Ve Finsku a Švédsku pokrývá energie z dřevěné biomasy 21 až 23 % primární energetické poptávky. Biomasa ze dřeva se podílí více než z poloviny na zásobě „zelené" energie v severských a pobaltských zemích, stejně jako v Arménii, Moldavsku, Srbsku, Slovinsku, Česku a Lucembursku. To jsou hlavní zjištění šetření UNECE a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), které se opakuje každé dva roky od roku 2005 a má podpořit mezioborovou spolupráci mezi lesnickým a energetickým sektorem. Toto šetření je hlavním zdrojem informací o energii ze dřeva.
Vedlejší produkty a zbytky z lesní výroby tvoří 62 % dřevní hmoty pro energetické využití (jsou zde zahrnuta i zpracovaná dřevěná paliva jako brikety, pelety a dřevěné uhlí). 31 % dřevní hmoty pochází přímo z dřevní biomasy z lesů a zalesněných pozemků. Poměr se ovšem u jednotlivých zemí liší; zatímco země jako Česko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko nebo Arménie spoléhají z větší části na přímé zásoby (například palivové dříví), v zemích západní Evropy, v USA nebo Kanadě jsou to naopak hlavně zásoby z nepřímých zdrojů (jako vedlejší produkty z výroby).
Energie ze dřeva je využita v průmyslu (49 %) a u koncových spotřebitelů (34 %). Největší podíl průmyslového využití je v Kanadě, USA, Irsku, Švédsku a Finsku. Roste spotřeba dřevěných pelet, která činila 38,8 kg na osobu v zemích, u kterých jsou dostupné údaje z let 2007–2013 (zvýšení o 144 % ve srovnání s rokem 2007).
Podle www.unece.org (3. 3. 2016), David Sadecký
