Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
Podle schválených změn ve vládní invazní novele by stráž přírody mohla zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. „V době extrémního nárůstu turistů v přírodě to může být v budoucnu užitečným nástrojem, jak bojovat s neukázněnými návštěvníky,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Sněmovna podpořila snahu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uzákonit obdobnou pravomoc také lesní stráži při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon. Lesní stráž by navíc mohla vyžadovat například souhlas vlastníka lesa s vjezdem, pořizovat zvukový a obrazovaný záznam a zadržet člověka, který porušuje lesní zákon.
Sněmovna naopak odmítla pozměňovací návrh zemědělského výboru, který by podle kritiků z organizace Hnutí Duha zrušil ochranu silně ohrožených druhů živočichů při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření. Úprava pojednává o mimořádných rostlinolékařských opatřeních. Ochrana by zůstala kriticky ohroženým druhům. Sněmovna neschválila ani zrušení předkupního práva státu na nezastavěné pozemky ležící mimo zastavěná území obcí v národních parcích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, jak chtěl Jan Zahradník (ODS). Poslanec ANO Josef Kott neuspěl se spornou úpravou, jež měla usnadnit kácení dřevin v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací.
Sněmovna zamítla také snahu Dany Balcarové (Piráti) uzákonit i národní seznam invazivních druhů. Poslankyně poukazovala na to, že v evropský seznam nezahrnuje například norka amerického a šťovík alpský. Poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský neuspěl s úpravami proti nadměrnému vysazování nepůvodní douglasky tisolisté místo smrků v lesích a proti chovu jelena siky v honitbách mimo obory, když podle autora může vytlačit původního jelena evropského.
Poslanci předlohou zrušili dosud neúčinnou změnu mysliveckého zákona, podle níž by mimo jiné úřady rozhodovaly každý rok jednotlivě zhruba o 5 800 plánech mysliveckého hospodaření. Tento krok společně kritizovali zástupci několika ekologických a zemědělských spolků - mimo jiné Hnutí Duha, České společnosti ornitologické, Asociace soukromého zemědělství ČR či Pro Silva Bohemica.
Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické k tomu řekl: „Vytvořit přírodní rovnováhu uměle je vždy nesmírně těžké. Zde ale poslanci, kteří pro tuto změnu hlasovali, ukazují, že o rovnováhu a fungování krajiny jim vůbec nejde. Naděje na funkční obnovu zdravých lesů se nám opět vzdaluje.“
Milan Hron z Pro Silva Bohemica konstatuje: „Většina poslankyň a poslanců změnila názor. Pokud dojde ke změně situace, je to oprávněné. Ale stavy spárkaté zvěře se od posledního hlasování v roce 2019 opět zvýšily... Je otázkou, na co vlastně čekáme a čeho se chceme dočkat. Jisté je, že vytrvale směřujeme k druhově chudým lesům a trápení zvěře mezi oplocenkami.“
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Poslanci, kteří dnes hlasovali pro zrušení regulace stavů spárkaté zvěřem směrem k rovnováze s obnovou lesa, by měli opustit Poslaneckou sněmovnu, zkusit vysadit nový les a pak ho dvacet let ve dne v noci hlídat, aby přemnožená zvěř stromky nesežrala. Skončili by záhy neúspěchem, bez naděje pro nové lesy. Pak by snad své dnešní hlasování opravili.“
Bohumír Nekola předseda Spolku vlastníků honebních pozemků v ČR (SVHP) řekl: „Z pohledu drobných vlastníků honebních pozemků se jedná o další facku polistopadovému vývoji. Občané - vlastníci jsou trestáni za vlastnictví, tak jako jejich předci za komunismu, ovšem nyní v ekonomické rovině. Společná volba poslanců ODS s komunisty, ČSSD, ANO je jasný signál pravicově orientovaným voličům a bezvýchodnou situací v případě volby koalice SPOLU.“
Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR): „Poslanci zastavili příležitost k udržení alespoň tohoto parametru, který měl šanci alespoň částečně přispět ke zlepšení situace s přemnoženou zvěří a ke snížení škod na kulturních porostech, které již dlouhá léta z podstatné části nesou na bedrech zemědělci. Nicméně při pohledu na celou řadu vážných problémů a neustále se zhoršující situaci v myslivosti, je stále více zřejmé, že tak jako tak bude muset v blízké budoucnosti stejně dojít k legislativním změnám v této oblasti a bojím se, že neustálé odsouvání těchto potřebných systémových změn bude pouze ke škodě všem a nejvíce k přírodě.“
Poslanci projednávají rozsáhlejší novelu zákona o myslivost, není však jasné, kdy a v jaké podobě bude schválena.
„Návrh na budoucí regulaci invazních druhů byl schválen de facto v rozsahu vládní předlohy, bez zásadních změn. Na projednání čekala novela už řadu měsíců a pokud by v tomto volebním období spadla pod stůl, pak by nám hrozily sankce za porušování evropských nařízení, ale především by nemohly být realizovány nezbytné kroky k razantnější redukci invazních nepůvodních druhů rostlin i živočichů,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
SVOL podporuje výsledek 3. čtení tzv. „invazní novely" v Poslanecké sněmovně
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) považuje výsledek 3. čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů EU v oblasti invazních nepůvodních druhů, tzv. „invazní novela“, za pozitivní završení několikaletého vyjednávacího úsilí mezi oběma dotčenými ministerstvy, vlastníky lesů a dalšími hospodáři v krajině.
„Poslanecká sněmovna schválila konsensus mezi ministerstvem životního prostředí, ministerstvem zemědělství a těmi, kdo v krajině hospodaří. Ten se utvářel několik let a jsem velice rád, že poslanci přijali naše argumenty a zohlednili názory odborníků a výsledky lesnického výzkumu," komentuje výsledek Stanislav Janský, místopředseda SVOL pověřený výkonem funkce předsedy. „Přivítali jsme, že neprošly z našeho pohledu nejvíce problematické pozměňovací návrhy - zakotvení národního seznamu invazních nepůvodních druhů a přesun posuzování využití modřínu a douglasky na orgány ochrany přírody. Věříme, že také Senát se postaví k problematice uvážlivě a nedojde k žádnému zásadnímu zvratu,“ konstatuje Stanislav Janský.
Podle SVOL by vytvoření národního seznamu invazních nepůvodních dřevin znamenalo zbytečné, neefektivní a v neposlední řadě drahé řešení, které Evropská unie po členských státech vůbec nevyžaduje. „Česká republika má již dnes dostatečně robustní nástroje, které umožňují regulaci nepůvodních druhů prostřednictvím orgánů ochrany přírody a příslušných orgánů státní správy (obce, kraje, ministerstva), které jsou schopny adekvátně plnit požadavky vycházející z předpisů EU,“ říká Stanislav Janský. „Není důvod k tomu, aby Česká republika vynakládala úsilí a finanční prostředky na vznik nových byrokratických nástrojů, když stávající systémy regulace fungují a když je nyní potřeba každou korunu investovat do obnovy lesů zničených kůrovcovou kalamitou.“
Zásadní problém národního seznamu spočívá podle SVOL především v tom, že nepanuje shoda ve věci, co vůbec je „invazní nepůvodní druh“. V návrhu takového národního seznamu, který vyšel v časopise Ochrana přírody č. 2/2016, figurovaly v ČR poměrně běžné a dlouhodobě hospodářsky využívané druhy rostlin a živočichů, jako jsou třeba řepa obecná, cukrovka, slunečnice, topinambur, ořech, akát nebo kaštan, ze zvěře pak muflon, kamzík, koza bezoárová, z ryb například amur bílý, pstruh duhový, siven americký a další. V zájmu České republiky jistě není zakazovat a omezovat u nás zdomácnělé, v mnoha případech hospodářsky významné druhy.
Za mimořádně nešťastný považoval SVOL také pozměňovací návrh, který by v případě jeho přijetí zcela neoprávněně a zbytečně omezil využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté v lesích mimo zvláště chráněná území.
„Vládní návrh vycházel z dlouholetých zkušeností odborníků, vědeckých a výzkumných prací. Z nich vyplývá, že modřín ani douglaska se v lesním prostředí nekontrolovatelně nešíří, nevytlačují jiné druhy dřevin, ale naopak mají pozitivní vliv na půdu, zvyšují stabilitu lesních porostů proti bořivým větrům a jsou perspektivní v rámci probíhající klimatické změny,“ konstatuje Stanislav Janský s tím, že by bylo mimořádně nerozumné v době kůrovcové kalamity a při potřebě zalesnit obrovské množství holin vzniklých po kalamitě o tyto dřeviny lesníky de facto „připravit“.
SVOL rovněž přivítal změny dalších zákonů, které byly v rámci „invazní novely“ schváleny. Jedná se zejména o posílení pravomocí lesní stráže a zrušení celé úpravy zákona o myslivosti, přijaté v rámci novely lesního zákona v r. 2019, tzv. „myslivecký přílepek“. „V souvislosti s myslivostí však doufáme v projednávání samostatného vládního návrhu zákona o myslivosti, kde vidíme řadu dobrých návrhů, které by mohly pomoci regulaci katastrofálně přemnožené spárkaté zvěře ztěžující obnovu holin po kalamitě. Vládní návrh není dokonalý, ale je zde šance k jeho zlepšení, k posílení práv vlastníků honebních pozemků a snížení minimální výměry honitby vlastní na 250 ha, o které SVOL dlouhodobě usiluje,“ říká Stanislav Janský.
TZ SVOLČtěte také: V Poslanecké sněmovně se bude projednávat národní seznam invazních druhů i douglaska
Podle ČTK, TZ Hnutí DUHA a TZ MŽP
