Horké a suché roky v posledních letech stále více ovlivňují lesy v Německu. Škůdci, zejména podkorní hmyz, se množí v suchem oslabených porostech. Nahodilé těžby tvořily podle Spolkového statistického úřadu v roce 2020 75 % z celkových těžeb 80,4 mil. m3, v roce 2021 to bylo 60 % z celkových 83 mil. m3. Většina z nahodilých těžeb jde na vrub právě podkornímu hmyzu. Od roku 2018 přišlo Německo o téměř pět procent zásob svých lesů. O stavu německých lesů, výzvách a obecně o roli a postavení lesů a lesníků v Německu jsme si povídali s Peterem Elsasserem v lesnickém ústavu Thünen Institute v Hamburku.
Stav Německých lesů
– Čtvrtá národní inventarizace lesů v Německu byla zahájena v dubnu loňského roku, všechna data by měla být shromážděna do konce roku 2022. Bez ohledu na to je možné si již nyní udělat obrázek o změnách, které se v německých lesích udály od poslední inventarizace v roce 2012?
Data zatím nebyla analyzována, protože inventarizace stále ještě probíhá. Ale díky politice v oblasti klimatu máme k dispozici data z inventarizace skleníkových plynů z roku 2017 založené na síti ploch federální inventarizace lesů, se kterou by bylo možné načrtnout určitá srovnání. Má ale výrazně menší velikost vzorku, takže můžeme mluvit spíše o tendencích ve vývoji. Například plocha zastoupení listnatých dřevin se zvýšila asi o dvě procenta, v lesích se nachází více starých stromů a mrtvého dříví a zásoba se během pěti let zvýšila o šest procent. Na druhou stranu jsme si vědomi dalších změn. V letech 2018 až 2021 jsme měli tři roky sucha, během nichž odumřelo na 200 mil. m3 dříví.
– Střední Evropa byla v důsledku extrémně suchého a teplého počasí zasažena bezprecedentní kůrovcovou kalamitou. Jednou z nejvíce postižených zemí bylo Německo. Mohl byste stručně shrnout současnou situaci a říci, jaký vývoj očekáváte v letošním roce?
Svým způsobem jsme měli štěstí, pomohlo nám vlhké jaro 2021, kdy se lesy, kromě těch definitivně odumřelých, mohly zotavit. Ale jak jsem zmínil, 200 mil. m3 dříví po nahodilé těžbě je pryč. Myslím, že jedním z důležitých faktorů je, že nestabilní stromy jsou nyní mrtvé. Proběhla určitá selekce těch, které jsou schopny přežít. Tím pádem bych očekával, že i za průměrných podmínek počasí stabilnější stromy v lesích přetrvají. Na druhou stranu jejich životaschopnost již mohla být také poškozena stresem. Ale nejsem prorokem, neumím předpovídat budoucí klimatické podmínky ani reakci stromů na ně. Je však zřejmé, že v blízké budoucnosti budeme muset obnovit velkou plochu – současné odhady předpokládají téměř 400 tis. ha. Jasné je také to, že smrk, který byl dříve chlebem lesního hospodářství, se stal na mnoha místech příliš rizikovou dřevinou, a proto bude v budoucnu hrát mnohem menší roli.
Celková těžba dříví v Německu. Zdroj: Spolkový statistický úřad
Kritika německého lesnictví z vlastních řad
- Německo je považováno za kolébku moderního průmyslového lesnictví. Peter Wohlleben – celosvětově známý autor a lesník – však tento systém (jednostranné zaměření na maximalizaci produkce dřeva) ostře kritizuje a tvrdí, že vedl k vytváření méně odolných lesů. Propaguje myšlenku ponechání lesů přírodě jako nejúčinnější způsob, jak se vyrovnat se změnou klimatu. Jaký je váš názor?
Obdivuji ho za jeho jistý smysl pro marketing v kombinaci se schopností míchat pohádky a biologické informace tak, aby se dobře poslouchaly, což je jistě jeden z lukrativnějších způsobů, jak se vyrovnat s krizí středního věku. Jiné aspekty se mi líbí méně – když si stromy šeptají a maminka stromu se stará o svá nemocná stromová miminka, je to ne pouze vtipný nesmysl, ale také polidšťování přírody, redukující přírodu na lidská měřítka a lidské kategorie, což osobně považuji za neetické.
Jak jste otázku uvedli? Jednostranné zaměření na maximalizaci produkce dřeva? Nevím, jestli Peter Wohlleben to takto přesně řekl, ale výrok samotný představuje jednoho z obvyklých slaměných panáků (pozn. redakce: argumentační faul). Rychlý pohled na běžné výnosové tabulky by stačil k tomu, abychom ukázali, že většina obmýtí v naší zemi přesahuje věk maximálního výnosu. Méně odolné lesy? Další z těch roztomilých slaměných panenek. Když už něco srovnáváte, měli byste uvést referenční údaje, které pro srovnání používáte. Jaký je v tomto případě srovnávací základ: lesy méně odolné než zdevastované, které jsme zdědili na konci středověku? Ponechání lesů přírodě jako nejúčinnější způsob, jak se vyrovnat se změnou klimatu? Samozřejmě je to nejlevnější způsob, jak tento problém vyřešit: nechte to udělat matku přírodu! Ale příroda má jen málo důvodů brát v úvahu lidské potřeby. Kromě toho změna klimatu by mohla nabrat rychlosti, která přetíží schopnost přírody reagovat. Z obou důvodů je docela naivní věřit, že čistě přirozený vývoj povede k optimálním řešením z lidské perspektivy.
Postavení lesníků v Německu
– Od roku 2018 přišlo Německo v důsledku kalamit o téměř pět procent zásob svých lesů. Jak toto téma rezonuje veřejným míněním a jak ovlivňuje důvěru v lesnictví a lesníky samotné?
Tisk a média před dvěma roky o situaci referovaly poměrně často, pak ale přišla jiná témata, jako jsou covid a válka na Ukrajině. Na jednu stranu se zdá, že lidé v Německu se s lesy velmi identifikují, řekněme ale s romantickou představou na pozadí. Na druhou stranu mnoho lidí žije ve městech a nemá o lesnictví moc povědomí, lesníka si spíše představují jako myslivce se psem. A pak máme různé zájmové skupiny, které se snaží zformovat veřejné mínění ve smyslu svých specifických cílů – samozřejmě jsou součástí veřejného mínění, ale nejsou s ním totožné. Někteří obviňují lesníky ze zakládání lesů před 80 nebo 100 lety, které dnes nejsou vhodné pro budoucnost. Po druhé světové válce se Angličané, Francouzi a Rusové snažili dostat zpět své výdaje za válku, mimo jiné těžbou lesů. Měli jsme proto hodně holin, které bylo potřeba rychle zalesnit. Bezprostředně po válce ale samozřejmě nebyly zásoby kvalitního sadebního materiálu ani peníze. Poměrně hodně lesů, které budou v blízké budoucnosti zralé k těžbě, pochází právě z tohoto období, tedy z doby, kdy dostupné zdroje a také potřeby společnosti byly jiné. Samozřejmě, že dnes se i v souvislosti s klimatickou změnou potřeby a poptávka společnosti na užitky z lesa mění. Lesníci se na to snaží reagovat, např. investicemi do přeměny lesů za účelem lepšího přizpůsobení se klimatu a větším zohledněním biodiverzity a ekosystémových služeb, které lesy poskytují. Jsem si však docela jistý, že za 100 let nám lidé budou také vyčítat, že jsme nepředvídali potřeby následujících generací již dnes.
Výběr z rozhovoru, celý rozhovor najdete v zářijovém čísle Lesnické práce
