Lesy, které trpí stresem z nedostatku vody, se táhnou jižní polovinou Čech až na Vysočinu, špatná je situace také v západní části Krušných hor, ve frýdlantském a šluknovském výběžku, Jeseníkách, východní části Beskyd a v dalších moravských pohořích, jako jsou Hostýnské vrchy, Javorníky a Chřiby.
Data ústavu vycházejí ze sítě DendroNetwork, kterou spravuje. Srážkové úhrny jsou podprůměrné víceméně již od podzimu, zima byla na sníh chudá. Podle informací na webu InterSucho bylo výrazné a horší sucho v půdě do jednoho metru v pondělí na pětině území, na další pětině bylo mírné sucho a podle předpovědí se bude situace zhoršovat a rozsah sucha se bude zvětšovat. V následujících dnech až do konce týdne pršet nemá a podle měsíčního výhledu počasí, jak jej v pondělí zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, se neočekávají do poloviny května ani průměrné srážky.
„Šedesát procent lesů nyní čelí velmi nepříznivým podmínkám, které mohou zásadně ovlivnit jejich vitalitu a stabilitu. To jasně ukazuje na rozsáhlý vodní deficit v lesních ekosystémech,“ uvedl CzechGlobe. Co znamenal dlouhodobější nedostatek vody, bylo možné sledovat před deseti lety, kdy začaly plošně hynout smrkové lesy. „Stromy jsou náchylnější k napadení škůdci, zejména kůrovcem, ale i k chorobám,“ popsali rizika odborníci.
Současně nedostatek vody ztěžuje obnovu lesů, zejména umělou výsadbu. Velké množství sazenic se neuchytí a je třeba v dalším vhodném období sázet nové. Obnova se tak vlastníkům lesů prodražuje a prodlužuje. Dospělé stromy vstupují do vegetační sezony oslabené, což snižuje jejich přírůstky a schopnost regenerace. „Pokud se k současné situaci přidají další epizody sucha a vysokých teplot, může dojít k dalšímu prohlubování stresu. Zvyšuje se tak riziko dlouhodobého poškození lesů a v krajních případech i odumírání,“ uvedl CzechGlobe.
Podle ČTK, red.
