logo Silvarium tisk

Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli?

Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Vědci zjišťují, jak různé druhy kdysi tradičního hospodaření působí na stav lesa.

Pařezina s výstavky. Foto: MENDELU Pařezina s výstavky. Foto: MENDELU

Pokusy provádí na experimentálních plochách v lokalitě Hradisko na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny.

Na experimentálních plochách rozkládajících se nad Bílovicemi nad Svitavou odborníci simulují v pařezině historicky prováděné činnosti, a to pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvětlil Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.

Na jedné z pařezin probíhá pastva ovcemi. Foto: MENDELU

Ve výmladkových lesích se po staletí tradičně hospodařilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ vypočítal Kadavý. Tyto činnosti byly prováděny pro lesní ekosystém často až na hranici únosnosti.

Botanici na experimentálních plochách po odtěžení porostů, a tedy výrazném prosvětlení plochy, zaznamenali prudký nárůst počtu druhů rostlin v bylinném patře. Po počátečním průměrném počtu 17 druhů jich napočítali i více než 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popsal Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Po druhé světové válce začala rozloha pařezin prudce klesat, začala být vnímána negativně, až upadla v zapomnění. Teprve před 15 až 20 lety začali toto téma znovu otevírat biologové a především entomologové. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvětlil Friedl.

Pařezina – první rok po zásahu. Foto: MENDELU

Zda je pařezina rizikovou formou hospodaření zkoumají i pedologové. Za rizikový je podle nich považován především souběh těchto tradičních činností, které člověk v lese neřízeně prováděl, nikoliv pařezina samotná. Devastující pro lesy bylo v historii hrabání steliva. „Zatímco při těžbě dřeva z lesa odvážíme biomasu na živiny de facto chudou, stelivo, tedy opad, který se používal jako podestýlka pod hospodářská zvířata, je na živiny mnohem bohatší,“ srovnal Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie. S odvozem tohoto opadu les přišel o významnou organickou vrstvu, pro niž je typický tolik důležitý bující mikrobiální život.

„Při zakládání pařeziny vyprodukují výmladky, které vyrostou z pařezů, velké množství biomasy díky stále aktivnímu a rozvinutému kořenovému sytému. Častým argumentem proti pařezinám tak bylo právě výrazné ochuzení lesa o živiny, které se ale s opadem listí každý rok navracejí zpět do půdy,“ doplnil Kučera. Pro pedology je pět let experimentu příliš krátká doba na vyvození větších závěrů.

Pařezina – druhý rok po zásahu. Foto: MENDELU

Dendrometrická data, kdy je měřen přírůst stromů, jak rychle se dostaví, jak je velký, kdy kulminuje a kdy začne klesat, prozatím potvrzují závěry starších prací týkající se výmladkových lesů prováděných na území ŠLP Křtiny. Výstavky v pařezině po uvolnění do čtvrtého roku přirůstají a následně jejich přírůst klesá. U pařeziny se potvrdil předpoklad, že s narůstající intenzitou experimentálních činností roste i počet nových jedinců – výmladků, což souvisí s podnícením jejich regenerační schopnosti. Sběr dat i v tomto případě pokračuje.

Dosavadní zjištění naznačují, že na hospodaření v pařezině není důvod pohlížet jako na zkázu pro lesní ekosystém. Vědci jsou rozhodnutí ve výzkumu a shromažďování dat pokračovat i nadále. Čím déle budou měření a srovnávání provádět, tím budou jejich závěry průkaznější.

TZ MENDELU

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(0 hlasů)

Komentáře  

+10 # schutzmeister@iex.cz 2023-03-09 11:47
Pařezina je úžasná věc, která umí překvapit.
Pro malého vlastníka super, jen už to nikdo neumí.
Jen pár postřehů pro navnadění.

Vodou ovlivněná aluvia v 500 m -roční přírůst po těžbě na pařez - jíva, jilm - tři metry, olše, vrba bílá, osika - 2 metry, jasan, javor - metr a půl.
Tloušťkově ročně minimálně dva centimetry.
Ale výstavek břízy dělá ročně 4 cenťáky průměru ?

Výstavky - tak jak je to na foto nahoře, je to špatně a to je příčinou zastavení přírůstu. Výstavek nemůže být potlačená tyčovina. Výstavek musí být předrostlík s velkou korunou. Pak jede, nezávisle na dřevině. A může být jak v mýtném věku, tak mladý. Ale aby to fungovalo, musí to být předrostlík.

Zásada je v pařezině nedělat prořezávku. Ta síla přírody je obrovská. Ideální je prostě těžit kusy zralé na palivo. Zbytek nechat, tenké i silné. úplná holina lze, ale snižuje celkový přírůst.

Některé dřeviny chtějí vysoký pařez. Určitě jasan, dub bude taky lepší. A viděl jsem takhle ošéfovaný modřín - metr a půl pařez - v asi 80 letech normálně pěknej troják, čtverák.

Když mám hektar na palivo do chalupy tak tímhle zásadně navýším možnost těžby oproti jakékoli výsadbě čehokoli. A ještě tam můžu mít dva tři pěkný kmeníky do aukce pro vnuka.
A kůrovec mě může akorát tak, stejně jako jeleni a sběrači vánočních stromků.

Voni ty lidi dřív nebyli úplně blbí, jak se dnes prezentuje. I bez těch tabletů a dronů. :lol:
+9 # Starý 2023-03-10 07:05
Jistě, i z fotografií je vidět, že i ta "pařezina" musí být řádně oplocená, aby i z ní něco bylo.
Lze praktikovat jen někde a určitě ne na BO a JD, škoda že zde nejde vložit foto, po zlodějích mám roky pahýly od 1 - po 3-4 metry a nějak to nefunguje, ani na palivo....
Ovšem pařezina znamená skoro stálé oplocení a to by se asi veřejnosti nelíbilo.
NEBO VŠE OPLOTÍME?
+4 # schutzmeister@iex.cz 2023-03-10 12:30
Nejde všude všecko, to je jasný.
Ale když máte vhodnou dřevinu, plotit to třeba není.
Ideální je to spíš pro vlhčí stanoviště.

Když nemám vhodnou dřevinu, asi bych začal prvně doplněním semenných stromů. Jednotlivě.
Na vlhkým jíva, líska, jilm, střemcha, habr - velmi rychle pak semení a plevelí.
Na suchým lípa, hloh, divoké slivoně, hrušeň, habr.

Problém je dnešní chápání plošné výsadby. Něco lze vysít. Semenné stromy do jednotlivých ochran. Lísku a střemchu nežere nic. Habr se množí rychleji, jak zvěř. Hruška je na suchých místech nezničitelná.
Jenže tady zná každej max dub a buk.
A určitě i z tý pařeziny jívu a střemchu vyřežou.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Komerční zprávy

Komatsu Next Generation: co přinese v lese

Komatsu Next Generation: co přinese v lese

Společnost Komatsu Forest koncem srpna 2026 představila novou generaci lesních strojů: všech sedm harvestorů je obnovených stejně jako...

Sucho deštěm nekončí: jak družicový monitoring dává lesníkům náskok před sezónou 2027

Sucho deštěm nekončí: jak družicový monitoring dává lesníkům náskok před sezónou 2027

Podzimní srážky přinesly do lesů zdánlivé uklidnění, hlubší deficit vláhy v půdě však přetrvává. Otázka nadcházejících měsíců proto...

Populární zprávy

Do tendru Lesů ČR 2027+ za 4,18 miliardy Kč se přihlásilo 36 firem, loni jich bylo 40

Do tendru Lesů ČR 2027+ za 4,18 miliardy Kč se přihlásilo 36 firem, loni jich bylo 40

Zobrazení: 3899

Aktualizováno.  Do čtyřmiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva...

Očima dvou generací: Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů a nástroje k jejich omezení

Očima dvou generací: Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů a nástroje k jejich omezení

Zobrazení: 3022

Nelegální vjezdy motorových vozidel do lesů dokáží zásadně zkomplikovat každodenní práci lesnického personálu. Na cestách mohou...

MZe představilo IT řešení pro domácí prvovýrobce zjednodušující plnění povinností vyplývající z EUDR

MZe představilo IT řešení pro domácí prvovýrobce zjednodušující plnění povinností vyplývající z EUDR

Zobrazení: 2753

Přípravám na nařízení Evropské unie proti odlesňování (EUDR) byla 12. listopadu věnovaná tisková konference ministra zemědělství...

Moravec z KRNAP: Stínová asociace národních parků se přejmenuje a možná zanikne

Moravec z KRNAP: Stínová asociace národních parků se přejmenuje a možná zanikne

Zobrazení: 2364

Stínová asociace národních parků se přejmenuje a nebude sídlit na adrese Správy Krkonošského národního parku (KRNAP)...

Ředitel KRNAP založil další asociaci národních parků bez vědomí ostatních ředitelů. Svůj postup označil za chybu

Ředitel KRNAP založil další asociaci národních parků bez vědomí ostatních ředitelů. Svůj postup označil za chybu

Zobrazení: 1501

Aktualizováno.  Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec založil ke konci září další sdružení národních parků...

Českou lesnickou akademii Trutnov povede Tomáš Herčík

Českou lesnickou akademii Trutnov povede Tomáš Herčík

Zobrazení: 1471

Novým ředitelem České lesnické akademie Trutnov bude od 1. listopadu 2026 Ing. Tomáš Herčík. Na základě konkursního...

Anketa

Jak hodnotíte dosavadní působení Petra Moravce v čele Správy KRNAP?

Poslední komentáře

Naši partneři

Lesy ČR VLS Národní lesnický institut ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě