, ani zaměření na příjmy to nevyřeší. Chce to systémovou změnu ve financování Správy NP Šumava. Letos jsme už zastavili všechny výdaje. Po stránce ekonomického zajištění budoucnosti tu nikdo nepracoval hodně dlouho. Snažíme se racionalizovat provoz, ve veřejné dražbě prodáme 20 procent správových aut, které nejsou využité, do zbylých nainstalujeme GPS zařízení, aby nedošlo k jejich zneužívání k soukromým účelům. Rok 2013 bude kritický, nicméně stále jednáme s ministerstvem životního prostředí.

- Bude se v rámci racionalizace hospodaření v NP Šumava měnit systém prodeje dříví? Funguje podle vás v současnosti dobře?

V zásadě je systém dobrý, jeho prvky nebudeme měnit. Ve větší míře využijeme aukcí a rozhodně zvýšíme kontrolní činnost.

Prodej dřeva z Národního parku Šumava je teď průhledný, efektivní a navíc i výnosnější (TZ Správy NP a CHKO Šumava)

- V rámci šetření jste museli uzavřít i manipulační sklad v Nové Peci. Co s ním teď bude?

Na Šumavě končí kalamita kůrovcová a přichází kalamita ekonomická. Obcím se snížily příjmy, Národní park Šumava na tom je nevalně. Zavření manipulačního skladu bylo ekonomickou nutností. Jeho provoz byl absolutně nerentabilní, pro letošní rok tam mělo jít 7500 kubíků dřeva, to zvládnou zpracovat 4 lidé za 3 měsíce. A přitom jich tam pracovalo 18.  Když tahle čísla ukážete komukoli, kdo tomu rozumí, tak se diví, že to mohlo vůbec tak dlouho fungovat. Manipulační sklad měl své opodstatnění v době kůrovcové kalamity, kdy tam šlo 40 tisíc kubíků za rok, a i tak tam mohlo být méně pracovníků. My mnohem lépe prodáváme dřevo přímo z lesa. Přesto jednám se starostou Nové Pece, aby nezaměstnanost v Nové Peci neklesla tolik. Hledáme společné řešení jak zaměstnat alespoň 4-5 lidí a zdá se, že se to podaří.

- Podle svých slov se vám na Šumavě podařilo zastavit kůrovcovou kalamitu. Kolik jí padlo za oběť stromů?

Někdy nám bylo vyčítáno, že jsme hovořili o kůrovcové kalamitě tisíciletí. Nicméně když se podíváte na reálná čísla, tak tomu tak skutečně bylo. Největší popsaná kalamita až do roku 2007 byla kalamita Klostermannovská z konce 19. století. Tehdy po větrné kalamitě na území, které odpovídá současnému národnímu parku, padly kůrovci za oběť 2 miliony stromů. A to celé za dobu 14 let. Nyní jen od roku 2007 do konce letošního roku, tedy za pouhých 5 let, kůrovec na stejném území zahubil přes 3 miliony stromů. Proto přívlastek tisíciletá je na místě. Na druhou stranu, pokud někoho nenapadne rozšiřovat bezzásahovost tam, kde kůrovec lesy ještě nesežral, tak si můžeme být jisti, že za našich životů už kůrovcovou kalamitu takových rozměrů na Šumavě nezažijeme.

- Obecně panuje shoda na tom, že veřejné mínění o lesích a lesnictví ovlivňují prostřednictvím médií daleko více různá hnutí ekologického a ochranářského směru než samotní lesníci, zvláště problematické je to právě v případě Šumavy. Máte v rámci Správy parku nějakou strategii, jak to změnit? Dá se s tím podle vás něco dělat?

V zásadě je jediný lék - dlouhodobá koncepce a její vytrvalá a systematická realizace. Řada českých ekologických iniciativ se u veřejnosti i díky Šumavě zdiskreditovala. V podstatě je veřejnost vnímá velmi negativně. To je podle mého názoru škoda, protože nevládní organizace jsou ve zdravé společnosti potřeba. Bohužel některé z nich se již zaprodaly politice a aktivně se zúčastňují politických meetingů po boku a na podporu politických stran. Případně jejich radikální představitelé či mluvčí nejsou schopni dialogu. Veřejnost je dnes jasně na naší straně. Poslední výzkumy veřejného mínění, které byly prováděny renomovanými agenturami v celém Jihočeském kraji (1000 respondentů) a celém Plzeňském kraji (také 1000 respondentů) ukazují, že veřejnost je nám nakloněna. V Jihočeském kraji je to 63%, v Plzeňském dokonce 68%.

- Šumavské lesy jsou plné ležícího dřeva. Nepřemýšleli jste, že byste alespoň část efektivně využili?

Ponechávat takové množství dřeva v lese je nehorázný nesmysl. Považuji to za naprosto nekompetentní, neodborné a nehospodárné rozhodnutí. Jen za roky 2008-2011 bylo v lese ponecháno dřevo za 200 milionů korun. Navíc to je dřevo, do kterého se investovaly prostředky na jeho výrobu. Stromy se musely pokácet, odkornit a rozmanipulovat.  To je podle mého názoru trestuhodné plýtvání. Bohužel na některé tyto práce dříve Správa parku dostala dotace a dotační podmínky jsou takové, že my to dřevo dnes nemůžeme vytáhnout a prodat. Takže se po Šumavě v lesích válí tisíce kubíků dřeva a lidi ho nemůžou použít ani na palivo. Napadlo mě, že když už tam dřevo musíme ponechat k zetlení, tak z něho vyrobíme alespoň něco užitečného pro návštěvníky. Jako třeba vyhlídku na Černé hoře a máme další nápady jak to dřevo využít pro veřejnost, přitom zůstane nadále v lese. Vyhlídek bude více, možná je budou následovat různé stezky, sruby a jiné. Uvidíme.

- Za úspěch lze určitě považovat schválení rozborové části Plánu péče, což se před tím 3 roky nedařilo. Co to rozhodnutí znamená pro Šumavu?

Plán péče má dvě části, nám se podařilo připravit jeho první část tedy rozborovou, která hodnotí uplynulé 10leté období péče o národní park. Po dobu 3 let se tento materiál nepodařilo projednat. My jsme si při hodnocení uplynulého období sundali růžové brýle a pojmenovali jsme věci pravými jmény. Proto máme tento materiál dnes schválený a můžeme pracovat na druhé části Plánu péče, tedy na návrhu jak pečovat o národní park v příštím nejméně desetiletém období. Doufám, že se nám to podaří dotáhnout do konce a že v příštím decenniu bude o Šumavu pečováno tak jak si zaslouží, aby mohla být čím dál tím více zelená.

- Můžete zkusit nějak shrnout hlavní zásady, které by podle vás měly být obsaženy ve zmíněné druhé části Plánu péče?

Určitě bude vytvořen prostor pro divokou přírodu, kam ale chceme přivést návštěvníky, aby viděli, v čem jsou výjimečné krásy Šumavy a proč je tak přírodovědně bohatá a vzácná. Nebudeme Šumavu před lidmi uzavírat a skrývat. Určitě to bude aktivní ochrana a údržba typické šumavské krajiny, to je krajiny s bezlesím, nikoli s vše pohlcující sukcesí. Určitě to bude přírodě blízké lesní hospodaření, určitě to bude koncept trvale udržitelného turismu a určitě nebude chybět spolupráce s regionem, stejně jako udržení genia loci tradičních šumavských obcí bez nepatřičných staveb. To jsou hlavní akcenty, na které nesmíme v plánu péče zapomenout.

- Správa parku dostala pokutu za činnost v letech 2010 a 2011. Což byla léta ředitelování Františka Krejčího a Jana Stráského. Vy jste se proti rozhodnutí odvolal. V jaké fázi je toto řízení?

Správa dostala pokutu za to, že ve druhých zónách zpracovávala kůrovce a údajně při tom rušila tetřeva. Je dobré připomenout, že v roce 2006 Správa dostala pokutu 600 tisíc korun za to, že ve druhých zónách nezpracovala kůrovcem napadených 300 stromů. Od té doby uhynulo ve druhých zónách žírem kůrovce dva miliony stromů a žádné pokuty se nerozdávaly. Podle platného Plánu péče se kůrovec ve druhých zónách musí likvidovat. O bezzásahovosti se nepíše ani v zákoně ani nikde jinde ani slovo. Přírodu máme pořád stejnou, pravidla boje s kůrovcem jsou pořád stejné,  plán péče je pořád stejný, zákon je pořad stejný. Jenom jednou se za stejné postupy pokuty rozdávají a jindy nerozdávají. Pokud jde o tetřeva, neexistuje jediný důkaz, že by byl tetřev těžbou rušen, dokonce jsou studie, které říkají, že mu práce v lese zas tak moc nevadí. Musím tedy konstatovat, že jsme se proti rozhodnutí o udělení pokuty odvolali a nikoho to za popsaných skutečností nemůže překvapit. Zatím čekáme, jak se k našemu odvolání postaví odvolací orgán, kterým je MŽP.

- Budete používat chemii v roce 2013 a riskovat tím další pokutu?

Chemie se s NP smí používat, byť není žádoucí. Pokud k tomu máte včas vydanou výjimku, není se třeba obávat pokuty. O použití či nepoužití chemie v příštím roce ještě vedeme diskusi. Musíme nejprve detailně vyhodnotit kůrovcovou sezónu a zdroje kůrovce pro příští rok. V každém případě připravíme plán boje s kůrovcem ve variantě s chemií i bez chemie. Pokud s chemií, pak jen na pracovišti Srní a Modrava jinde ji používat nebudeme. Nutno také říci, že pokud nebude použita chemie, budeme muset na lapáky pokácet až desetinásobné množství stromů. To si někteří kritici nechtějí uvědomit.

Jiří Mánek (40 let)
Pochází z rodiny lesníka z Horské Kvildy na Šumavě. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studoval také lesní inženýrství na ČZU Praha. Od roku 1996 pracoval deset let v šumavském národním parku, kde začínal jako referent. Od roku 2004 byl náměstkem ředitele Aloise Pavlíčka.
Od roku 2007 vykonával řadu funkcí v soukromém sektoru, například provozoval laboratoř na výzkum genetiky smrku ve Vimperku. Působil v oblasti PR a marketingu. Loni v únoru se vrátil do parku jako náměstek ředitele Jana Stráského, po kterém od července převzal řízení parku.


red.

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4934

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4404

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 3004

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Zobrazení: 2829

Na vážné problémy a výzvy související se současným hospodářským vývojem v Německu poukazují výsledky průzkumu Německého...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2594

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2591

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě