Evropa čelí stále závažnější hrozbě přírodních požárů, jejichž rozsah i ničivost podle odborníků dále porostou. Rok 2025 přitom přinesl nejhorší sezónu přírodních požárů od počátku sledování, kdy bylo zasaženo více než jeden milion hektarů. Důvodem je zhoršující se změna klimatu a další faktory.
Evropská komise proto představila pokyny, jak lépe předcházet přírodním požárům, připravit se na ně, reagovat na ně a zotavit se z nich, včetně příkladů a doporučení, jak mohou vnitrostátní a regionální orgány a další zúčastněné strany tento rámec provádět.
Podíl rozlohy jednotlivých zemí EU zasažené požáry o velikosti ≥ 30 ha (včetně požárů založených úmyslně pro účely hospodaření s vegetací). Zdroj: EFFIS
Zásadním pilířem strategie je prevence založená na přírodě. Komise zdůraznila, že právě zdravé a dobře spravované ekosystémy představují klíčový nástroj pro snižování rizika vzniku a šíření požárů. „Investice do prevence a obnovy přírody mohou zabránit ekonomickým škodám v řádu miliard eur,“ uvedla komisařka pro životní prostředí Jessika Roswall. Součástí opatření je i nové metodické vedení pro lokality Natura 2000, které má pomoci sladit ochranu přírody s adaptací na změnu klimatu a prevencí požárů.
Vedle prevence se strategie zaměřuje i na posílení připravenosti a operativních kapacit. EU plánuje rozšířit flotilu RescEU (strategické rezervy EU pro mimořádné situace) o 12 hasicích letadel a pět vrtulníků a dále rozvíjet předběžné rozmísťování hasičských jednotek v rizikových oblastech. Komise zároveň pracuje na zřízení evropského hasičského centra na Kypru, které má sloužit jako regionální uzel pro výcvik, cvičení i operativní nasazení při požárech. Klíčovou roli má hrát také sdílení zkušeností a odborníků mezi členskými státy i spolupráce s regiony mimo EU.
Ilustrační foto: FB/Bombeiros Portugueses
Významnou součástí bude modernizace Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS) a rozvoj nástrojů včasného varování, včetně modelování rizik na celoevropské úrovni a využití umělé inteligence. Součástí opatření je také systematický sběr dat o dlouhodobých zdravotních rizicích hasičů, zejména ve vztahu k expozici toxickým látkám a extrémním podmínkám při zásazích. Komise zároveň plánuje systematicky sbírat data o zdravotních rizicích, jimž čelí hasiči při zásazích.
Důraz je kladen i na zapojení veřejnosti. Podle průzkumů má z rostoucí hrozby požárů obavy přibližně polovina Evropanů. Komise proto chce posílit vzdělávání, dobrovolnictví i informovanost obyvatel. „Evropa musí být připravena ještě předtím, než vypukne první požár,“ zdůraznila Roxana Mînzatu, výkonná místopředsedkyně pro sociální práva, dovednosti, kvalitní pracovní místa a připravenost.
Přečtěte si také: Hasiči v uplynulých deseti letech hasili v průměru 5 000 přírodních požárů ročně, třetinu tvoří lesy
Strategie počítá rovněž s podporou obnovy území po požárech a sdílením osvědčených postupů, které povedou k vytváření odolnější krajiny. Celý rámec má být ukotven připravovaným doporučením Rady.
Nový přístup navazuje na dosavadní fungování mechanismu civilní ochrany EU a potvrzuje, že lesní požáry představují přeshraniční problém vyžadující koordinovanou reakci. Jak uvedla komisařka Hadja Lahbib: „Lesní požáry neznají hranice – a naše reakce by je také neměla znát.“
Podle TZ Evropské komise, red.
