logo Silvarium tisk

Jak se korumpuje ve státních lesích

První tabletový týdeník DOTYK přinesl v čísle 8/2013 rozhovor s Janem Mičánkem, majitelem ještě vloni největší lesnické firmy v ČR. V rozhovoru s názvem „Deset let s korupčníky“ majitel dnes holdingu LESS Jan Mičánek poprvé otevřeně vypovídá o nátlaku politiků a lobbistů, kterému byl údajně coby majitel holdingu LESS vystaven. Zmiňuje např. Ivo Rittiga a Tomáše Jindru, ale také roli bývalého ředitele Lesů ČR Svatopluka Sýkory.

Mičánek v rozhovoru tvrdí, že tlaky korupčního charakteru začal poprvé pociťovat zhruba před deseti lety. V křesle ministra zemědělství se tehdy začal zabydlovat sociální demokrat Jaroslav Palas, jemuž v zákulisí pomáhal podnikatel a někdejší spolupracovník StB Vojtěch Slówik. Ve stejném duchu údajně pokračovali i Palasovi následovníci, levicoví i pravicoví, přičemž zmiňuje především Petra Gandaloviče a současného ministra Petra Bendla, oba z ODS. Nájezdy všemožných vymahačů podle jeho slov měly za následek, že o zisky byly připraveny všechny soukromé lesnické firmy. Mičánkův holding LESS skončil loni v úpadku. Peníze v oboru se přelily do státního podniku Lesy ČR, kde se podle jeho slov „snáze rozkrádají“.

Photo_27.06.13_17_07_11

- Co se v roce 2002, s příchodem ministra Palase a jeho lobbisty Vojtěcha Slówika, tak zásadně změnilo?

Lesnictví bylo, viděno dnešníma očima, do toho roku idylický obor. Nový byl pro nás už fakt, že za námi vůbec nějaký takový lobbista přišel. Přičemž já slovo lobbista v tomto kontextu nesnáším, protože to s klasickým lobbingem nemá nic společného. Za ministra Luxe, ani za Fencla se nám nic takového nestalo. Slówik tehdy přišel s jasnou nabídkou – my držíme v ruce moc, jsme schopni dělat věci, které vy potřebujete, když se o výsledek šábneme. To byl základní princip, který se v následujících letech objevil v různých podobách a v různém obsazení.

- Jak to probíhalo? Kdo koho oslovil?

Slówik mi zavolal a sešli jsme se v nějaké hospodě. Vzpomínám si, že mluvil o pozici ministra zemědělství, jako by byla jeho majetkem.

- Jak konkrétně mluvil o Palasovi?

Dostali jsme ho tam a teď držíme mandát... A to bylo snad ještě předtím, než Palas tu funkci oficiálně převzal. Říkal mi: Ty tam máš toho Olivu... To je právě jejich způsob uvažování. Já se nikdy netajil tím, že jsme s Jiřím Olivou, tehdejším dlouholetým ředitelem Lesů ČR, spolužáci a přátelé – lesnická branže je malá a všichni máme jednu školu – ale on to bral tak, že je to můj člověk, kterého já ovládám.

A také říkal: Nech si to projít hlavou, protože ty státní lesy, to je poslední neohlodaná kost. Nabídku jsem samozřejmě nepřijal a tak mi dali tvrdě najevo, že na to doplatím. Potom Olivu vyhodili, protože pro něj byly podobné postupy taky nepřijatelné. V té době ale ještě zdaleka nebyli tak sofistikovaní. Laicky bych řekl, že to ještě neuměli.

- Věděl o tom všem ještě někdo?

Svolal jsem vedení firmy, kde jsem o všem informoval. Já to tak dělal vždycky. Nenechával jsem si tyto věci jen pro sebe, vždycky jsme to probírali v týmu.

- Nemohli jste to ale oznámit policii?

To dost dobře nešlo. To bych si musel něco nahrát, ale asi by to nikdo u soudu stejně neuznal. A já ani nejsem člověk, který by si někoho nahrával. Prožil jsem život za komoušů, kdy bylo eklhaft na někoho práskat.

- Pokud si vzpomínáme, tak jste pak s Palasem vedl takovou skrytou válku...

Já myslím, že naprosto otevřenou válku. Vygenerovali jsme proti němu za tři měsíce 67 novinových článků i televizní reportáže o jeho lovu v židlochovické oboře, spolupracovali jsme například s reportérem Daliborem Bártkem. Zřídili jsme i server v Americe, aby jej odtud nemohl nikdo likvidovat. Když jsem dal takto otevřeně najevo, že jsem se vzepřel, obraceli se na mě i další lidé ze zemědělství, nejen lesnictví, třeba z Podpůrného a garančního fondu (PGRLF) a dalších institucí, kam tito chlapci asi dorazili s nějakou podobnou nabídkou. Nosili mi pak různé dokumenty a příběhy.

- Poté už Palasovci s nátlakem přestali?

Náš postup byl evidentně účinný. Měli potom vlastně strach dotáhnout nějakou akci do konce. Nebo to ještě neuměli. On je také často velký rozdíl v kvalitě a inteligenci těchto lidí. Například to, co následovalo za Gandaloviče, bylo opravdu silné kafe.

Máte na mysli Patrika Oulického, ústeckého „kmotra“ ODS? My jsem totiž slyšeli, že ministr zemědělství Petr Gandalovič (nyní velvyslanec ČR v USA – pozn. red.) používal právě tohoto člověka.

To jste řekli vy.

- Setkal jste se s Oulickým také? Pokud ano, za jakých okolností?

Celé to vzniklo tak, že jsme tenkrát vyhráli asi 90 procent veškerých výběrových řízení na lesnické práce pro Lesy ČR. Byl z toho poprask, ale přišla do toho také kalamita po orkánu Kyril, v roce 2007. Gandalovič mě na jednom setkání, pořádaném týdeníkem Euro v hotelu na pražském Senovážném náměstí, drapl za ruku s tím, že musíme něco probrat. Říkal, že nastala nová situace, kterou neumí přesně posoudit, a že za ním chodí všichni s tím, aby to výběrové řízení zrušil. Co prý já na to. Řekl jsem, že teď nevím. On reagoval, že domluvíme nějakou schůzku. Má na tyto věci jednoho člověka, použil slovo vyjednavač. Abych se s ním sešel a uvidíme.

To pak byl neuvěřitelný zážitek. Do hospody ve Zruči nad Sázavou přijel chlap, kterého jsem předtím nikdy neviděl. Mercedes s černýma skly. Ve Zruči snad takové auto nikdy předtím neprojelo. A z toho vylezl tlustý vyjednavač.

- O čem se s vámi bavil?

Začal vykládat, že je především podnikatel ve stavebnictví, a „nadělal fakt velký prachy“ s Tykačem v Americe na nějakých developerských projektech – asi aby mi vysvětlil, kde ty prachy vzal.

- Byli jste tam sami?

Sami. Já říkám, pojďme k věci, chci rozumět tomu, co mi říkal pan ministr.

- Co na to on?

Ten se zděsil: No to je úplně obráceně, ty mi musíš říct, co potřebuješ! Já říkám – no moment, o tom jsme nikdy nemluvili. Nevím, co bych měl říkat. A on: Počkej, tak to jsem tady asi blbě.... Vyloženě galerka, i ten způsob vyjadřování. Já jsem vůbec nechápal, o čem bych s ním měl mluvit. On totiž neznal ani jedinou reálii z lesnictví, ani zdálky. Říkal, že tu není proto, aby to chápal, ale abych mu řekl, co já potřebuji, a „my pak zvážíme, co a za jakých podmínek jde pro tebe udělat“.

- Mluvil jste o tom s Gandalovičem?

Jel jsem za ním. Řekl jsem mu, že tato cesta je pro mě nepředstavitelná, a celé to jednání jsem mu popsal. Ministr měl k tomu zajímavou poznámku: Pane inženýre, vy se věnujte svému lesnictví, tomu rozumíte, ale věřte, že tomu, jak se dělá politika, rozumím zase já.

- Jak to nakonec dopadlo?

Nijak. Celé jsem to zamítl, takže k ničemu dalšímu nemohlo dojít.

- Říká se, že v posledních letech roli muže v pozadí v lesní branži převzal Ivo Rittig, napojený na ministra Petra Bendla.

Je to pro mě velmi zajímavý příběh. Poprvé jsem se dostal do kontaktu s těmito lidmi v době, kdy byl ještě Bendl ministrem dopravy. Usilovali jsme o to, aby se u nás při budování silnic a protihlukových stěn daleko více využívalo dřevo, podobně jako v Rakousku. U Bendla jsme si domluvili schůzku – bylo to krátce po jeho nástupu – ale ten nás poslal za panem Jindrou, jak jsem později zjistil Rittigovým spolupracovníkem, který to s námi prý projedná. Vyznělo to do ztracena, protože Jindru vůbec žádné takové věci nezajímaly.

- Kdy jste se potkal přímo s Rittigem?

To souvisí s nástupem Svatopluka Sýkory do čela Lesů ČR a s obdobím, kdy se Bendl stal ministrem zemědělství. Krátce poté, co Sýkora nastoupil, dorazil k nám do firmy a začal mi vykládat, že jedním z jeho hlavních cílů je najít vhodné investory do lesnických firem. Ne do naší, ale do některých dalších. A už při tom rozhovoru mě poprvé varoval, že mě asi osloví někdo od Rittiga. A potom se mi skutečně ozvali, zase ten Jindra. Pozvali mě k sobě do baráku u Prašné brány, kde mají s Rittigem své kanceláře.

- Byli na tom jednání jen Jindra a Rittig?

Schůzek bylo několik. V různých sestavách.

Podle našich informací se minimálně jedné schůzky účastnil i sám Bendl. Je to tak?

To nechci komentovat. Ale ten u toho být ani nemusel. Bylo zřejmé, že akceptuje to, co se dohodne.

Kdo měl hlavní slovo? Rittig?

Bylo jasné, že je nejdůležitější. Ale nebyl hlavní mluvčí. Rittig se občas na něco zeptal, seděl se zavřenýma očima.

Schůzky tedy řídil Tomáš Jindra?

Nechme to být...

- Padly tam nějaké cifry?

Pokud ano, tak pouze čísla popisující prostředí v odvětví – objem těžby, podíl Lesů ČR. To byly desítky různých věcí.

K čemu ta jednání ale měla směřovat? Určitě nešlo jen o nějaké statistiky.

Víte, v té době byl už hlavním hybatelem věcí Sýkora. A bylo zřejmé, že tady jde o společný postup. Už to všechno bylo mnohem chytřejší. Ale podstata je stále stejná: řekni, co potřebuješ a za jakých podmínek. Buď spoluautor.

Možných postupů je mnoho. Jsme hodní, pomůžeme ti. Jsme zlí, když zaplatíš, necháme tě na pokoji atd. atd... Stalo se mně například i to, že po nástupu jednoho ministra za mnou dorazil člověk, který prohlásil, že má na starosti životní úroveň jmenovaného a předložil mi smlouvu na měsíční poplatek sto tisíc, který nám zajistí okamžitý přístup k ministrovi kdykoliv. Neuvěřitelné.

Jak jste na návrhy reagoval?

Já pak přijel na firmu, kde jsme to rozebírali. Věděl jsem, že nás opět čeká velmi krušná doba, ale nikdo z nás tehdy ještě nevěřil, že ti lidé dostanou k dispozici tolik času, že to pro nás může být nakonec smrtící. Klíčovou se nakonec ukázala být Sýkorova politika vedení LČR.

Opravdu jste vždycky dokázali nabídky, které vám ti lidé předkládali, odmítnout?

Mohu odpovědně prohlásit, že nikdy nenastala situace, kdy bychom akceptovali levárnu tohoto typu.

Domníváte se tedy, že lidé od Rittiga, případně další lobbisté, posléze napomohli k úpadku vaší firmy?

Je to samozřejmě složitější. Nejhorší je, že obor je tolik závislý na státu a naše smůla spočívala v tom, že jsme byli v oboru největší. A také je tam jedna klíčová věc – zakázka ve státních lesích pro soukromou lesnickou firmu a vše, co s tím souvisí, je dost obtížně pokřivitelné. A všichni tihle hajzlíci jsou nastaveni spíše na jiné, takové ad hoc akce. Prodá se nějaký barák na Václaváku za 30 milionů někomu, ten ho potom střelí někomu jinému za 200 milionů a zisk si rozdělíme. Prostě jednoduchá ohraničená věc, ale toto je vstup do komplikovaného systému.

Těch pokusů, jak to udělat, aby obchod se dřevem generoval potřebné prachy, byla spousta. Ale nikdo nebyl tak inteligentní, aby to vymyslel. Jediná schůdná cesta je vytáhnout prachy přímo ze státního podniku.

- Jak se to dá udělat?

Musíte nejdříve sebrat prachy dodavatelským firmám a všechen zisk přesunout do Hradce. Pak vytáhnout peníze ze státního podniku přes právní služby, marketing, IT a podobně. Takto zmizely z Lesů ČR za poslední tři roky možná miliardy korun. To je ten základní princip, který nám i dalším lesnickým firmám, které teď mají fatální potíže, zlomil vaz.

- Mluvil jste o tom všem s někým z politiků?

Seděl jsem dokonce u premiéra Nečase mezi „šesti očima“ –  byla tam s námi i šéfka jeho sekretariátu Jana Nagyová. Trvalo to asi dvě hodiny. Popsal jsem mu všechno zcela otevřeně, tak jak to říkám vám, a on kýval a říkal, to je vážná věc. A řekl mi tehdy také, že to celé předá šéfovi svých poradců, ten se tím bude zabývat. Ale nikdo se tím nezabýval, alespoň já o tom nevím.

Rozhovor přináší server Silvarium.cz na základě dohody s jeho autory a vydavatelem týdeníku DOTYK společností Tablet Media, a. s.

DOTYK_banner

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Rada EU souhlasila s odložením EUDR o jeden rok

Zobrazení: 4931

Rada EU dne 16. října souhlasila s návrhem Komise odložit vstup Nařízení EU o odlesňování (EUDR) v...

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Do tendru Lesů ČR za 1,2 miliardy Kč se přihlásilo 30 firem

Zobrazení: 4399

V letošním lesnickém tendru Lesů ČR podalo 30 společností 130 nabídek na 12 zakázek, které se budou...

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Postoj veřejnosti k adaptaci krajiny na dopady změny klimatu: podle většiny by měl stát přispívat na ekosystémové funkce lesů

Zobrazení: 2999

Anketa uvnitř článku! Letošní rekordně teplé léto a začátek září, následované katastrofálními povodněmi, naléhavě nastolují téma adaptace...

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Průzkum Německé asociace pilařského a dřevařského průmyslu: slabá ekonomika, stavební krize a EUDR

Zobrazení: 2827

Na vážné problémy a výzvy související se současným hospodářským vývojem v Německu poukazují výsledky průzkumu Německého...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 2588

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Arcibiskupským lesům způsobily zářijové povodně stamilionové škody

Zobrazení: 2586

Škody za několik stovek milionů korun způsobily záplavy a vydatné deště v lesích patřících Arcibiskupským lesům...

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě