Dlouhodobost lesnického hospodaření vede často k domněnce, že odběr organické hmoty a živin, ke kterému dochází především těžbou dřeva, popř. i využíváním těžebních zbytků pro různé účely, je přirozeně v průběhu více než stoletého obmýtí nahrazován zvětráváním matečné horniny, půdní biologickou činností a vstupem prvků z atmosféry. V minulosti však došlo ke změnám, které přirozenou rovnováhu v lesních ekosystémech narušily a s jejichž následky se potýkáme i v současnosti.
Na výzkum nových možností hnojení lesních půd se zaměřili vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve svém projektu Hnojiva pro lesní hospodářství. Hnojení lesních půd nebo přihnojování výsadeb je opatření, které má za cíl udržet, upravit nebo zlepšit stav půdy a zajistit dostatečné množství živin jak pro půdní život, tak především pro výživu dřevin. Protože se jedná o vnější zásah do ekosystému, a také vzhledem k dlouhodobosti lesní produkce, přistupuje se k tomuto opatření zpravidla pouze v případech, kdy dřeviny vykazují viditelné symptomy nedostatku živin. Na stanovištích chudých na živiny, ovšem není chybou využít cílené bodové přihnojení dříve, a to na základě znalosti chemismu půd, případně úrovně výživy. Čekat až na projevy deficitu živin není vždy optimální řešení.
Ruční aplikace hnojiva na pokusné ploše, archiv VÚLHM
V rámci projektu vědci zpracovali certifikovanou metodiku „Použití nově vyvinutých hnojiv v lesních porostech". Jejím záměrem je poskytnout návod na použití nově vyvinutých hnojiv v lesních porostech. Metodika je určena pro lesnickou praxi, obsahuje popis praktických zkušeností získaných v průběhu řešení projektu při testovacích aplikacích hnojiva a dále zahrnuje problematiku aplikace hnojiv v lesních porostech, kritéria výběru ploch, způsob aplikace, kontrolní činnost a vyhodnocování účinnosti.
Příručka vychází ze zkušeností získaných při pokusných aplikacích nově vyvíjených hnojiv určených pro lesní porosty, především pak pro přihnojení sazenic lesních dřevin. Lesnická hnojiva mají sazenicím dodávat živiny po dobu 1–3 roky od výsadby. Tím se podporuje zakořeňování a růst sazenic především na chudých stanovištích, na kterých panují podmínky, které se značně liší od situace v lesních školkách, kde byly sazenice produkovány.
Vývoj a testování nového typu hnojiva pro využití v lesních porostech vzešel z poptávky lesnického provozu po řešení situací, kdy výsadby bez přihnojení zpomalí nebo zastaví růst, popř. se u nich objeví symptomy nedostatku živin a je ohroženo včasné dosažení fáze zajištěné výsadby v zákonem stanovené lhůtě, popř. hrozí ztráty v důsledku odumírání oslabených sazenic a nutnosti vylepšování výsadeb.
Měření výšky a tloušťky sazenic, archiv VÚLHM
Nový typ lesnického hnojiva byl navržený a vyrobený tak, aby živiny v něm obsažené byly sazenicím k dispozici průběžně po dobu vegetační sezony, reálně se jedná o období od května do srpna. V nižších polohách, kde sazenice raší dříve, může být toto období duben – srpen. Velmi důležité je provádět aplikaci hnojiva až tehdy, kdy již sazenice raší. Důvodem je zamezení ztráty části živin, které se z hnojiva uvolňují. V první řadě se jedná o dusík – část dusíku obsažená v hnojivu tohoto typu je v dobře rozpustné formě a k jeho efektivnímu příjmu a využití by při aplikaci v době vegetačního klidu nedošlo.
Těžištěm využití nových hnojiv jsou plochy, kde nebylo hnojení provedeno při výsadbě do jamky ani na povrch půdy a před dosažením lhůty pro zajištění kultury dojde k projevům nedostatku živin, zpomalení růstu apod. Nově vyvinuté hnojivo má potenciál zajistit sazenicím potřebné živiny ve chvíli, kdy začnou být odkázány pouze na živiny dostupné na lesním stanovišti a ještě nejsou ve stadiu zajištěné kultury.
Aplikace hnojiva na pokusné ploše se smrkem, archiv VÚLHM
Lze jím přihnojit výsadby i více let po výsadbě (2–4 roky), přičemž je možné na velmi živinově nepříznivých stanovištích s odstupem 2–3 let přihnojení opakovat. Otevírá se tak možnost podpořit kultury i v období před dosažením stadia zajištění při přechodu k zapojenému porostu.
Radek Novotný z realizačního týmu uvádí: „Nové typy hnojiv zlepšují kvalitu stanoviště, a tím následně i lesních porostů, které na stanovišti vznikají. Nacházíme se v období, kdy jsou vlastníci lesa nuceni zakládat porostní směsi tvořené třemi, pěti i více druhy dřevin, a to v důsledku nejistoty, jak se bude dále vyvíjet klima a které druhy dřevin a jaké kombinace dřevin budou ekologicky a ekonomicky udržitelné. Cílené hnojení založené na znalosti stanoviště a úrovně výživy může pozitivně ovlivnit budoucí lesní porosty a přispět v dlouhodobém horizontu ke zvýšení ekologické stability i ekonomické situace vlastníků lesa.“
Certifikovaná metodika Použití nově vyvinutých hnojiv v lesních porostech je ke stažení zde
Podle TZ VÚLHM
