„Údaje o škodách, které u nás způsobuje přemnožená zvěř, jsou alarmující. Tyto škody možná nejsou na první pohled tak viditelné, jako v případě kůrovce, jsou ale podobně zásadní. Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 procent stromků do výšky 1,3 metru, tedy těch, které lesníci nákladně vysázeli při obnově po kůrovcové kalamitě v posledních letech,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Jen Ministerstvo zemědělství přitom na podporu lesního hospodářství za posledních 6 let vlastníkům lesů vyplatilo přes 26 miliard korun. Tyto peníze byly určené především na obnovu lesů, přemnožená zvěř však podstatnou část stromků poškodila.
Vysoká míra poškození nově vysázených lesů tak zásadně komplikuje snahu zachovat české lesy zdravé, obnovit je po kůrovcové kalamitě a přizpůsobit naše lesy klimatické změně. Přestože neexistuje přesný nástroj pro celkové vyčíslení škod v lesích, při odhadu lze vycházet z dat Národní inventarizace lesů, kterou provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL).
Důsledek loupání kůry: Nejčastěji vstoupí do stromu místem poranění hniloba, která ničí strom a také ohrožuje porost tím, že poškození jedinci jsou náchylní na zlomení větrem či sněhem. Dojde tak snadno k destabilizaci celého porostu. Zdroj: eagri.cz
Při škodách ohryzem kůry na rozdíl od loupání, kdy zvěř odtrhuje celý pruh kůry, strom zvěř předními zuby ohryzává, ale i tak je to místo, kudy vstupuje do stromu hniloba a kvalita dřeva (stromu) se snižuje. Dalším způsobem, jakým zvěř poškozuje dřeviny je vytloukání paroží na stromech. Na konci parožení, kdy kůže vyživující paroh odumírá, se jí zvěř zbavuje odíráním o vegetaci, nejčastěji o stromy. Strom buď poškodí, nebo odřením kůry úplně zahubí.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z těchto dat vyčíslil minimální prokazatelnou výši škod způsobovaných zvěří na lesních porostech na 1,1 miliardy korun ročně.
Na základě dat ÚHÚL bylo evidováno nejvyšší zastoupení jedinců obnovy poškozených zvěří v kraji Ústeckém a Karlovarském. Oproti NIL2 byl nejvyšší nárůst zaznamenán v kraji Ústeckém a Pardubickém, nejvyšší pokles pak v kraji Moravskoslezském, Jihomoravském, Olomouckém a Jihočeském. Nejvyšší zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem bylo zjištěno v kraji Ústeckém a Olomouckém. Oproti NIL2 byl nejvyšší nárůst zaznamenán v kraji Ústeckém, Pardubickém a Středočeském, nejvyšší pokles v kraji Olomouckém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském.
Zastoupení jedinců obnovy poškozených zvěří (všechny druhy poškození). Zdroj: ÚHÚL
Zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem. Zdroj: ÚHÚL
Statisticky průkazný pokles poškození loupáním, ohryzem nebo vytloukáním byl zaznamenán ve třetí věkové třídě.
Zastoupení jedinců poškozených loupáním, ohryzem nebo vytloukáním podle věkových tříd (porovnání NIL2 a NIL3). Zdroj: ÚHÚL
Porovnání dat NIL2 a NIL3 v zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem podle skupin dřevin shrnuje následující graf.
Zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem podle skupin dřevin (porovnání NIL2 a NIL3). Zdroj: ÚHÚL
Z dat ÚHÚL rovněž vyplývá, že lesy ve vlastnictví státu a církví vykazují výrazně vyšší míru celkového poškození zvěří oproti ostatním druhům vlastnictví. Statisticky průkazný pokles celkového poškození zvěří oproti NIL2 byl zjištěn u LČR a VLS – i přes mírně pozitivní trend je však míra poškození zvěří stále vysoká.
Výrazný pokles byl zaznamenán na území NP – poškození obnovy a poškození obnovy do 1,3 m okusem je oproti NIL2 téměř poloviční.
Celkové poškození zvěří se zvyšuje se stoupající nadmořskou výškou – v oblastech s nadmořskou výškou nad 700 m n. m. dosahuje zastoupení jedinců poškození zvěří výše 18,6 ± 1,0 %. V nadmořské výšce do 400 m n. m. je patrná stagnace při srovnání s NIL2.
Vedle poškození lesa je třeba brát v úvahu také náklady na potřebnou ochranu lesních porostů, které činí zhruba 1,45 miliardy korun ročně. Minimální škody společně s náklady na opatření pro jejich předcházení tedy každoročně přesahují 2,5 miliardy korun, reálná výše bude zřejmě ještě výrazně vyšší. Škody totiž zvěř nezpůsobuje jen v lesích, je třeba připočíst i škody způsobené na zemědělských pozemcích a plodinách.
„Zemědělci mají vesměs problémy s přerytými pastvinami a loukami od divokých prasat. Takto poškozené pozemky není možné kvalitně agrotechnicky zpracovat a bývají i příčinou poruch zemědělské techniky. Dalším problémem jsou početná stáda spárkaté zvěře, jako jsou jeleni, daňci nebo mufloni, která spásají pole osetá zemědělskými plodinami. Celkový rozsah těchto škod přitom není nikde souhrnně evidovaný,“ uvedl ministr Výborný.
Přemnožená zvěř způsobuje škody i v dopravě, ke srážce automobilů se zvěří dochází denně napříč celou Českou republikou. Ohrožený je přitom nejen majetek, ale zejména zdraví lidí.
Snížit počty spárkaté zvěře a škod jí působenými by měla pomoci novela mysliveckého zákona, která po více než dvaceti letech přináší zásadní změny v plánování lovu zvěře. Ten se nově bude stanovovat právě podle míry poškození lesa. Předlohou mysliveckého zákona se bude vláda zabývat již za několik dní, ještě v průběhu června.
Podle TZ MZe a ÚHÚL, red.
