Ekonomickou i ekologickou hodnotu každého stromu posuzují státní lesníci na čtyřech zkušebních plochách

Ilustrační foto: Archiv LČR

Před rokem vybrali lesníci z podniku Lesy ČR čtyři hektarové plochy s nejdůležitějšími hospodářskými dřevinami – smrkem, borovicí, bukem a dubem. V Železné Rudě si tento týden metodu prakticky vyzkoušeli zástupci šumavských lesních správ i slovenských státních lesů.

Příští rok budou v Železné Rudě pokračovat, ale také na Lesní správě Křivoklát, kde je buková plocha, a také na Lesní správě Plasy s dubovou a borovou plochou. „Je důležité, aby při vyznačování stromů určených k těžbě touto metodou běžně postupoval každý lesník. Musí tedy zvážit, zda se vyplatí konkrétní strom vytěžit, pokud má větší biologickou hodnotu než výnos z prodeje dříví," zdůraznil výrobně technický ředitel podniku Lesy ČR Václav Lidický. Metoda pochází z Francie. V deseti zemích Evropy je nyní v hospodářských lesích 29 demonstračních ploch. Lídrem projektu je Německo. „Marteloscop uplatňujeme u stromů s nízkou ekonomickou hodnotou. Na hektaru lesa tak zůstává asi deset ekologicky cenných stromů," řekl v Železné Rudě ředitel německého lesního závodu v Ebrachu Ulrich Mergner.

Podle evropských zkušeností je možné ekonomické i ekologické hledisko sloučit. Jak však dodává český lesnický ekolog, profesor Josef Fanta z Botanického ústavu Akademie věd ĆR, žádná metoda není jedinou správnou ani dogmatem. „Klimatická změna nás nutí přemýšlet o novém přístupu i pohledu na lesnické hospodaření. Inspirace severským lesnictvím je minulostí, nyní se ohlížejme po Švýcarsku, Slovinsku nebo německém Bádensko-Württenbersku. Marteloscop praktikovaný Lesy ČR musím ocenit, je signálem pochopení přírodních změn," uvedl.

České republika se tímto projektem aktivně zapojila do evropského Integrate+, který koordinuje Evropský lesnický institut se sídlem ve finském Joensuu.