RNDr. Daňhelka Jan, Ph.D.
Český hydrometeorologický ústav
– Období let 2014 až 2019 bylo v ČR charakterizováno prohlubujícím se suchem. Ještě na jaře tohoto roku se mluvilo o pětisetletém suchu, pak přišlo období dešťů a přerušilo tento nepříznivý trend. Jaký byl uplynulý hydrologický rok z pohledu množství a distribuce srážek, jejich rozložení, vydatnosti pevných srážek apod.?
Byl po delší opět výrazně vlhký, na srážky nejbohatší od roku 2010. Na začátku roku to skutečně vypadalo nepříznivě. Ani letos v nížinách sníh v podstatě nebyl. V únoru sice napadl dvojnásobek normálu, ale únor je průměrně nejsušším měsícem, takže ani dvojnásobek nebyl dost. Na jaře pak hlavně suchý duben vedl k rychlému poklesu zásob vody, které pro dané roční období byly v řadě ohledů nejhorší za dobu vyhodnocování od roku 1961. Jenže pak přišel extrémně vlhký červen a další nadprůměrné měsíce srpen až říjen. Takže sucho vlastně poměrně rychle skončilo. Z prostorového pohledu více srážek obdržela východní polovina našeho území – povodí Odry, Moravy a z povodí Labe pak Orlice.
– Jak lze hodnotit současné zásobení toků vodou, vydatnost pramenů či hladiny podzemních vod, i v kontrastu se suchým obdobím 2015–2019?
Více vody je v tocích na východě území a v tocích odvodňujících Českomoravskou vrchovinu jako Sázava, Loučná, částečně Lužnice. Tam všude odtéká více, než je dlouhodobý průměr pro listopad. Ale i na západě území jsou průtoky oproti minulým letům výrazně větší a pod hranici sucha vlastně nikde neklesají. Pro srovnání v roce 2018 jich pod touto hranicí bylo 45 %. V podzemních vodách je situace podobná – více nad průměrem jsou vrty ve východní polovině území. Stav sucha trvá hlavně v hlubokých vrtech v severních, středních a západních Čechách. Je to kvůli tomu, že jejich doplňování je většinou víceletý proces a reakce na klimatické faktory je opožděná.
– Současná doba je charakterizována změnou klimatu – jak tato změna ovlivňuje (a do budoucna bude ovlivňovat) hydrologický režim u nás?
Na to je obtížná odpověď, hlavně kvůli velké nejistotě změny srážek. Těch by podle nejnovějších modelů mělo spíše mírně přibývat, ale očekávaná vyšší teplota vzduchu, a tudíž vyšší výpar budou znamenat větší tendence k suchu. Navíc, mezi generacemi modelu se odhady dopadů na srážkový režim poměrně liší, takže není jisté, že za pár let neučiníme jiné závěry. Ale pokud nějakou tendenci lze považovat za pravděpodobnou, je to právě tendence k suchu.
prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D.
Ústav agrosystémů a bioklimatologie MENDELU, spolukoordinátor projektu Intersucho
– Projekt Intersucho mapuje od roku 2012 sucho na našem území a odhaduje jeho příčiny a dopady. Když budu citovat z obsahu webu Meteocentra z července tohoto roku: „Šest suchých let jsme měli i na začátku devadesátých let 20. století a po nich přišla zase léta vlhká. Dá se tak očekávat, že by se tato zkušenost mohla opakovat... Minulé suché roky by tak měly být spíše výjimkou." Souhlasíte s tímto vyjádřením?
Ne zcela. I když variabilita klimatu a střídaní méně a více srážkově bohatých roků či epizod není pro středoevropské klima nic neobvyklého, dostáváme se do období, kdy se mění příčiny těchto jevů. Jde o narušení standardních cirkulačních poměrů, stoupající teplotu, změnu rozložení srážek (zatímco úhrny zůstanou s vysokou pravděpodobností stejné), kdy nejsou vyloučeny ani extrémní srážky, což jsou atributy měnícího se klimatu, které je a bude příčinou četnějších hydrometeorologických extrémů včetně výskytu sucha. To se bude objevovat díky vyššímu výparu i v letech, které budou srážkově normální.
– S jakými scénáři vývoje sucha je možné u nás do budoucna počítat? A které jsou pravděpodobnější?
Není více či méně pravděpodobný scénář. Jsou jen scénáře, vycházející z dat a stavu poznání. Obojí se doplňuje, resp. vyvíjí. Všechny současné scénáře se však shodují, že ve střední Evropě a na území ČR bude v tomto století přibývat suchých epizod, jak co do jejich délky či intenzity, tak zasažené plochy. Liší se rozsahy těchto parametrů suchých epizod, nikoliv trendem k suchu. V něm se shodují. Neznám scénář, který by pro naše území indikoval vlhčí klima.
– Projekt Intersucho sleduje mimo jiné také vliv sucha na vegetaci – jak se letošní srážkově příznivý rok projevil na stavu lesních porostů?
Letošní rok, zatím opět nadstandardně teplý a současně od května srážkově velmi bohatý, omezil stres suchem, což byla v minulém období hlavní příčina oslabení porostů a masivního útoku kůrovce. Kondice lesních porostů je z důvodu dostatku vody v půdě na lepší úrovni než v minulých letech, což potvrzují i hlášení našich expertů z oblasti lesnictví zapojených do systému intersucho.cz. Tímto bych chtěl oslovit lesníky u nás či na Slovensku k zapojení se do monitorování sucha a jeho dopadů na lesní porosty v rámci našeho projektu na stránkách www.intersucho.cz.
Děkuji za odpovědi (23. 11. 2020), Petra Kulhanová
Celou anketu najdete v prosincovém čísle Lesnické práce
