- V den uskutečnění rozhovoru vydal ÚOHS překvapivou zprávu, že vydal předběžné opatření, jímž pozastavil tendr Lesů ČR od roku 2012. Co na toto rozhodnutí říkáte?
Já to nemám na základě čeho komentovat. Při každém podobném řízení dochází na Úřad pro hospodářskou soutěž spousta námitek, stížností nebo podání, jimiž se úřad musí zabývat. V této chvíli to vidím tak, že ÚOHS získává předběžným opatřením čas k prověření tendru.
Nic víc mě nenapadá především proto, že podle odborníků na soutěžní právo neexistuje jediný zákonný důvod pro úspěšné napadení tendru. Nepředpokládám tedy, že by vyústěním předběžného opatření ÚOHS mělo být jeho zrušení.
- Pokud by došlo ke zrušení tendru, řešili byste vzniklou situaci soudně?
Nepodnikáme, abychom se soudili, ale v tomto případě bychom udělali výjimku.
- Nepřipomíná vám současná situace rok 2007, kdy jste také poměrně výrazně uspěli ve výběrovém řízení Lesů ČR, následně ÚOHS vyslal jasný signál v podobě předběžného opatření a poté došlo k rezignaci managementu Lesů ČR a zrušení tendru?
To srovnání se přímo nabízí, situace je v mnoha ohledech velmi podobná. Firma LESS tehdy získala podobný podíl na trhu. Současně s tím došlo k obdobné situaci i na MZe, kde s probíhajícím tendrem nastupovalo nové vedení ministra Gandaloviče.
V jedné podstatné okolnosti se situace liší. V roce 2007 bylo jako argumentu využito kalamity Kyril a my jsme tento postup akceptovali, i když nebyl podle mého názoru úplně košer. Bylo totiž možné zrušit výběrová řízení pouze na jednotkách silně zasažených kalamitou.
Tehdy jsem se na to díval spíše jako lesník, než jako podnikatel. Chápal jsem, že je potřeba soustředit všechny kapacity a síly na místa, která byla dramaticky postižena. Dnes ale nevidím žádný důvod, aby byl tendr zrušen.
Pravdou je, že i tenkrát jsme měli spoustu nabídek od velkých právních kanceláří, že nás budou zastupovat v případném sporu, který povedeme s Lesy ČR. Pravdou je i to, že po několika letech mi ministr Petr Gandalovič řekl, že z jeho aktuálního pohledu a stupně poznání by již zrušení tendru jako řešení tehdejší situace nikdy nezvolil.
- V tendrech v roce 2007 jste hodlal zvládnout skoro 75 % zakázek. V těchto tendrech volíte jiný postup, proč?
Nepamatuji si podrobně situaci v roce 2007, ale my jsme tenkrát byli dohodnutí s desítkami firem na subdodávkách.
Z dnešního pohledu to považuji za chybu. Svazovat konkurenci do této pozice by nebylo dobře z pohledu podnikatelského ani politického.
My nyní jednoznačně uvažujeme o variantě, kdy významnou část zakázek, kde se umístíme na prvním místě, nepodepíšeme. Bude záležet na LČR, jak budou následně postupovat, protože jsou z mnoha míst vyzýváni k tomu, aby v případě, že firma s nejvýhodnější nabídkou nepodepíše smlouvu, výběrové řízení opakovaly. A to přesto, že zákon dává možnost zadavateli nabídnout smlouvu druhému nebo třetímu v pořadí.
My jsme šli do výběrového řízení s jasným cílem udržet si pozici na trhu. V letošním roce činí objem naší zakázky zhruba 2 miliony kubíků státní zakázky a zhruba 1 milion kubíků dalšího dříví, které projde naší firmou.
Podáním nabídek na všechny jednotky jsme logicky chtěli zvýšit pravděpodobnost našeho úspěchu. Jenomže pokud máte jednokriteriální výběrové řízení s jediným kritériem cenou, potom je to absolutní ruleta. Záleží pouze na tom, jak zkalkulujete nabídky, jaký máte prostor a jakou marži hodláte obětovat na oltář státu z důvodu získání co nejlepší pozice.
Není ale náhodou, že jsme v pozici firmy, která podala nejvíce pro stát nejvýhodnějších nabídek. My máme mnohem více prvenství. Není to jen objem obchodu se dřevem, ale jsme největší firma v dopravě, určitě patříme mezi největší v produkci sazenic v ČR a jsme například největším výrobcem lepených polotovarů na výrobu oken v Evropě atd.
Hlavním důvodem našeho úspěchu je to, že odjakživa disponujeme kvalitním a postupně ještě kvalitnějším týmem lidí, kteří tvoří tuto firmu. To považuju za největší konkurenční výhodu, která se promítá do konkrétních věcí. Naše schopnost je tím jediným a zcela objektivním důvodem, proč jsme byli schopni zkalkulovat tolik úspěšných nabídek.
- Pokud by došlo ke zrušení tendru, dokážete v jednoduchosti odhadnout dopady?
Nejsem národohospodář nebo ekonom, jsem lesník, takže nejsem asi ten pravý, kdo by měl na tuto otázku odpovídat.
Myslím si ale, že pokud dojde ke zrušení těchto tendrů, bude to mít velmi silný negativní dopad na mnoho věcí. Nebudu hodnotit politické náklady, které ponese ten, kdo tendr zruší. Určitě by došlo k obrovským ztrátám u lesnických firem, zabalí to další živnostníci, dojde k zavření mnoha dřevozpracujících firem, které dnes jedou „na hraně“ a stačí jen lehké postrčení a jsou pod vodou.
Děkuji za odpovědi (25. 11. 2011), Jan Příhoda
Celý rozhovor s Janem Mičánkem, si budete moci přečíst v listopadové Lesnické práci.
