LESNICKÁ PRÁCE - SRPEN 2023
OBSAH AKTUÁLNÍHO ČÍSLA:
Česká republika rozvíjí s Gruzií partnerství již delší dobu, v naší zahraniční rozvojové spolupráci je jednou ze šestice prioritních zemí vedle Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Kambodži, Moldavska a Zambie. Projekt České rozvojové agentury „Implementace trvale udržitelného lesnictví pro chráněnou oblast Aragvi“ je v pořadí třetím českým lesnickým projektem v Gruzii.
Chráněná oblast Aragvi byla vyhlášena za přispění České rozvojové agentury na začátku roku 2021. Rozkládá se na území téměř sto tisíc hektarů přibližně 70 kilometrů severně od hlavního města Tbilisi. Území je charakterizované dlouhou historií osídlení, kdy se v pestré mozaice střídají lesy, horské louky, pastviny a roztroušená zástavba. Přibližně 42 % chráněné oblasti pokrývají přirozené lesy, převážně smíšené dubo-habrové a bukové lesy vázané zejména na strmé svahy. Lesy jsou obtížně přístupné s řídkou lesní dopravní sítí.
Místní koordinátor projektu Giorgi Berechikidze a Tadeáš Štěrba. Bez místního koordnátora se zahraniční projekty neobejdou. Foto: Zdenek Soušek
Lesnický projekt pod taktovkou Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) je zaměřen na inventarizaci a průzkum lesů, trvale udržitelné hospodaření včetně vytvoření pracovních příležitostí v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu a zvyšování povědomí o lesních ekosystémech, lesnictví a jejich významu pro rozvoj komunit. Česká rozvojová agentura na projekt vyčlenila bezmála 20 milionů korun, celkový rozpočet projektu je přes 29 milionů. Kofinancuje ho také Rakouská rozvojová agentura a okrajově také Slovakian AID.
Projekt, který započal v roce 2021 a má trvání čtyři roky, je rozdělen na čtyři etapy. V období 2021–2023 probíhá hodnocení stavu lesních ekosystémů, které zahrnuje inventarizaci lesů s trvalou monitorovací sítí a typologií lesních porostů. Druhá, navazující část (2023–2024) počítá s tvorbou lesního hospodářského plánu (mapy, text, tabulky), návrhem vhodných způsobů hospodaření a zřízením demonstračních objektů trvale udržitelného hospodaření. Další součástí projektu je vytvoření kapacit pro zpracování dřeva – vybudování jednoduchého skladu dřeva se zařízením na těžbu a zpracování palivového dříví a pálení dřevěného uhlí včetně praktického školení budoucích zaměstnanců skladu a odborné pomoci (2021–2024). Poslední část českého projektu (2021–2024) cílí na vzdělávání lesníků a veřejnosti v Gruzii – jedná se o aktivity zahrnující širokou škálu činností od studijní cesty lesníků z Gruzie do ČR přes pořádání odborných seminářů, organizování programů lesní pedagogiky po tvorbu vzdělávacích a propagačních materiálů.
Gruzie a rozvojová pomoc
– Gruzie se zdá být v současnosti hotspotem zahraniční rozvojové lesnické pomoci. Německo realizuje v rámci své rozvojové agentury v Gruzii projekt za 175 milionů eur. Kde vidíte důvody tohoto zvýšeného zájmu?
Gruzie obecně patří mezi strategickou zemi pro EU, ať už se bavíme o oblasti demokratického směřování země, bezpečnosti nebo obchodních vztahů. Ruku v ruce je s tím spojena komplexní řada opatření, podpory a výzev, které přispívají ke stabilitě, rozvoji a řekněme prosperitě země. Gruzie je zároveň jednou z šestice zemí, na kterou je zaměřen projekt Východní partnerství. Jinými slovy EU chce mít v Gruzii silného, demokratického a stabilního spojence. Česká republika je součástí EU a je logicky v jejím zájmu, neřkuli povinností, přispět svým dílem do mozaiky zahraniční rozvojové spolupráce.
Česko má pro zahraniční rozvojové aktivity v Gruzii vlastní program zohledňující celou řadu cílů a strategií, včetně strategického rozvojového dokumentu gruzínské vlády. Program zohledňuje také zkušenosti z realizací dosavadních projektů.
Buko-habrová „postpastevní“ pařezina na inventarizační ploše. Stromy jsou často seřezávány výše nad zemí, aby se zabránilo okusu nových výhonů. Foto: Zdenek Soušek
Mezi klasické cíle rozvojové spolupráce patří oblast zemědělství, potažmo lesnictví. Gruzie má možná překvapivě vysoký podíl přirozených lesů, z dat národní inventarizace lesů vychází až 98 %. Na druhou stranu jsou lesy ze 40 % v různé míře degradované, což souvisí zejména se zvýšeným tlakem ilegálních a snad i nevhodně realizovaných legálních těžeb (zejména v okolí vesnic). Většina venkovského obyvatelstva je totiž energeticky plně závislá na palivovém dříví. Uvážíme-li, že kavkazský region je řazen k top terestrickým hotspotům biodiverzity na Zemi, jsou tato data alarmující. Gruzie si je tohoto stavu vědoma a dnes prochází kompletní lesnickou reformou za podpory řady zahraničních projektů.
I nadále má bohužel Gruzie typicky slabá místa společná s většinou rozvojových zemí – migraci lidí do měst, odliv nadaných a vysokoškolsky vzdělaných lidí do rozvinutějších zemí, nízký zájem o věci veřejné, špatně fungující státní správu úzce související s naprosto mizernými platy zaměstnanců apod. To celou situaci značně komplikuje a prodlužuje proces změny k lepšímu.
Chráněná oblast Aragvi
– Český rozvojový projekt pod vaším vedením je vázán na území chráněné krajinné oblasti Aragvi, která byla vyhlášena ve spolupráci s českou stranou. Můžete ve stručnosti popsat genezi vyhlášení tohoto chráněného území?
Vyhlášení CHKO Aragvi iniciovala gruzínská vláda, stejně tak vymezení území bylo provedeno vlastními gruzínskými odborníky podle jejich metodiky. Tou dobou byly realizovány v CHKO Tušsko projekty České rozvojové agentury, mezi nimi i jeden lesnický. Vyhlášení CHKO Aragvi nabízelo určitou kontinuitu rozvojové spolupráce, a tudíž byli Češi do procesu vyjednávání zapojeni. Na základě získaných zkušeností z Tušska měli sice věcné připomínky, ale co vím, nebyly v zásadě zohledněny. Vyhlášení oblasti bylo poměrně komplikované a mělo několikaleté zpoždění. Důvodem byly nejasnosti mimo jiné v otázce správy tamních lesů po vyhlášení CHKO. Zejména lesy v jižním cípu, s mírnějšími sklony svahů (více než 60 % lesů v CHKO Aragvi spadá do kategorie ochranných lesů), jsou významným zdrojem palivového dříví pro lidi žijící i mimo zájmové území. Obavy, že by lesy v Aragvi po vyhlášení nemohly být těženy, souvisely se záměnou omezení hospodaření vázanou ovšem na kategorii národních parků. Chráněná krajinná oblast Aragvi byla vyhlášena k 1. 1. 2021.
Děkuji za odpovědi (21. 7. 2023), Petra Kulhanová
Celý rozhovor najdete v srpnovém čísle Lesnické práce
