Z výběru autoři vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se podle nich již v prvních a druhých zónách divočina rozvíjí. "Studie byla zaměřena na ty části území republiky, kde tomu tak doposud není a kde může probíhat diskuse, zda je lepší je využívat hospodářsky, nebo pro ochranu přirozených procesů," řekl ČTK zpracovatel studie přírodovědec Michael Hošek.
Problémy by podle něj mohla mít přírodní lokalita u zámku Jezeří, pod nímž se těží hnědé uhlí a vedou neustálé spory o limity těžby. U Litovelského Pomoraví se zase tlačí na rozšiřování zemědělské plochy a chráněnou lokalitu ohrožují splachy z hnojiv. Ekologové ale tvrdí, že území vybírali tak, aby byla co nejméně konfliktní.
Hlavním cílem studie je odstartovat diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy a ekologickými organizacemi. Měla by sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně rozvíjet. "Ne všechny lokality jsou ve volné krajině a jsou typicky hospodářské lesy, jsou zde území třeba v chráněných krajinných oblastech jako je Litovelské Pomoraví nebo v Beskydech Makyta, které už mají potenciál daný tím, že je to rezervace," uvedl Hošek.
Hnutí Duha upozorňuje, že zatímco zastavěná plocha v Česku zaujímá téměř 11 procent území, divoká příroda 0,3 procenta. Proto prosazují, aby se území pro ni do budoucna zdesetinásobilo. Studie podle autorů nemá souvislost s novelou zákona o ochraně přírody, která je nyní ve Sněmovně. Ta mění pravidla pro národní parky.
"U tohoto výběru území bych nemluvil o tom, že budou chráněny nějakou legislativou. Jejich výhodou může být, že když se dobře projednají s vlastníky nebo s místními představiteli, tak se budou chránit dobrovolně, protože to je většinou nejsilnější nástroj. A to byl i náš cíl," řekl Hošek.
Podle vedoucí programu Krajina v Hnutí Duha Elišky Vozníkové jde zejména o lesy, které jsou pro české zeměpisné šířky typické. "A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, nabízíme k debatě odbornou analýzu, kde by v Česku mohla vzniknout nová místa divočiny, tedy pralesů ovládaných samovolnými procesy," dodala.
Správci státních lesů, Lesy ČR (LČR) i Vojenské lesy a statky ČR (VLS), a Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) jsou ke snahám Hnutí Duha vytvářet v lesích velkoplošné „divočiny" skeptičtí. Cestu k posílení biodiverzity českých lesů vidí spíše v budování lesnických parků a modelových lesů. Zdůraznili to na semináři „Ochrana a obnova divočiny" pořádaném Hnutím Duha 28. 6. 2016 na půdě České zemědělské univerzity v Praze. Na semináři představitelé LČR, VLS i SVOL popsali své aktivity spojené s ochranou přírody na obhospodařovaném území a představili konkrétní projekty ke zvýšení biodiverzity těchto území, jako je například existence několika lesnických parků v zemi. „Les je mimořádným druhem majetku, proto k němu máme velký respekt a jsme zároveň skeptičtí k možnosti vytvářet v rámci tisíce let obhospodařované a hustě osídlené české kulturní krajiny velkoplošné divočiny," zdůraznil generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád a ocenil diskusi o daném plánu. Lesy ČR už dnes mají na 605,6 hektarech osm bezzásahových území, ve kterých se netěží a les je ponechán samovolnému vývoji. Lokality, například v Českém krasu, Slavkovském či Blanském lese, Železných a Jizerských horách, v Bílých Karpatech či na Kokořínsku průběžně monitorují a výstupy vyhodnocují vědci.
„Tvář lesů na našem území se měnila vlivem lidské činnosti po staletí do dnešní podoby. Jsem proto přesvědčen, že bezzásahovostí ani žádným jiným způsobem nejde dosáhnout původní divočiny. Vznikl by pouze stav, který bude vytržen z kontextu svého okolí. Byl by to zpustlý hospodářský les, který neslouží nikomu a ničemu," okomentoval to ředitel VLS Josef Vojáček.
Lesníci diskutovali s ochránci přírody o velkoplošných bezzásahových územích
red.
