Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D.
vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MENDELU
– Jak moc je Evropa závislá na dodávkách dříví a výrobků z něj z Ruska a Běloruska, resp. z Ukrajiny?
Již 20. ledna letošního roku si Evropská unie vyžádala v rámci WTO konzultace s Ruskem o vývozních omezeních, která Rusko zavedlo na výrobky ze dřeva. Tato vývozní omezení spočívají v jednostranném zvýšení vývozních cel z původně dohodnutých sazeb 13–15 % na sazbu 80 % a současně výrazném snížení počtu hraničních přechodů z původních 30 na jediný (Luttya ve Finsku), přes který může přecházet ruský vývoz výrobků ze dřeva do EU. Tato omezení začala platit v lednu 2022.
Rusko je v rámci světového obchodu se dřevem a výrobky ze dřeva největším exportérem řeziva a sedmým největším exportérem výrobků ze dřeva na světě. Celková hodnota ruského exportu dřeva a komodit ze dřeva činila v roce 2021 12,2 mld. USD, z toho přibližně 6,7 mld. USD směřovalo na evropské trhy. Největší nárůst ruského exportu vykazují do roku 2021 jehličnaté řezivo a dřevěné palety. Po zahájení ruské agrese na Ukrajině již počátkem března ruské společnosti zastavovaly dodávky řeziva do evropských zemí.
V roce 2015 kryly celkové zdroje dříví v Evropě včetně Ukrajiny (těžba, sortimenty surového dříví, štěpky, zbytky) přibližně 1,55násobkem celkovou potřebu výroby (zdroj: VVÚD Praha). Nárůst těžeb v důsledku kůrovcové kalamity tento přebytek ještě navýšil, ovšem dočasně. Je zřejmé, a aktuální růst cen většiny sortimentů surového dříví to dokládá, že v některých segmentech zpracování dřeva se začíná projevovat nedostatek způsobený dílčí závislostí na dodávkách dříví a výrobků ze dřeva z východních trhů. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva nejsou v jednotlivých regionech Evropy vyrovnané a konflikt na Ukrajině tyto rozdíly ještě zvýší. Rakouská společnost HS Timber uvedla jako důvod uzavření jednoho z pilařských závodů v Rumunsku (pila v Radauti) právě zákaz vývozu kulatiny z Ruska a Ukrajiny.
– Jaký vývoj a dopad na středoevropský lesnicko-dřevařský sektor v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu očekáváte?
To vše jsou fakta nedávné minulosti. Podstatná je predikce vývoje v kontextu zmíněných sankcí a snahy Evropy zbavit se co nejdříve energetické a surovinové závislosti na Ruské federaci, zejména v dodávkách plynu. Přesnost predikce je mimořádně obtížná vzhledem k turbulentnímu vývoji cen plynu, ropy, železa při současné snaze dosažení Green Dealu. Na trhu se sortimenty surového dříví lze očekávat cenový boj u sortimentů s nižším transferovým výdělkem, tedy vlákninou a dřívím pro energetické využití. V případě závodů průmyslu papíru a celulózy, které jsou energeticky výrazně závislé na plynu a u nichž je dřevní surovina nákladovou položkou z více než 30 % celkových nákladů, lze naopak očekávat tlak na snižování kupní ceny vstupní suroviny. Lze také očekávat zvýšení poptávky po řezivu pro výrobu palet a transportních beden. U podniků lesního hospodářství se v důsledku růstu cen pohonných hmot, především nafty, výrazně zvyšují výrobní náklady na těžbu a transport surového dříví, a to až o 30 % na vyrobený 1 m3 sortimentu.
Obtížná je předpověď vývoje trhu práce, zejména v dělnických profesích lesního hospodářství. Očekává se mírné zlepšení pro pěstební činnost nabídkou práce pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Domnívám se, že pro jaro 2022 nelze se zvýšením počtu pracovníků zatím příliš kalkulovat. Není známa struktura kvalifikací uprchlíků, prožívají velmi těžké období, nicméně lze v dlouhodobějším časovém horizontu počítat s trvalejším začleňováním těchto osob do struktury pracovníků v lesním hospodářství.
Odvětví lesního hospodářství bude v blízké budoucnosti významným hráčem v oblasti energetiky a surovinové politiky. Domnívám se, že je nejvyšší čas intenzivně diskutovat a pracovat na zařazení surového dříví mezi strategické suroviny národního hospodářství a rehabilitaci produkční funkce lesů, a to plně při respektování zásad a principů trvale udržitelného hospodaření. Aby se „myšlenka udržitelnosti, ať se v historii vyskytne kdekoli, neobjevovala jen v době krize a nedostatku“ (Hans Carl von Carlowitz, 1713).
Mgr. Bc. Vojtěch Bílý
vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zemědělství
– Podle ministra zemědělství by v zemědělství, potravinářství, lesnictví a navazujících oborech mohlo okamžitě najít uplatnění 40 až 50 tisíc uprchlíků. Jaký zájem ze strany firem a naopak uprchlíků zaznamenáváte, pokud jde o práci v těchto oborech?
České zemědělství je na zahraničních pracovnících dlouhodobě závislé. V zemědělství, potravinářství a lesnictví jich je každoročně zaměstnáno přes 20 000, z toho více než polovina připadá na občany Ukrajiny. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku pracovníků zejména v zemědělství, ale částečně i potravinářství a lesnictví, předpokládáme možnost výhledově zaměstnat dalších 20 až 30 000 pracovníků. To by pomohlo hlavně při zvyšování soběstačnosti u plodin náročných na práci, např. v zelinářství, ovocnářství a při pěstování chmele.
Během začátku pandemie covid-19, kdy byla stejně jako nyní přerušena činnost vízových center na Ukrajině, byl hlavně v zemědělství v době jarních a sklizňových prací nedostatek zahraničních pracovníků kritický.
V lesnictví je situace obdobná. Ze strany lesních podniků a vlastníků lesa registrujeme trvalou poptávku po pracovních silách, resp. nabídku pracovního uplatnění zejména při sezónních lesnických činnostech. Vedle sezónního charakteru značné části zemědělských a lesnických činností, což hraje roli při ochotě podniků nabízet namísto zaměstnaneckého poměru různě pojaté krátkodobé pracovněprávní vztahy, je třeba zohlednit i to, že většinu uprchlíků tvoří ženy s dětmi, ale v některých profesích převažuje zaměstnávání mužů (např. v oblasti těžby dřeva).
Podle průzkumu MZe ze začátku března byly české podniky schopny bezprostředně po invazi nabídnout ukrajinským uprchlíkům na 2 500 pracovních míst, většinou i s ubytováním. MZe nevede přesnou evidenci, ale podle odezvy z veřejného prostoru i podle zpětné vazby od firem už byly v řadě případů tyto nabídky využity.
– MZe avizovalo, že bude spuštěna specializovaná stránka, kde lidé najdou základní informace k možnostem uplatnění v zemědělství, potravinářství i lesnictví. Plánujete i nějakou jinou formu podpory zaměstnávání Ukrajinců v resortu?
MZe již na počátku konfliktu vytvořilo databázi volných pracovních míst v zemědělství, potravinářství a lesnictví, včetně ubytovacích kapacit. Místo vytváření oborově specializovaných platforem se ale ukázalo efektivnější soustředit všechny potřebné informace pro přicházející ukrajinské občany i pro české subjekty na jednom místě. Proto všechny informace z databáze předalo Národnímu asistenčnímu centru pomoci Ukrajině. Zároveň na svůj web umístilo a pravidelně aktualizuje informační rozcestník odkazující zájemce nabízející pomoc i ty, kteří ji potřebují, na stávající a fungující platformy a centralizované informace, např. Ministerstva vnitra, pokud jde o pobytové záležitosti, Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně podmínek zaměstnávání, totéž rovněž v případě pojištění, zdravotnictví i školství.
MZe se také, ve spolupráci s oborovými svazy a komorami, podílelo na propojení zaměstnavatelů nabízejících pracovní příležitosti v zemědělství a potravinářství a zájemců o zaměstnání prostřednictvím databáze pracovních nabídek spolehlivých a prověřených zaměstnavatelů „jobs4ua", která vzniká z iniciativy CzechInvestu.
– Lidé přicházející z Ukrajiny jsou váleční uprchlíci, často ženy s dětmi, tedy zranitelné skupiny. Jak bude zajištěno, aby se nestali oběťmi mafiánských praktik nebo nebyli zaměstnáváni přes pracovní agentury, tedy aby se jim dostalo slušných pracovních podmínek?
Dne 21. 3. 2022 nabyla účinnosti trojice zákonů známých jako Lex Ukrajina, který mj. umožní ukrajinským uprchlíkům volný přístup na trh práce a staví je do rovnoprávné pozice s domácími uchazeči o zaměstnání. Pro získání zaměstnání tedy nebudou muset držitelé speciálních víz žádat o pracovní povolení ani potřebovat agentury či jiné zprostředkovatele.
MPSV má na svém webu v ukrajinštině doporučení, jak na trhu práce postupovat, i základní informace o právech zaměstnanců. Centralizované informace pro příchozí a servis úřadů práce nabízejí ochranu před případnými nekalými praktikami. MPSV bude dodržování pracovněprávních podmínek věnovat pozornost a případné zneužívání tvrdě postihovat.
Ze stejných důvodů, tj. snížení rizika nekalých praktik, je již zmíněná databáze „jobs4ua“ přístupná pracovním nabídkám jen od prověřených zaměstnavatelů participujících ve vládních programech ekonomické migrace (Program kvalifikovaný zaměstnanec, Mimořádné pracovní vízum apod.) nebo od zaměstnavatelů, za které se profesní svazy a komory zaručí. Pracovní agentury jsou z ní vyloučeny.
Ing. Jana Kostelníková
manažerka sdružení SLŠ ČR
– Školkařství se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků a jsou to často Ukrajinci, kteří tento nedostatek vykrývají. Jak se vás jako oboru dotkla situace na Ukrajině po stránce byznysové, ale i té lidské?
Situace na Ukrajině nás stejně jako ostatní naše spoluobčany lidsky bolestně zasahuje. Mnozí lesní školkaři se proto sami rozhodli rychle individuálně pomoci, a to nejen nabídkou práce pro uprchlíky z Ukrajiny, někdy spojenou i s ubytováním, ale i materiálně. V provozovnách lesních školek je podle našich odhadů zaměstnáno cca jeden tisíc zahraničních pracovníků (převážně žen), a to zejména na dělnických pozicích v pěstební výrobě (tj. při vyzvedávání a třídění sadby a dále při pletí, setí a školkování). Je zřejmé, že převážně ženy by mohly najít uplatnění i při činnostech spojených s poobnovní péčí o zalesněné plochy (ožínání, aplikace nátěru proti okusu zvěří atp.).
– Kolik ukrajinských uprchlíků může dle vašeho odhadu získat práci právě v odvětví školkařství, případně při obnově lesů, a o jakou práci se jedná především?
Většina školkařů měla pracovníky na jarní sezónu 2022 již před vypuknutím války na Ukrajině zajištěny, proto se domníváme, že rezervy ve vytvoření nových pracovních míst zde nebudou tak výrazné, jak by bylo žádoucí.
Současné zjednodušení zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny umožňuje rychlé začlenění se do pracovního procesu. Změní-li Česká republika po skončení tohoto konfliktu systém získávání zahraničních pracovníků, který byl donedávna velmi komplikovaný a zdlouhavý, bude to velká příležitost pro zlepšení situace s nedostatkem pracovních sil v lesnictví.
Ing. Stanislav Slanina, Ph.D.
výkonný ředitel PEFC
– Vedení PEFC International oznámilo, že veškeré dřevo pocházející z Ruska a Běloruska je považováno za „konfliktní dřevo" a nemůže být použito ve výrobcích s certifikací PEFC. Co to v reálu pro Rusko a Bělorusko znamená a jak významný (pomineme-li symboliku) je tento krok pro situaci na trzích se dřívím?
Rada PEFC International zareagovala velmi rychle na nastalý vývoj a v návaznosti na rezoluci mimořádného Valného shromáždění OSN A/ES-11L.1 „Agrese proti Ukrajině" ze dne 2. 3. 2022 označila dřevní surovinu pocházející z Ruska a Běloruska jako konfliktní dřevo. To znamená, že veškeré dřevo z Ruska a Běloruska (certifikované PEFC, certifikované jinými systémy a necertifikované) nesmí být použito od 2. 3. 2022 ve spotřebitelských řetězcích PEFC certifikovaných firem. Toto rozhodnutí platí minimálně půl roku. Vezmeme-li v potaz, že obě země jsou významnými exportéry dřeva nebo výrobků ze dřeva (v případě Běloruska přes 90 % do EU) a celosvětově je v PEFC spotřebitelském řetězci zapojeno přibližně 20 tisíc firem, významně se tím zúžil prostor pro tyto země exportovat dřevo a výrobky z něj mimo svá území. Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, odkázal bych firmy, které doposud obchodovaly s Ruskem nebo Běloruskem, na náš web, kde jsou uvedeny podrobnější informace, nebo se mohou obrátit přímo na sekretariát PEFC ČR.
Celou anketu najdete v dubnovém čísle Lesnické práce
