K cílovým dřevinám dobře snášejícím extrémní podmínky holých ploch patří borovice a smrk, omezeně modřín a dub. Ostatní listnáče, především buk, z jehličnanů pak jedle, jsou natolik choulostivé, že je lze použít pro přímé zalesnění velkoplošných holin jen s rizikem velkých ztrát a pěstebních obtíží.
Přípravné dřeviny tvoří druhy s rychlým růstem v mládí, se sníženými nároky na stanovištní podmínky, schopné přirozeně osídlit i zhoršené podmínky holých ploch a také v nich odrůstat. K jejich důležitým charakteristikám využitelným pro přípravné porosty patří velká tolerance k vlastnostem stanoviště, tedy odolnost vůči teplotním extrémům, intenzivnímu slunečnímu záření, proti stálému a silnému vanutí větrů a kolísání obsahu vody v půdě. Vyznačují se vysokou rozmnožovací schopností, rychlým vývojem spojeným často s krátkověkostí a rychlým šířením. Při správném pěstování přispívají ke kvalitnímu růstu hospodářských dřevin, zejména na vodou ovlivněných stanovištích jsou v relativně krátké době schopny ustálit obsah vody v půdě. Svým opadem stimulují koloběh živin a prokypřují půdu kořenovou aktivitou, zvyšují biodiverzitu lesa.
Mezi nejčastější přípravné dřeviny patří břízy, vrby, osika, olše, borovice, jeřáb, topoly a modřín. Využití přípravných dřevin může napomoci ke vzniku druhově bohatších, a tím vůči dalším nepřízním klimatu potenciálně stabilnějších porostů. Z jehličnatých dřevin lze využít např. i smrk, závisí to především na jeho hustotě. Jelikož smrk vytváří stinné prostředí, doporučuje se u něj výraznější snížení zakmenění.
Výzkumné plochy byly založeny v roce 2013 v Předhoří Hrubého Jeseníku u Města Albrechtic. Na lokalitách pokalamitních ploch byly v rámci srovnatelných stanovištních podmínek vybrány části porostních skupin, ve kterých dominantní dřevinou byla bříza či jeřáb z přirozené obnovy na větších plochách, nebo olše z umělé výsadby.
Věk vybraných porostů břízy byl v rozpětí 7–33 let a porostů jeřábu a olše okolo 15 let. Nadmořská výška porostů je v rozmezí 460–640 m n. m. Průměrné roční teploty oblasti se pohybují od 4,0 do 7,8 °C a průměrné srážky od 630 do 1 250 mm.
Přípravný porost jeřábu s podsadbou buku. Foto: Robert Polách
Jako nejvhodnější porostní prostředí pro rychlé odrůstání buku se ukázal plně zakmeněný porost olše, intenzita odrůstání se snižujícím se zakmeněním klesala. Významný vliv na to bude mít bezprostřední okolí výzkumných ploch s olší, které tvořil smrk ze shodně staré výsadby. Jeho pomalejší růst a postupné prosychání vedlo k poklesu stínění a nárůstu vlivu bočního světla do porostu olše.
Olše je schopna vázat atmosférický dusík. Vědci popisují pod olší lepkavou nejen vyšší obsah celkového dusíku, ale i fosforu, vápníku a hořčíku, vyšší hustotu žížal i mikrobiální respiraci oproti jiným listnáčům. Pod olší je zároveň popisována velmi kvalitní provzdušňovací funkce kořenů, která dokáže přispět k obnově mechanických vlastností půd, jak bylo prokázáno u zhutněné půdy po stahování dřeva. Také tyto efekty přípravného porostu olše mohou mít pozitivní vliv na vývoj podsadeb buku.
Vědci nedoporučují podsazovat přípravné porosty s výškou do 5 m. Při podsadbách v mladých hustých porostech do výšky 3–5 m hrozí nebezpečí rychlého zapojení korun podsazovaného porostu a silná konkurence v kořenovém prostoru. Jako optimální varianta pro podsadbu buku se z hodnocených jevila věková kategorie přípravného porostu 15 let o iniciální výšce 8–10 m.
Z výsledků realizovaného výzkumu a hodnocení podsadeb buku do porostů přípravných dřevin břízy, jeřábu a olše na stanovišti 4B – bohatá bučina čtyři roky po výsadbě vědci vyzdvihují tyto poznatky:
- Velmi nízká mortalita buku ve všech variantách, a to pod 7 %.
- Všechny testované varianty přípravných porostů se ukázaly jako využitelné pro úspěšné založení a odrůstání podsadeb buku.
- Buk nejlépe odrůstal na malé holině o výměře 0,1 ha obklopené v době zalesnění březovou a klenovou tyčkovinou o průměrné výšce 10 m. Hlavním důvodem tohoto pozitivního vývoje bude skutečnost, že se za dobu hodnocení na sledovaných plochách nevyskytlo poškození pozdními mrazy.
- Ve všech případech intenzita odrůstání buku klesala s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu. U olše byl tento trend opačný, z části pravděpodobně daný odlišným prostorovým uspořádáním jeho malých obnovních prvků – vlivem bočního podsvícení.
- U přípravných porostů břízy se pro založení podsadeb buku jeví jako nejvhodnější věk 15 let a snížení zakmenění minimálně na 7.
- S vyšším zakmeněním břízy a jeřábu narůstal úhel odklonu kmínku buku od svislice, pod porosty olše byl trend opačný. S narůstajícím zakmeněním zároveň klesal počet bočních větví a velikost listů.
Přípravný porost olše s podsadbou buku. Foto: Robert Polách
Jak potvrdil vývoj mortality, buk je, pravděpodobně dočasně, schopen přežívat i pod hustým zápojem. Vzhledem k minimálním ztrátám lze předpokládat další pozitivní vývoj podsadeb za pomoci pěstebních zásahů, tedy snižování zakmenění porostů přípravných dřevin.
Nezanedbatelným pozitivním přínosem dvoufázové obnovy lesa oproti přímé výsadbě na holinu je schopnost přípravných porostů poskytovat využitelnou biomasu, a to i v ekonomicky zajímavějších sortimentech.
Článek „Vliv věku a úpravy zakmenění listnatých přípravných porostů na prosperitu podsadeb buku lesního“ je ke stažení zde
TZ VÚLHM
Komentáře
Bylo by ovšem dobré také zmínit další informace, a zejména to, že jsou všechny tyto plochy oplocené. Jelikož byly zakládány v roce 2012, tak životnost oplocenek už dávno skončila a zhruba v kolem roku 2019 se na všech plochách musela stavit již druhá generace oplocenek. A to nemluvím o nutnosti jejich oprav (poškození zvěří, spadlý strom apod). Schválně jsem si sečetl všechny náklady, které se na jedné takové výzkumné ploše od roku 2012 prováděly.
Jen pro upřesnění 1x zalesnění JD,BK + 2x její celoplošné vylepšení, 2x plot, 1x ožínání atd. A při přepočtu na 0,10ha vyjde suma 48tis Kč bez DPH a to plocha stále ještě není zajištěna.
Jsou-li tyto údaje správné, o čemž nemám důvod pochybovat, pak by to asi chtělo aspoň nějaký zlatý důl kdesi v Kanadě či masivní dotace v řádu více miliard Kč ročně. Jinak pláč nad "výdělkem" nebo opět - smrk.
Ta ekonomika na německé poměry je u nás tak o 300% níže,,také mám pár známých v německu.
Tak se to lépe finančně snáší a tak nějak tam ani nepamatují podobnou prolhanou socialistickou myslivost, jako je u nás a která se stále vylepšuje nepůvodními druhy zvěře.
I vymahatelnost zákona je tam děsivě jiná a pro nás neznámá.
Jednoduše, pak se jim to může zcela jinak zvládat.
Po celé zemi nyní máme tisíce hektarů kalamitních holin, jež nebudeme s to ani při nejlepší vůli schopni řádně zalesnit. Další rozlohy přibudou z ploch sice zalesněných, ale poté opuštěných.
Na těchto plochách bují pionýrské dřeviny. Za dvacet let budeme tedy chtíc nechtíc tam, kde byli lesníci od Města Albrechtic, když podsazovali břízu a jeřáb bukem.
Anebo ty měkké dřeviny pak naholo smýtíme a zase tam naostro nasázíme cílové?
Ano, ve východní části Německa ji mají v paměti, ale ne v současném reálu, či ještě v něčem horším, což je ale v reálu u nás v česku.
Paměť stromkům neškodí a neničí.
Při řešeních které nabízí tato společnost tomu asi bude opravdu tak jak říkáte a lidi - vlastníci lesů se na vše vykašlou. A nebudu se jim divit, zákon nezákon, jednoduše na to nebudou mít, aby draze krmili zvířátka.
To je jen malý důkaz, jak je doba dnes zlá. Znám takových případů desítky. Ale dříve? Měli jsme krásné bučiny a bukojedliny, už jsem psal, jak přišel befehl a muselo se to zničit. Nezmohli jsme nic. Byly první harvestory, musely ukázat povinně, jak jsou dobré, tak se těžil kůrovec, ale nebyly čísla, zajelo se i vedle do předmýťáku. Stěžovat jste si neměl kde, nechtěl jste přijít o práci a jít se škraloupem do nové. Nebyli všichni jako můj kamarád z Bílých Karpat, co zval papaláše na pitky a srnčí a oni pak přimhouřili oko, aby mohl ten buk, jedli aspoň někde zachovat. Kamarád je dávno mrtvý, i ti soudruzi mnozí jistě, ty bučiny zčásti stojí a zbytek krásně podrůstá z náletů.
Vždycky mi říkal: starý budeš, až budeš minulost vidět jen růžovými brýlemi, protože čas všechno zhojí a jen to pěkné ti v paměti zůstane. Tím se snažím řídit. Když si ty růžové okuláre sundám, tak lepší to pro les, pro přírodu jistě dříve nebylo.
Ale staří fořti si vždy něco uhájili a zájmy nebyly rozhodně takové jako dnes. Vždy šlo o něco málo a na malých částech.
Dnes...co se děje, Čína již cca 10 a více let skupuje po celém světě suroviny, které někdy jen velice těžko vyrobit a nebo vytěžit, snaží se ovládat celé státy a logicky jí to jde...potichu a pomalu proniká do společenství v různých národech i u nás a co my a slavná EU? Jen si krásně politikaříme a řešíme pomazánkové máslo a jak jej správně pojmenovat.
Kdopak asi bude vítězem?
Copak je asi pro stát důležité?
Uhlí vytěžím a končím, zrovinka tak jiné produkty (lithium a pod.) a dřevo...až za 100 let, pokud nezničím skladbou a dalším svou budoucí produkci již dnes...
No a tak to chodí, vyhrává ten co plánuje, myslí na budoucnost, ví co lze obnovit a co už ne, ale zle dopadne ten, kdo jen politikaří !!!
Souhlasím s p. Rensou, jen s přídomkem, že i pozdě dodané podpory jsou k ničemu, to už tu bude vymalováno.!!
Ten vývoj je rychlý a co nás čeká...……..
Srovnejte co bylo za posledních 100 let a jak to dnes fičí...kdo dnes ovládá ekonomiku a kdo ji brzdí a zrychluje., kdo před cca 15 lety zkusil ovládnout obilnici Evropy a když se ještě proti trochu "nedemokratickému státu" nechytil, ale dnes proti "demokratickým" žvanilům to jde jak po másle.!
Jen doufám, že jsem zde neporušil kodex....
Vidím to dnes a denně okolo - obrovské plochy desítky a stovky hektarů holin s podrceným klestem, s obrovskými oplocenkami zalesněnými bukem, klenem i jedlí, praží do toho slunce. Zaplatily to peníze za kůrovcovou kulatinu do Číny a dotace, ale budou i na další? A kdy se takové porosty z červených čísel dostanou do černých? Bude bukový porost založený na holé ploše produkovat dříví srovnatelné v množství i ceně se smrkovým?
To nepovažuji za hospodaření, to je vytváření problémů do budoucnosti, nutících k dalšímu a dalšímu žebrání o dotace.
S tím souhlasím. Ale o budoucích cenách různého dříví nemá smysl dnes spekulovat. Důležité bude, aby tu lesy vůbec byly.
Dnešní mladí kolegové nemohou než pracovat s tím, co nyní mají, jak také pracovali jejich předchůdci. Mají-li obrovské kalamitní holiny, a bůh ví, že jich letos ještě přibude, nemohou zdaleka vše zalesnit včas a efektivně. Bříza, jeřáb, černý bez převládnou tam i onde. Co potom jiného než jejich prořeďování a podsadby? Vyžínat naholo každým rokem dvoumetrové měkké dřeviny, jsou-li už, je velmi neekonomické a stejně nejsou lidé. Ano, náklady budou velmi vysoké, jenže my už nemáme na výběr. Holosečný způsob pěstování smrku a borovice nebude ve velkém měřítku ukončen z důvodu rozhodnutí ministerstva, zákona či tlaku ochranářů, ale z důvodu prosté ekonomické i provozní nutnosti. Pánové, kteří si to stále nepřipouštějí, jsou jako pasažéři dávno potápějící se lodi, kteří teprve začínají nesmělou rozpravu, co by dělali v případě, že by se v kýlu objevila malá prasklinka.
Jak jednoduché.
A dotace, jedině plošná je spravedlivá, každá další jen dává možnost korupce a nerovnosti.